Helmut Kantor a jablonecká Kantorova vila

Koncem minulého měsíce jsme dostali smutnou zprávu o úmrtí pana Helmuta Kantora (1928–2025), posledního člena českoněmecké rodiny Kantorů, která si v Jablonci nad Nisou v době první republiky nechala postavit nevšední architektonický skvost nesoucí dodnes jejich jméno – Kantorova vila.

Kantorovi nebyli jablonečtí rodáci. Alfred Kantor, Helmutův otec, pocházel ze Slezska, z okolí Opavy. Vystudoval medicínu na Německé univerzitě v Praze a v půlce dvacátých let odešel do Tanvaldu, kde pracoval jako lékař v tamní nemocnici. V Tanvaldu záhy založil rodinu, oženil se s Karolínou Kobrčovou z rodu tamních českých sládků a textilních podnikatelů. Rovněž ještě v Tanvaldu se mladému českoněmeckého páru narodily dvě děti – Brigitte a Helmut. Teprve dvouletý Helmut se v roce 1930 s rodiči a novorozenou sestrou přestěhovali do Jablonce poté, co byl jeho otec jmenován primářem zdejší okresní nemocnice.

Významný post hlavního chirurga a jednoho ze dvou jabloneckých primářů znamenal pro mladou rodinu existenční jistotu. Rozhodli se spojit s Jabloncem nad Nisou svůj život natrvalo a začali zvažovat pořízení vlastního domu. Pro jeho stavbu získali parcelu v tehdy klidné, předměstské Palackého ulici v blízkosti vodní nádrže Mšeno. Kantorovi zpočátku plánovali stavbu domu s dekorativními prvky a sedlovou střechou v tradičním pojetí, v jakém je ostatně realizována většina domů této části města. Záhy ale změnili názor. V rodinné tradici se zachovala vzpomínka na cesty za příbuznými na Moravu a do Brna, města proslulého moderní funkcionalistickou architekturou, kde Kantorovi navštívili slavnou, tehdy čerstvě postavenou vilu Tugendhat.

Právě prožitek z moderně pojaté rodinné vily je mohl přivést k odmítnutí již hotového neambiciózního projektu. S žádostí o vypracování nového návrhu se obrátili na architekta Heinricha Kulku. Byla to, jak se ukázalo, šťastná volba. Heinrich Kulka (1900–1971), architekt židovského původu, působil převážně ve Vídni jako spolupracovník věhlasného Adolfa Loose, průkopníka architektonické moderny a autora řady ceněných realizací. Od Adolfa Loose přebíral Heinrich Kulka způsob projektování, jenž se vyznačuje originálním přístupem k členění a gradaci vnitřního prostoru staveb, pro nějž se vžilo označení Raumplan. Ten byl využit i ve zdejší Kantorově vile. Dům byl původně koncipován jako obydlí nejen pro rodinu, ale i jako ordinace lékaře, která byla situována v přízemním podlaží. 

Rodina Kantorů dům obývala od jeho postavení v roce 1934 až do roku 1948. V době války a po válce vilu obývala jen část rodiny. Navzdory dramatickým peripetiím po válce jako českoněmecká rodina nebyli Kantorovi zařazeni do odsunu německojazyčného obyvatelstva, avšak nakonec se rozhodli z Československa v roce 1948 dobrovolně odejít. Vila byla zkonfiskována a sloužila řadě nájemníků, mimo jiné židovskému lékaři Königovi z Brna, či budějovickému optiku Klauberovi.

V roce 1960 pak byla nepříliš ohleduplně přestavěna na několik bytů. V současné době je vydáno stavební povolení k rekonstrukci na základě projektu architektonického studia Objektor, Projekt počítá s rehabilitací domu, jeho citlivou rekonstrukcí doplněnou o expozici a zázemí pro veřejnost jako místní kulturně-společenské fórum. K realizaci náročných stavebních prací město plánuje využití evropské dotace.