Česká veřejná čítárna v Jablonci

Na letošní rok, kdy si jablonecká knihovna připomíná devadesátileté výročí založení německé městské veřejné knihovny ve městě, připadá též výročí – pro tehdejší české obyvatele Jablonce nezpochybnitelně velmi významné události – otevření české čítárny při Veřejné Jiráskově knihovně.

Stalo se tak první prosincový den roku 1933. Po mnoha letech snažení byla konečně při české menšinové knihovně otevřena i česká čítárna. Tohoto roku byl totiž knihovně přidělen k užívání domek na Neuer Markt čp. 2 (dnešní Dolní náměstí), kde byl dostatek místa i pro to, aby zde mohla být umístěna čítárna. Jednalo se o jednopatrový objekt vedle budovy staré radnice, dnešního sídla knihovny.

První patro patřilo půjčovně, čítárna byla umístěna v přízemí a čtenáři do ní mohli přicházet denně od úterý do soboty mezi osmnáctou a jednadvacátou hodinou, v neděli pak dopoledne mezi desátou a dvanáctou hodinou. Nebyla zapovězena ani mládeži. Pro ně byla přístupná čtyřikrát týdně, a to odpoledne od sedmnácti do osmnácti hodin. V průměru ji navštěvovalo v té době padesát pět osob denně. Při vstupu měl každý návštěvník povinnost zapsat svoje jméno a povolání do knihy, mohl si vypůjčit najednou pouze jeden výtisk novin či časopisu, a to jen v prostorách čítárny. Bylo zde zakázáno kouřit, hlasitě mluvit či jakýmkoliv způsobem rušit klid. K dispozici byla celá řada tehdy populárních novin a časopisů: Hlasatel, Svět práce, Hvězda, Listy paní a dívek, Světozor, Národní politika, Pestrý týden, aj. Součástí byla i příruční knihovna, obsahující nejrůznější příručky, slovníky a zákony.

Avšak ani tyto prostory nebyly zcela ideální. Česká menšinová rada opakovaně upozorňovala městskou radu na nedostatky nově zřízené čítárny. Jednalo se zejména o nedostatečnou ventilaci, vlhnoucí stěny do dvora i náměstí, velmi špatný stav podlahy a zápach ze stoky vedoucí pod podlahou. Dozorcem čítárny se stal Jaroslav Donát, přísný zastánce pořádku a hrobového ticha v čítárně. Každý provinilec byl údajně bez milosti vyváděn ven.

Čítárna spolu s knihovnou fungovala do konce září 1938, kdy byly obě uzavřeny. Po válce pak jako první byla v srpnu 1945 otevřena právě čítárna, a to v prostorách staré radnice, kterou knihovna získala po zrušené knihovně německé.

Jitka Nosková