Jablonecké archivní Cimélie '26
Státní okresní archiv (SOkA) Jablonec nad Nisou se ve čtvrtek 18. června 2026 znovu připojí k celosvětovým oslavám Mezinárodního dne archivů (MDA).
Tato neformální setkávání s veřejností pořádáme už od roku 2012. A i letos vás, milovníky historie, zveme na návštěvu do naší secesní budovy (někdejší městský chorobinec/chudobinec z let 1908–1909), která, stejně jako okolní areál, doznala za poslední měsíce značné změny. Přiblížíme vám naši práci, seznámíte se s novinkami v činnosti archivu, to vše opět spojíme s připomínkou šestice letošních regionálních historických výročí.
Jablonecké šestkové roky
V pravidelných desetiletých rytmech si v Jablonci připomínáme zdejší hvězdná šestková výročí (rok 1356 s první zmínkou o lokalitě, rok 1866 jako čas povýšení na město, fascinující rok 1906 s návštěvou Františka Josefa I., městským znakovým privilegiem, praporem, stanovením závazných městských barev a úředního názvu). O originální archiválie vztahující se k původním historickým šestkám sice milovníci historie zcela nepřijdou ani letos, rádi bychom ale tentokrát dali přednost i užitému umění, které je jaksi v druhé řadě výsledkem vztahu Jablonečanů k uvedeným výročím. Chtěli bychom na společné platformě demonstrovat vzorek některých upomínkových předmětů vzniklých v posledních desetiletích, těch úspěšných i těch méně povedených; na jedné straně tak uveďme třeba letošní nový jablonecký historický kalendář, soubor jabloneckých hracích karet či novou městskou záslužnou cenu HONOR URBIS; na straně druhé třeba pitoreskní drobnosti typu sirek, pexes, odznáčků, lahví, korbelů nebo hrnků s jabloneckou městskou symbolikou.
Starosta Adolf Posselt
Připomínkou pro letošek velmi důležitou je sté výročí úmrtí politika, jabloneckého starosty a poslance českého zemského sněmu Adolfa Heinricha Posselta (květen 1844–duben 1926). Muž, který byl zřejmě nejvýznamnější osobností jablonecké politiky před rokem 1945, řídil naše město třicet sedm let, od roku 1881 až do roku 1918. Skoro vše, co se v Jablonci v té době odehrálo, bylo dílem Posselta a týmu jeho spolupracovníků – od vybudování železniční a tramvajové sítě a vytvoření struktury základních a středních škol přes rozvoj zdravotní a sociální péče (nemocnice, chudobinec, lázně, kanalizace, vodovod, přehrada, parky) až po cílevědomou podporu kultury (divadlo, městské muzeum).
Přestože na rozdíl od jabloneckých starostů Josefa Pfeiffera či Karla Richarda Fischera, jejichž archivní fondy má archiv tu čest spravovat, pozůstalost Posseltovu k dispozici nemáme, rádi bychom veřejnosti ukázali některé dokumenty s ním spjaté. Například ukázku jeho historického rodokmenu odkazujícího na slavné jablonecké rodiny přelomu 18. a 19. století či kopii honosné, bohatě kolorované oslavné adresy, kterou starostovi věnovala v lednu roku 1901 vděčná městská rada a zastupitelstvo při příležitosti oslavy jeho dvacetiletí v čele města. Ke třicetiletí v úřadu mu pak byla v roce 1911 zastupitelstvem propůjčena plaketa z dílny medailéra Ludwiga Hujera a titul „čestný občan města Jablonce nad Nisou“; v květnu 1919 byl Posseltovi k 75. výročí narození dokonce slavnostně propůjčen titul čestného starosty („Altbürgermeister“).
