Naposledy se opravovalo před dvaceti lety
Postupující doba měnila podobu radnice, dost zásadně se podepsala na interiérech, avšak exteriér zůstal téměř původní. Poměrně macešsky se k radnici chovali její majitelé od 70. do 90. let minulého století - k opravám se přistupovalo sporadicky, lépe řečeno téměř vůbec ne. Skutečně se s nimi začalo až se změnou letopočtu.
První změna přišla již krátce po 2. světové válce, kdy se rekonstruoval Starý trh, a tím se upravilo hlavní schodiště před vstupem do radnice. Tehdy zmizely dvě drobné stavby v jižní části náměstí, ale s jejich zbouráním počítal už architekt Winter v projektu na úpravu celého náměstí a okolí radnice. Bohužel hospodářská krize ve 30. letech 20. století neskončila tak rychle, jak tehdejší vedení města předpokládalo, a tak na realizaci širšího projektu už nezbyly peníze.
Velkou opravou prošla fasáda radnice v letech 1987–1989, tedy před 24 lety. Nová omítka měla vrchní vrstvu z tehdy často používaného neprodyšného ebarbetu, spodní tvořil poměrně hodně sypavý černostudniční perk. Místní nepříznivé počasí jí však nesvědčilo a omítka se počala odfukovat, opadávat a stav byl stále méně utěšený. A tak v roce 2004 přikročilo město k opravám omítky radničního dvora. Práce trvaly od července do prosince a náklady se rovnaly 5,5 milionu korun. Celou omítku dělníci na dvorní straně tehdy sejmuli, aplikovali novou fasádu a vyměnili klempířské prvky.
Další krok měl následovat v roce 2007, kdy bylo v plánu opravit fasádu radniční věže. Nejprve se odstranily odfouklé části. Zhruba týden od šesti do osmi hodin ráno je odborně odstraňovala stavební firma Peřina a město za to zaplatilo 42 tisíc korun.
Vedení města v té době doufalo, že novou fasádu radnice dostane v okamžiku, kdy se v rámci Integrovaného plánu rozvoje města podaří na její celkovou obnovu získat dostatečný finanční obnos z evropských a státních peněz, protože rekonstrukci za 570 milionů korun by si samo nemohlo dovolit. Nestalo se. Takže o dva roky později, v květnu 2009, se otloukaly nové nebezpečné fleky na věži.
První část novodobé rekonstrukce začala v létě 2011 a dotkla se radničních oken. V památkově chráněné budově jsou okna různého typu, některá jsou až čtrnáct metrů vysoká. Replika jednoho sedmimetrového okna ve velkém zasedacím sále vyšla na 52 tisíc korun. Letos se chystá už III. etapa oprav oken. Město je hradí částečně ze svého, částečně využívá dotace z ministerstva kultury i z Fondu kulturního dědictví Libereckého kraje. Letos by měla rekonstrukcí projít všechna okna 4. patra obrácená do dvora.
(jn)
Zdroj: Jablonecká radnice 1931–1933 – Příběh stavby architekta Karla Wintera: J. Strnad, Z. Lukeš, J. Křížek, J. Jaros.