Z minulosti města
Jablonec nad Nisou byl po Mnichovu připojen k Německu a stal se součástí Sudetské župy. Německé obyvatelstvo ale postupně ztrácelo počáteční nadšení, muži byli většinou na frontě, mnoho jich také padlo. Gestapo a jiné represivní orgány se snažili udržet vše v chodu, avšak problémů stále přibývalo.
Počátkem roku 1945 byl konec války již na dohled. Velké množství Čechů, kteří zde byli nasazeni na práci, Italové a Francouzi jako váleční zajatci, a zejména vězňové koncentračních táborů netrpělivě očekávali skončení bojů. Již v roce 1944 vytvořili místní Češi národní výbor v čele s ing. Karlem Šimonem a začali jednat s Francouzy a Italy o jejich pomoci při osvobození Jablonce. Kapitán J. Girard vedl skupinu 650 Francouzů a s 500 Italy majora M. Fabriho vytvořili značnou sílu, ke které se přidalo ještě 400 ruských zajatců.
Dne 8. května 1945, po jednání se zástupcem starosty Antonem Lehmannem, převzal Revoluční národní výbor řízení města. Situace se ale neuklidnila, město bylo zaplněno ustupujícími vojáky německé armády a ulice byly plné nepojízdných tanků a obrněných vozidel. Veliký strach z Rudé armády a rychlost útěku do amerického zajetí zabránil jednotkám SS ve vraždění. O dva dny později, 10. 5. 1945, dorazili do Jablonce n. N. vojáci 88. střelecké divize generála majora N. S. Samochvalova a válka skončila. Toho dne se podařilo zabránit zástupcům Železného Brodu v převzetí Jablonce nad Nisou pod svoji správu. Bohatství města bylo lákavé…
Před Národním výborem stálo mnoho úkolů. Bylo hlavně třeba, aby ozbrojené milice zajistily klid a pořádek. Bylo nutné nasytit obyvatelstvo, válečné zajatce, cizí dělníky a nešťastníky z koncentračních táborů a poskytnout jim nejlepší možnou lékařskou péči. Musela být ustanovena nová kostra správního aparátu.
Majetek uložený v bankách, úřadech, organizacích i v soukromí musel být zajištěn. Také bylo třeba zajistit osoby nepřátelské státu a ostatní provinilce. Ing. K. Šimon nechal v radnici shromáždit německé úředníky státních a komunálních podniků i učitele a vyzval je, aby zůstali na svých místech a pokračovali v práci. Ještě vycházející Gablonzer Tagblatt (Jablonecký deník) musel uveřejnit výzvu v podobném smyslu.
Ve dnech 21. až 27. května přicházejí komunisté, soudruzi Šilhán, Konvalinka, Weber a Koumar, s politickými požadavky. Jednota vzniklá po osvobození se začínala rozpadat. Dochází k přebírání významných podniků. Již 26. května byla inspektory J. Šilharem a ing. J. Volfem převzata jablonecká železnice. Elektrárna, plynárna a vodárna tvořily v té době jeden celek, tzv. městské podniky. Na ty byla 28. června zavedena národní správa a přestaly být majetkem města. V Jablonci bylo také dalších 49 továren a 176 drobných živností vyrábějících sklo a bižuterii. Ty rovněž přešly pod národní správu, stejně jako 159 zdejších exportních firem. Ve správě města ale zůstaly městské jatky, tržnice, městské lázně, hřbitov, koupaliště a kavárna na přehradě. Nacházelo se tady též 15 zemědělských usedlostí s 65 kusy hovězího dobytka.
Postupně se také řešil přístup k Němcům. Po skončení války byli Němci povinni nosit bílé pásky a museli vykonávat veřejně prospěšné práce. Nenávist, nahromaděná během války, vedla i k excesům. Poválečný stres a obava z trestu, přivedla některé nacistické představitele k sebevraždám. Napočítáno jich zde bylo kolem dvou set dvaceti. Odsun Němců z Jablonecka proběhl v 31 transportech a od ledna do listopadu 1946 bylo vysídleno 36 312 Němců.