Ukážeme i některé méně známé fotografie Posselta, ať už z dob mládí či naopak z jeho hvězdného okamžiku v úřadu, kdy v červnu 1906 přivítal v Jablonci císaře Františka Josefa I. Nabízíme i vzorek Posselta se týkajících úředních dokumentů z produkce jablonecké samosprávy či zdejšího Okresního hejtmanství jako lokálního představitele státu, Posseltovu volnou vstupenku opravňující ho k jízdě zdejšími vlaky zdarma nebo ukázku z vlny nekrologů, které po úmrtí oblíbeného politika zaplavily právě před sto lety místní tisk.
Tramvajová tragédie
Z důvodu setrvalého zájmu veřejnosti o cokoliv týkajícího se kolejové dopravy nelze letos nevzpomenout ani tragické dopravní nehody před pětadevadesáti lety, kdy v ostré zatáčce u starokatolického kostela dne 30. dubna 1931 osudově havarovala jedna z jabloneckých tramvají, což se bohužel neobešlo bez smrtelného zranění řidiče a zranění mnoha cestujících.
Železnobrodská dominanta
V létě roku 2026 uplyne již devadesát let od dokončení novostavby železnobrodské spořitelny a muzea v roce 1936; futuristická expresivní stavba inkorporující v sobě i část původní maloměstské zástavby byla dílem úspěšné firmy Freiwald–Böhm, ve své době ale musela zvítězit nad odmítavým postojem jak konzervativnější části československé památkářské obce, tak některých obyvatel města. Ti těžce nesli sice postupné, ale o to radikálnější proměny hlavního brodského náměstí (náhrada městské radnice, budova spořitelny a nakonec výstavba hotelu Cristal). Od počátku roku 2026 již sice žádný peněžní ústav v budově nenajdeme, sídlem zdejšího pozoruhodného muzea je ale budova naštěstí nadále. Archiv, který spravuje rozsáhlé fondy dokumentů jak původní Spořitelny Železný Brod, tak Muzejního spolku, se pokusí ukázat to nejlepší z obou souborů.
Prezident na návštěvě
I další historická vzpomínka se váže na událost před devadesáti lety. Dne 18. srpna 1936 totiž druhý československý prezident Edvard Beneš (1884–1948) zamířil na vnitrozemskou pracovní cestu do severovýchodních Čech; během jediného dne zvládl postupně navštívit města Liberec, Jablonec nad Nisou a ještě i Železný Brod. V každém městě pronesl jiný, a nikoliv nevýznamný projev (a také k poněkud jinému typu publika). Návštěva byla pečlivě naplánována, ale přesto museli organizátoři osvědčit schopnost improvizace (nedodržení časového harmonogramu cesty, rozmary počasí). Pro popis cesty, kterou lze porovnat s návštěvou císaře Františka Josefa I. na stejná místa o třicet let dříve, existuje dostatek originálních dokumentů jak textové, tak fotografické povahy; reprezentativní výběr z nich předloží archiv svým návštěvníkům s patřičným komentářem.
Odkaz značky LIAZ
Poválečnou historii jabloneckého regionu bude na výstavě zastupovat rok 1951. Je to rok vzniku Libereckých automobilových závodů, slavného LIAZu. Jméno továrny v sobě nese rozměr historického omylu, protože její hlavní závod se vždy nacházel v jabloneckých Rýnovicích. Přestože centrální archivní fond LIAZu je dnes uložen až v dalekém Mostě, kde naši kolegové archiváři střeží dokumenty většiny významných průmyslových podniků severních a severovýchodních Čech, oněch pětasedmdesát let od doby založení LIAZu si lze připomenout i u nás v Jablonci. Díky nezištným darům materiálů od několika někdejších zaměstnanců firmy se tak bude možno v archivu potěšit například tiskovinami z doby počátku podniku, připomínkou velkolepých jabloneckých oslav 30. výročí značky v roce 1981, ale i odkazem na slavnou účast kamionů na Rallye Paříž–Dakar v polovině osmdesátých let dvacátého století.
Kdy a kde
Sraz zájemců je jako obvykle před hlavní budovou archivu vždy v 9, 12, 15 a 18 hodin. Více na www.denarchivu.cz, popř. na https://www.365jablonec.cz/ nebo na Facebooku SOA v Litoměřicích.
