Jiří Samek, Martin Gorčík, Andrea a Radka Bělíkovy - takové je složení talentované jablonecké hudební skupiny Nautica. Kvarteto mladých muzikantů vede Jan Krajník, učitel hry na kytaru v Základní umělecké škole v Jablonci, kterou všichni členové navštěvují.
Ája i Jirka psali písničky a seznámili se na hudebních soutěžích. „Začali jsme s Jirkou a s Andreou jako duo. Posléze jsme přibrali Ájinu sestru Radku, která s námi nejdříve hrála na flétnu, ale spíše jsme chtěli baskytaru. Ačkoliv je jí teprve 9 a baskytara není lehký nástroj, tak to nebyl žádný problém. Zdá se, že je to nástroj přesně pro ni. Posledním členem, který se k nám přidal, je Martin,“ vysvětluje Jan Krajník. Kvarteto mladých hudebníků letos na jaře vyhrálo národní kolo Dětské porty. Na tento úspěch navázali minulý měsíc vítězstvím v krajském kole talentové soutěže dětí Zlatý oříšek, za což získali odměnu 25 000 korun a tím i možnost natočení vlastního CD.
„To, že jsme vyhráli, je super. Cenná je především možnost natočit vlastní CD v profesionálním studiu,“ nadšeně komentuje výhru Jiří Samek. Čtveřice jabloneckých muzikantů dosud natočila několik videoklipů, které jsou k vidění na webových stránkách YouTube.
Dvorním skladatelem kapely je Andrea Bělíková, s finální podobou jí občas pomůže Jan Krajník. „Občas jí jen pomůžu s aranžmá, většinou jen dopíšu baskytaru. Nemají jen pár písniček, ale už je to vlastní styl a repertoár na samostatný koncert. Tak mladá kapela s vlastní originální tvorbou, v takovém rozsahu, to je opravdu ojedinělé. Mladé kapely většinou dokážu napsat pár vlastních věcí, ale ona je důležitá i kvantita,“ chválí své svěřence Krajník. Kde bere mladá skladatelka inspiraci pro svoji tvorbu? „Hodně čtu, zejména fantasy knížky,“ prozrazuje Andrea a dodává, že své první písně začala skládat již v sedmi letech. „Ája je lepší zpěvačka, Jirka je lepší kytarista. Má široký rozsah a kromě akustické kytary hraje na tzv. dobro (rezofonickou kytaru). „Hraje se mnou i klasiku, už máme za sebou i několik vernisáží,“ prozrazuje na adresu nejstaršího člena kapely Krajník.
Kapela zkouší jednou týdně, a kromě toho každý z nich stále navštěvuje základní uměleckou školu. „Před koncerty se scházíme častěji,“ doplňuje bubeník Martin.
Kapela prošla za tři roky své existence určitým vývojem a nasbírala cenné zkušenosti. K neshodám mezi členy prý nedochází. „Dokážeme si vzájemně vytknout chyby a říci, co nám vadí. Nikdo nic neprosazuje za každou cenu,“ doplňuje nejmladší Radka.
Každý z členů má své oblíbené muzikanty a kapely, mezi něž patří i Mandragora, kde působí jejich učitel. „Líbí se nám jeho muzika a neříkáme to, proto, že je to náš učitel. Je to prostě pravda.“ V odpovědi na otázku, jakou písničku mají nejraději, se neshodli. Martin má rád nové písně Nauticy, Jirka píseň od Mandragory Kočky, Ája autorskou píseň Stonožky a nejmladší Radka všechny písně jejich kapely.
Každý z členů pracuje na svém hudebním růstu a kromě školy, pilně trénuje i doma, kde má oporu ve svých blízkých. „Zatím to nikomu nevadí, velmi mě podporují,“ říká bubeník Martin, který má nejhlučnější nástroj. Sestry Bělíkovy trénují většinou každá v jiné místnosti, nebo v době, kdy jedna z nich není doma. „Někdy hrajeme i společně, ale většinou každá zvlášť,“ prozrazuje Radka.
Dát dohromady takovou kapelu není ani na ZUŠ lehké. „Hráči si musí rozumět, musí něco umět a nejtěžší je najít společný čas. Také dost záleží na učiteli, aby nelpěl na konvenčních postupech a dokázal si vůbec všimnout výrazné individuality,“ míní Krajník.
Úspěch kapely v krajském kole Zlatého oříšku je důkazem toho, že kapela Nautica kráčí správným směrem. Nyní je čeká celostátní kolo Zlatého oříšku. „První cíl si děti splnily již teď. Díky výhře v krajském kole mohou nahrát CD. „Čeká je mnoho práce, ale myslím, že to zvládnou,“ uzavírá Jan Krajník.