V květnu 1945 byla v Jablonci n. N. pouze jedna česká jednotřídka. Ve škole v Komenského ulici bylo zřízeno skladiště konfiskovaných věcí po Němcích. Školy v 5. květnu a v Sokolí ulici i škola Na Šumavě byly přeměněny na provizorní lazarety. Školní inventář byl vystěhován do soukromých domů. Ale již 22. června 1945 bylo v Komenského ulici zahájeno vyučování ve 4 třídách s celkem 130 žáky a 15. listopadu byla otevřena mateřská škola v objektu U Jeslí č. 4. Čtyřicet dětí chodilo do jedné místnosti o ploše 28 m². Na počátku školního roku 1945 - 1946 byly v Jablonci zřízeny 3 obecné školy, všechny ve školní budově v Komenského ulici. V první obecné bylo pět tříd, které navštěvovalo 203 žáků. Do druhé obecné chodilo 192 žáků, třetí obecná škola měla 6 tříd se 189 žáky.
První měšťanská škola měla Na Šumavě 5 tříd, do druhé v Komenského ulici chodilo od 10. září 1945 187 žáků. K 1. 9. 1945 bylo též zřízeno České státní reálné gymnázium, jež mělo 70 žáků a 59 žákyň v sedmi třídách. Obchodní akademie zahájila vyučování v červnu 1945 v pěti třídách s 220 studenty. Na místě bývalé německé Kunstgewerbeschule zřídilo ministerstvo školství Odbornou školu pro umělecký průmysl.
K 30. červnu zahájil v městském divadle činnost „Svobodný kolektiv“, který do konce srpna odehrál sedm představení. Jablonecká kina zahájila provoz 3. srpna 1945. Hrálo se v kinech Radnice, Fortuna, Invalidním a Metropol. Kapacita kin tvořila 10 procent počtu obyvatel. Jen kino Radnice mělo 1010 míst.
Ve druhém pololetí roku 1945 se v Jablonci narodilo 256 dětí, z toho bylo 148 chlapců. Bylo uzavřeno 63 sňatků a 4 páry byly rozloučené. Zemřelo 444 osob, z toho 235 mužů a 209 žen.
Nemocnice měla v roce 1945 dvě oddělení, interní a chirurgické s pododdělením porodnickým, očním a kožním. Ambulantní péče byla nepatrná. Zubní ambulance měla jen dvě křesla. Dne 8. prosince byl v Jabloneckých Pasekách otevřen ústav pro osoby přestárlé a práce neschopné. Místo v něm našlo 75 lidí.
V roce 1945 došlo v Jablonci k deseti požárům a pouze k deseti těžším dopravním nehodám. Je však třeba vzít v úvahu, že ještě v lednu 1946 měl celý jablonecký okres v provozu jenom 175 nákladních aut, ze kterých 28 bylo nezpůsobilých k jízdě. Kromě toho bylo k dispozici 308 osobních aut, 12 autobusů a 7 traktorů. Bylo to 12 % předválečného stavu. Za prvních 9 měsíců byly na celý okres přiděleny 2 pneumatiky!
Co lze říci na závěr? Za první republiky měl Jablonec nad Nisou 33 958 obyvatel, v době okupace 28 774 obyvatel. K 1. červnu 1947 měl 3 122 domů, ve kterých žilo 22 891 obyvatel. Z těch bylo 17 563 Čechů a 5 328 Němců (4 962 specialistů a 88 antifašistů), tedy přibližně 77 % Čechů a 23 % Němců. S přilehlými obcemi Mšeno, Rýnovice, Paseky, Vrkoslavice a Kokonín tvořil Jablonec nad Nisou souvislý aglomerát s počtem 31 200 obyvatel. S optimismem a nadějí kráčel vstříc nejisté budoucnosti.
Václav Vostřák
Použité prameny: