Jakub Chuchlík - I drobná architektura může člověku zlepšit život každý den

Na radnici už v roli náměstka pro rozvoj jednou seděl. Vrátil se po třech letech v opozici. Je víc architekt nebo politik? Nepřinese založení kanceláře architektury města jen zbytečné výdaje namísto úspor? Na co se chce soustředit? A co si představit pod slovem digitalizace? Na tyto a další otázky odpovídá Jakub Chuchlík, náměstek primátora pro rozvoj města a digitalizaci.

Na radnici se vracíte po třech letech, je to stejné jako poprvé?

Není, věděl jsem lépe do čeho jdu a svou kandidaturu jsem proto také déle zvažoval. Opustit tvůrčí práci architekta nebylo lehké rozhodnutí, ale příležitost vytvářet podmínky pro kvalitní veřejné prostory a budovy v Jablonci je lákavá. Chápu to i jako zhodnocení úsilí, které jsme do toho s kolegy vkládali řadu let z občanských pozic ještě před vstupem do komunální politiky.

Jako městský architekt jste působil v Mnichově Hradišti, odnášíte si nějakou zkušenost do současné práce?

Určitě, v Mnichově Hradišti to byly plodné čtyři roky intenzivní spolupráce s vedením města. Poznal jsem procesy samosprávy a začal nahlížet na architekturu i ze strany investora.

Když za vámi přijdou investoři s projektem, který chtějí ve městě postavit, díváte se na něj očima politika nebo architekta?

To se jen těžko odděluje. Politik nemusí být odborník a ve svých rozhodnutích se často musí spoléhat na podklady připravené úřadem. Na radnici funguje zkušený tým přípravy a realizace staveb, chybí tam ovšem architektonický pohled. Tím není myšleno nějaké krásno navíc, jak bývá architektům často podsouváno, ale komplexní pohled, zahrnující kromě estetických také ekonomické, technické, sociální či environmentální aspekty. Městský architekt, jehož funkci jsme před čtyřmi lety zavedli, funguje jako externí konzultant a nemůže být u každého projektu. Proto jsme nyní vytvořili kancelář architektury města, která by měla tento chybějící pohled doplnit, a to jak při přípravě městských projektů, tak v diskuzi s většími soukromými investory.

Co s projekty z minulosti?

Upravovat, doplňovat a zlepšovat dávno hotové projekty je mnohem komplikovanější než začínat nové od začátku. I to však bude jedna z činností svěřených kanceláři architektury města (KAM) – hotové projekty prohlédnou, zrevidují je, a pokud to bude nutné, doporučí autorům úpravy. V projektech veřejných prostorů může jít například o doplnění výsadeb, sjednocení mobiliáře nebo povrchů apod. Ostatně jedním z prvních úkolů pro KAM bude dotáhnout standardizaci povrchů veřejných prostranství, mobiliáře, nakládání s vodami a obecně modrozelené infrastruktury. Manuály předložíme zastupitelstvu ke schválení, aby se s nimi pracovalo i v budoucnu. Měly by se už promítnout do aktuálně rozpracovaných projektů.

Zmínil jste kvalitu projektů a jejich autorů, to bude generovat nějaké náklady, které kritizuje opozice.

Kvalita nemusí být nezbytně spojená s vyšší cenou a neumím si představit, že by jakékoli vedení města deklarovalo, že o kvalitu nestojí. Problém není v ceně, ale v tom, že hledání kvality je pracné. Vyžaduje po investorovi, aby pečlivě popsal, co hledá. Pokud to neudělá, je to střelba naslepo a sebekrásnější architektura nemusí být adekvátní odpovědí konkrétním potřebám. Nejlepším nástrojem pro hledání kvality je architektonická soutěž, kterou bychom měli pro výběr zpracovatele projektů používat.

Zatím jsme mluvili jen o rozvoji, co si představit po slovem digitalizace, které máte ve své gesci?

Digitalizace je široké téma. Slibujeme si od něj jednodušší komunikaci občana s úřadem i službami města, zlepšení procesů uvnitř úřadu a díky lepší práci s daty i zlepšení správy města. Můžeme si to představit třeba na tématu odpadů, kde bychom měli umět lépe sbírat data o naplnění a hmotnosti popelnic či najetých kilometrech popelářských aut apod., na jejich základě nastavovat systém, který s občanem komunikuje uživatelsky vstřícně a flexibilně umožňuje změny tarifu. Jiným příkladem může být nástroj, který pracovně nazýváme rodokmen projektu. Ten přehledně a průběžně archivuje celý život stavby od záměru, přes povolování a výstavbu až po předání do správy města, kde pak slouží jako pasport majetku. Pro Jablonec je digitalizace nové téma, které dosud neměl nikdo na starosti, není k tomu připravena žádná strategie či metodický postup. Nově jsme k tomu sestavili komisi, jež bude jednotlivé digitalizační projekty projednávat, oponovat i iniciovat.

Na co se chcete nejvíce soustředit?

Když dosednete na židli náměstka, začnou se valit věci denní agendy, které nejsou o nic menší než programové body, s nimiž přicházíte. Jsou to velmi důležité věci, jako třeba projekty úprav škol a školek mající vliv na způsob a kvalitu vzdělávání. Vedle nich jsou pak ale také ty záměry, které mě na radnici přivedly a na které bych nerad pod tíhou každodenní agendy zapomněl. Jedním z nich je způsob, jak město lépe propojovat s okolní přírodou. Přemýšlím o tom, jak vytvořit město napříč dobře, bezpečně a příjemně prostupné pro bezmotorovou dopravu. Vytvořit zelené osy, po kterých by se člověk dostal třeba ze Mšena do centra, nebo z Pasek na Žižkův vrch a dál do volné krajiny. Realizace je spojená s řadou majetkoprávních potíží a s prostorovým uspořádáním. Pokud si ale vytýčíme plán možných propojení, mohlo by se to dařit. Tyto, byť náročné, ale ve výsledku drobné projekty mohou zlepšit člověku život každý den.

Jana Fričová