Jitka Skalická, starostka jabloneckého Sokola. Absolventka Sportovní školy v ulici dr. Randy, SPŠ stavební v Liberci a fakulty architektury ČVUT Praha. V dětství se věnovala gymnastice v TJ Bižuterie a klasickému lyžování na sportovní škole (dnešní Randovka). Od roku 2020 je starostkou T. J. Sokol Jablonec nad Nisou, kde v čele vystřídala svoji maminku. Má dvě dcery.
Oba rodiče se věnovali sportu, maminka v sokolovně, tatínek běžeckému lyžování v Břízkách. Od nich jste vy a vaše sestry zdědily lásku ke sportu?
Pro naši rodinu je asi typické spojení gymnastiky a běžeckého lyžování. Znám a obdivuji fotky mých rodičů z mládí na gymnastických závodech nebo při tréninku na nářadí. Doma rezonovala jména Věry Čáslavské nebo Aloise Věcheta. Přesto se naši seznámili díky organizování závodů v běžeckém lyžování a tehdejšímu jabloneckému oddílu. My jsme všechny v dětství prošly jabloneckou sokolovnou a vyrůstaly v prostředí lyžařského klubu, tehdy s názvem TJ Elitex.
Jakých úspěchů jste ve své aktivní kariéře dosáhla?
S výkonnostním tréninkem běžeckého lyžování jsem skončila ve třeťáku na stavebce, takže jsem závodila jen v žákovských a dorosteneckých kategoriích. Na stupně vítězů jsem se dostala málokdy, kvalifikovat se na republikové závody bylo mojí metou. Přesto protrénovaných roků nelituji. Čím dál víc je mi blízké rčení, že cesta je cíl.
Zůstala jste sportu věrná, nyní jste starostkou jabloneckého Sokola a lze říci, že se podílíte na jeho znovuzrození? V čem je Sokol výjimečný a co se vám za léta, co jste v čele, povedlo, z čeho máte největší radost?
Sokol je bezpochyby skvělým základem pro získání správných pohybových dovedností obecně. Na ty pak snadno může navázat jakýkoliv výkonnostní sport. Nám se daří rozšiřovat nabídku gymnastických disciplín. Znovuzrození jabloneckého Sokola spočívá v obnově budovy sokolovny spolu s jejím naplňováním nejen sportem a pohybem, ale i kulturou. To mi dává smysl a přináší radost.
Jste architekta, což je povolání, které jste si vysnila již ve třetí třídě. Pomáhá právě tato profese při opravě historické budovy?
Bez zkušeností, které jsem v průběhu dvacetileté praxe získala, by bylo velmi těžké mít vize a reálné představy o postupné rekonstrukci sokolovny. Naučila jsem se, že k památkově chráněné stavbě je potřeba přistupovat s pokorou, respektem a trpělivostí. Myslím, že se nám tenhle přístup vyplácí a budova samotná se nám odměňuje rozkrýváním v celé své kráse.
Kromě opravy budovy a pravidelných cvičení jste se zúčastnili i nedávného sletu. Bylo náročné se na něj připravit a dostat se do Prahy?
V Jablonci nacvičovali sletové skladby předškolní děti, ženy a senioři. Přípravy a nácviky probíhaly intenzivně už od loňského září a šanci jet do Prahy dostali všichni jablonečtí sokolové. Bylo však nezbytné strávit tam celý týden a nacvičené skladby den po dni zkoordinovat do těch celoplošných celků, které pak krásně pokryly plochu stadionu. Velmi si vážím účasti všech z jabloneckého Sokola, a zejména seniorů z Věrné gardy, kteří jsou nositeli sokolských tradic.
Jaké další plány máte se Sokolem a sokolovnou?
Dokončujeme přípravy na opravu fasády a střechy sokolovny a její bezbariérové zpřístupnění. Doufáme, že hned poté bude následovat rekonstrukce šaten, sprch a záchodů. Velkou výzvou je i zlepšování vybavení pro gymnastické sporty, které v našem městě chybí. A v neposlední řadě chceme společně se sportovními aktivitami v budově udržet i kulturní naplnění, které se nám podařilo nastartovat.
Co pro vás znamená Sokol?
Především si Sokola skutečně vážím. Mám hlubokou úctu k činům, kterými sokolové projevili své hrdinství, ať už to bylo za první a druhé světové války, nebo v 50. letech. Historická tradice, kterou s sebou Sokol nese a která má své mezníky ve všesokolských sletech, je obdivuhodná stejně tak, jako sportovní výkony sokolů na olympijských hrách. Jsem přesvědčená, že potenciál Sokola není vyčerpaný a že je naší povinností udržet spolek i pro další generace.
Jste velmi akční žena, věnujete se kromě architektury, sportu, také politice. Máte dost času sama na sebe a svoji rodinu, na jiné koníčky?
Mé dcery a můj muž mě ve všech zmíněných aktivitách podporují. Oživení jabloneckého Sokola a obnova budovy mi dávají velký smysl. Zapojení se do komunální a krajské politiky pak bylo přirozeným vývojem v zájmu o místo, město a region, ve kterém žiji. Když potřebuji dobít energii, tak se vydávám do lesů a příměstské krajiny. Tam si uvědomím, co je skutečným bohatstvím, které tu máme.
Jiří Endler