Miloslav Hollósi - Přeji si, aby u nich láska ke sportu zůstala

Miloslav Hollósi pochází ze Žandova u České Lípy, kde vychodil základní a následně vystudoval střední průmyslovou školu. Později absolvoval na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze obor trenéra cyklistiky. V tomto oboru nejprve podnikal a od roku 1999 působí jako trenér cyklistiky v klubu KC Kooperitva při Sportovním gymnáziu Dr. Randy v Jablonci. Je bývalý trenér reprezentace, se kterou se zúčastnil letních olympijských her.

Kde a kdy jste začínal s cyklistikou?

Cyklistiku jsem začal dělat v roce 1971 ještě jako malý kluk. Žandov byl spjat s cyklistickým závodem Bohemia, který přes město vedl a v němž byla rychlostní prémie. Nadšeně jsem ho sledoval a i v důsledku toho vstoupil do místního cykloturistického oddílu, jenž vedl Olda Slaměný. Věnoval se mládeži, naučil mě mít kolo rád a díky tomu jsem mu zůstal věrný. Později jsme přešel do oddílu v České Lípě, kde jsem studoval střední školu. V juniorské kategorii jsem pak trénoval v Slavoji Terezín a díky výsledkům odešel do Spartaku Ústí nad Labem, což byl oddíl na úrovni střediska vrcholového sportu. Bohužel po vojně jsem měl na kole těžký úraz a s aktivní kariérou skončil.

Co se vám stalo?

Měl jsem nekontrolovaný pád na kole a těžký úraz páteře. Léčil jsem se půl roku v nemocnici. Chtěl jsem se sice vrátit, ale v té době to moc nešlo. Diagnózu jsem měl stejnou jako tehdy tenista Miroslav Mečíř, zatímco on šel na operaci s plotýnkami, já ji odmítl. Přesto jsme oba dopadli stejně, to je taková paralela mého zranění. Já se snažil, cvičil, po roce se vrátil ke sportu, ale závodní zátěž tělo nesneslo.

Začal jste tedy trénovat?

Hned po skončení aktivní kariéry jsem dostal nabídku šéftrenéra v Ústí a začal jsem s mládeží. Udělal jsem si trenérské zkoušky, trojku, dvojku a později mě můj velký kamarád, úspěšný trenér z Hradce Králové, Ota Fiala přesvědčil a spolu jsme šli studovat fakultu FTVS, kterou jsme oba zdárně dokončili. Bez toho bych dnes na gymnáziu v Jablonci nebyl. Ještě před tím jsme však s kamarádem René Tallerem založili firmu na prodej cyklistických komponentů a udělali svůj klub Reta bike. To jsem byl v Mladé Boleslavi, kam jsem se oženil.

A jak jste se dostal do Jablonce?

Bylo to v roce 1999, rozváděl jsem se a tehdejší ředitel Jiří Šimůnek mi dal nabídku, abych šel k nim na gymnázium a trénoval v cyklistickém oddíle, na což jsem měl široko daleko jako jediný kvalifikaci. Kývl jsem.

To už jste byl i trenér národního týmu?

Už tři roky, trénoval jsem v našem oddíle Reta bike a v roce 1996 dostal nabídku trénovat reprezentaci horských kol, s níž jsem jel v roce 2004 na LOH. Trénoval jsem Jardu Kulhavého, byl u toho, když se stal juniorským mistrem světa na první olympiádě. Řekl bych, že jsem byl u začátku jeho úspěšné kariéry a snad nějakou měrou k jeho úspěchům přispěl. Po olympiádě jsme u reprezentace skončil, znechutila mě atmosféra kolem ní a rozhodl se plně věnovat našemu mládežnickému oddílu KC Koopertiva.

Čím vás dění kolem olympiády znechutilo?

Můj osobní názor je, že olympiáda není o sportovcích, ale o tom, kdo se jak prezentuje – funkcionáři, sponzoři, politici, firmy. V Aténách jsme prožili velké zklamání, nepustili nás do olympijského domu, víceméně jsme byli se sportovci na druhé koleji. Dospěl jsme k názoru, že se na tom podílet nechci. S cyklistickým svazem jsme se rozešli v dobrém, vztahy zůstaly nadstandardní.

Trénujete v KC Kooperativa, který slaví 25 let, komu je klub určen?

Klub byl založen v Liberci, byl součástí gymnázia, ale po nějakých roztržkách přešel zcela do Jablonce. O to se zasloužil tehdejší ředitel Petr Tulpa. Cyklistický klub má primárně zajistit přípravu cyklistů při sportovním gymnáziu a účast na závodech.

Které osobnosti klubem prošly?

Nejzářivější cyklistická hvězda byla Pavla Havlíková, která byla sedm let v profesionálním týmu v Belgii, vlastně je stále součástí klubu a pomalu se začíná etablovat do funkce trenérky. Dalšími závodníky jsou Jiří Novák, který působil v Holandsku a Itálii a loni vyhrál potřetí velký závod v Braziílii. Dále Lukáš Sáblík, osminásobný mistr ČR, Aleš Vojta, který v juniorech jako jeden z mála porazil Petera Sagana, nynější cyklistické světové eso. V současné době zde jsou šikovní Jan Nesvadba, Roman Lehký, Michal Malík, Vašek Sirůček, Tomáš Jakoubek nebo Nikola Nosková.

Co vám cyklistika dává?

Baví mě trénovat mládež, snažím se je naučit všestrannosti, silniční, dráhové, horské cyklistice, ale i díky ní poznat krásná místa naší vlasti. Jsem šťastný, když vidím, že po letech mají naši svěřenci, kteří dělají různé profese, k cyklistice vztah a svoji lásku předávají svým dětem. Snažím se, aby jim sport do života mnohé dal – disciplínu a cílevědomost. Přeji si, aby jim láska ke sportu zůstala.

Jiří Endler