Její hlavní myšlenkou a cílem je propojování. Lidí i akcí. Chce, aby se Jablonečané nebáli komunikovat s radnicí, aby byli vytrvalí, aktivní, aby nerezignovali. Město je nás všech. Není to jen o politikovi, ale o spolupráci. Když politik neví, co se ve městě děje, tak pro lidi nemůže nic udělat, říká náměstkyně pro oblast humanitní Jana Hamplová.
Do aktivní politiky se vracíte po osmi letech a hned na místo náměstkyně primátora. Jaký to byl návrat?
Rychlý, ale ne náhlý. Sice jsem v posledních letech nebyla zastupitelkou, ale jako velká jablonecká patriotka se o život ve městě aktivně zajímám celoživotně. Byla jsem členkou kulturní komise, komunitního plánování, osadního výboru Kokonín i ve správní, respektive dozorčí radě divadla. Angažovala jsem se v komunitním a spolkovém životě, takže úplně jsem z komunální politiky nevypadla. Nyní jsem ve veřejné funkci a mohu své zkušenosti a poznatky začít realizovat nebo alespoň trochu více ovlivňovat dění.
Na radnici jste tři měsíce, co byste změnila a co ne?
Co se týká práce odborů, které pode mne spadají, ty fungují výborně a nic bych neměnila. Chybí mi větší komunikace s veřejností včetně zpětné vazby, a tak v této chvíli nastavujeme pravidelná setkávání s veřejností v jednotlivých oblastech tak, abychom byli schopni více a rychleji komunikovat. Například na 8. února jsme přichystali velké setkání kulturních subjektů a další budou brzy následovat. S tím souvisí i tvorba obsáhlého přehledu kulturních, sportovních, společenských a komunitních akcí, které se na území města po celý rok konají. Mým cílem je propojovat. Aby se vazby, které nebyly, utvořily, a ty zpřetrhané znovu navázaly.
Z čeho máte radost a co se už nyní povedlo?
Mám radost, že se ve velice krátké době podařilo dotáhnout otevření střediska výchovné péče, které v Jablonci zásadním způsobem chybělo. Nastartovali jsme provoz nového centra Krajanka, které pomůže s integrací ukrajinských uprchlíků. Navázali jsem úzkou spolupráci s detašovaným pracovištěm Technické univerzity v Liberci, jehož velkým úspěchem je nově akreditované magisterské studium. A z těch menších věcí, avšak neméně důležitých, zmíním realizaci vánoční sbírky pro klienty sociálního odboru. Aktuálně připravujeme akce v rámci Jizerské padesátky, další ročník Jabloneckých tónů, upgrade jabloneckých městských slavností a Týdne sociálních služeb a mnoho dalšího.
Cestovní ruch je nové téma, které přinášíte na radnici. Proč?
Zdá se mi, že Jablonec zaspal a neumí reagovat na současné trendy. Cestovní ruch je taková Popelka. Během let zůstalo jen turistické íčko, které funguje perfektně, ale je osamocené. Město se neumí prezentovat, neumí sem dostat turisty, a především je zde neumí udržet. Dříve bylo jasné, že vjíždíte do města skla a bižuterie, dnes je jeho identita zcela nejasná. Podle mě Jablonec zkrátka neumí využít potenciál svůj a svých obyvatel. Cílený rozvoj cestovního ruchu napomůže rozkvětu města a přinese finanční prostředky. Nemá je totiž čerpat, ale generovat.
Jste ekonomka, ale zároveň tvůrčí člověk, dlouhá léta aktivní v kultuře. Nepere se to?
Vůbec ne, naopak. Ekonomika mi pomáhá, umím se na kulturu podívat bez hlavy v oblacích. Na tvorbě se mi líbí, že mám nápad, promyslím ho, seženu si lidi a peníze, zrealizuju a vyúčtuju. Vytvořím si takový balíček. To se mi líbí, to je můj ekonomický pohled systematika.
Jste na začátku čtyřleté práce. Co je váš cíl, nač se těšíte?
Můj cíl je jednoduchý a směřuje k tomu, aby se nám v Jablonci opravdu dobře žilo. Je důležité podporovat jak rodiny s dětmi, tak nezapomínat na naše prarodiče. Je nutné zajistit dostatek míst pro děti ve školkách, pestré volnočasové vyžití, kulturní i sportovní, kvalitní a dostupné sociální a zdravotní služby. Z konkrétních věcí se budu velmi intenzivně věnovat městské knihovně, která dnes neodpovídá podobným institucím 21. století. Knihovna už nepůjčuje jen knihy, měl by to být prostor, kam člověk přijde a stráví v ní rád svůj volný čas. Současná budova není bezbariérová a je celkově zchátralá. Novou knihovnu bych ráda viděla postavenou takzvaně na zelené louce v městské proluce. Musí být v centru města, dostupná MHD i pěšky. Cíl je dovést tuto myšlenku minimálně k rozhodnutí, kde bude, jak bude vypadat, mít projekt a případně zažádat o možnou dotaci. Je toho opravdu hodně, určitě jsem nezmínila vše.
Oživení města je oblíbené téma. Máte nějakou konkrétní vizi?
O oživení centra se mluví již dlouho. Aby město pulzovalo a žilo stejně, jako jsme byli zvyklí dříve, asi nezvládneme hned. Ale je viditelné, že lidé rádi přijdou, konají-li se ve městě různé slavnosti, trhy a koncerty. A tady vidím velký prostor pro možné zlepšení. Chceme, aby do něj lidé rádi chodili, přestože jasné letní centrum je pro místní přehrada.
Máte spoustu plánů a je před vámi hodně práce, co tomu říká vaše rodina?
Moje výhoda je, že děti už nejsou malé. Mám dva syny, 14 a 17 let, a jsou velmi samostatní. Starší je na studijním pobytu v Německu. Mladší je v osmé třídě a od loňského září se mnou tančí v Nisance, máme tedy možnost trávit volný čas společně. Oba mě ve všem podporují a já jim za to děkuji, mohu se tím pádem své práci věnovat naplno. Na společenské akce mne často doprovází moje maminka. Je mi milou společnicí a pro ni je to příjemné zpestření. I když ona je stále aktivní. Zapojila se do různých seniorských aktivit, dokonce začala zpívat ve sboru Izerína. Jsem na ně opravdu hrdá.
Diskutujete se starším synem o politice?
Ano, on má velký přehled, hodně ho zajímá geografie a historie a věci si dává do souvislostí. Účastní se olympiád a úspěšný byl v celostátním kole té zeměpisné. V celosvětové zeměpisné olympiádě studentů německých gymnázií pak byl druhý v Evropě a sedmý na světě. Je i držitelem jablonecké Ceny pro nadané. Podle něj soudím, že by se voličský věk, minimálně u komunálních voleb, mohl snížit na 16 let, protože teď za ně vlastně rozhodujeme my.
Jste asi pyšná na své syny.
Stoprocentně.
(jn)