Archivní Cimélie ’18

Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou se v pátek 8. června posedmé připojí k celosvětovým oslavám Mezinárodního dne archivů. Tradiční a veřejností oblíbený Den otevřených dveří bude tentokrát spojený s vernisáží výstavy nazvané Konec Velké války, Deutschböhmen a vznik Československé republiky. Jablonecko na přelomu let 1918/1919.

Pozornost jabloneckých archivářů se obrací ke stému výročí konce první světové války, zániku staleté rakousko-uherské monarchie, konstituování samostatného Československa a (neúspěšného) pokusu o vytvoření nezávislého státního útvaru českých Němců v pohraničí.

Za pomoci prezentace konkrétních dochovaných dobových archiválií (doplněných historickou i nejnovější literaturou k tématu) se výstava, rozmístěná ve všech patrech hlavní archivní budovy, pokusí porovnat historickou situaci let 1918 a 1919 ve dvou zcela odlišných lokalitách současného jabloneckého regionu.

Odlišné vnímání v regionu

V Železném Brodě místní české obyvatelstvo přivítalo vznik Československé republiky s až manifestačním nadšením, projevujícím se navenek i veřejným ničením symbolů starobylé habsburské monarchie. Došlo k tzv. odčiňování Bílé hory. Brzy se začalo i s organizací oddílů místních dobrovolníků pro zápas nového státu jak s Němci o německojazyčné Jablonecko a Tanvaldsko, tak s Maďary o Horní zemi, tedy o Slovensko.

V Jablonci nad Nisou byla situace odlišná. Místní Němci se nejprve museli se zánikem rakousko-uherského soustátí vyrovnat. Následně se trápili s hospodářskými i organizačními potížemi nově vzniklé separatistické provincie Deutschböhmen, ještě později se složitě vyrovnávali s násilným obsazením města československým vojskem. Ke vzniku loajality k Československu (či dokonce k budoucímu ztotožnění se s ním) Jablonečanům přitom rozhodně nepomohl tzv. Kadaňský incident; šlo o krvavé střetnutí, které v březnu 1919 většina obyvatelstva českých zemí prožívala velmi intenzivně a které příslušníky obou zemských národů nadlouho (pokud ne navždy) odcizilo.

Plakáty a memoáry

Válečný konflikt let 1914–1918 na výstavě zastoupí např. propagandistické plakáty (včetně slavného manifestu císaře Františka Josefa I. „Mým národům“ z 28. července 1914 o vyhlášení války Srbsku) či ukázky rakousko–uherské korunové měny. Mimořádně cennou, veřejnosti dosud nikdy neprezentovanou archiválií je soubor dvaceti kusů osobních vzpomínek vojáků z Jablonecka na prožitky války. Memoáry jsou většinou sepsány na hlavičkových papírech firmy W. Klaar, některé z nich jsou majiteli této firmy i přímo dedikovány. Za všechny ostatní budou veřejnosti demonstrovány zážitky pana Friedricha Demmera; sepsány byly v lednu 1919, zdobí je autorem ručně kolorované kresby navštívených lokalit, přičemž tato místa jsou Demmerem vyvedena v podobě jakýchsi poštovních známek.

Pamětihodnosti

Optimistické přihlášení se českojazyčné jižní části Jablonecka k nové Československé republice na výstavě doloží zápisy železnobrodských kronik, a to jak memorabilií (pamětihodnosti) tehdy samostatných dívčích a chlapeckých škol, tak pamětnice spolku Sokolů. Sokolské dokumenty vyzývající jednak ke konečnému zúčtování s padlou monarchií a s katolicismem, jednak k vojenskému angažmá vůči Němcům v pohraničí a Maďarům na Slovensku pak poukáží na možná všem ne tak úplně známou stránku dobového českého radikalismu.

Období existence samostatné provincie Deutschböhmen v pohraničí (říjen–prosinec 1918) s její komplikovanou státoprávní, hospodářskou i sociální situací bude představeno např. vzácným výtiskem provolání liberecké zemské vlády („die Landesregierung für Deutschböhmen“) adresované 2. listopadu 1918 všemu sudetoněmeckému lidu, dále provizorní ústavou provincie taktéž z listopadu 1918 (uveřejněnou v dokumentu „Amtsblatt der Landesregierung für Deutschböhmen“) nebo materiály archivních fondů tzv. Vojenské rady („Soldatenrat“) a Místa existenční pomoci („Existenzhilfstelle“); ty ukazují finanční i psychickou podporu tehdejších jabloneckých elit jejich spoluobčanům, vojenským navrátilcům z Jablonce nad Nisou a okolí. Své zájemce si jistě najde i protičesky zaměřená publicistika otištěná na stránkách periodika Gablonzer Tagblatt či dochované originály jabloneckých městských i firemních nouzových peněz (nouzovek).

Připojení k ČSR

Dne 11. prosince 1918 byl Jablonec nad Nisou obsazen československým vojskem a připojen k ČSR. Začalo obtížné období sžívání se zdejších obyvatel s novou, zvenku jim vnucenou realitou. Pro toto období existují v jabloneckém archivu dva klíčové prameny: ve fondu jablonecké městské samosprávy složka Obsazení města Jablonce Československem (Besetzung der Stadt Gablonz durch Tschechoslowakei) obsahující všechny jednotlivé dokumenty let 1918–1920, které radnice považovala v nové politické situaci za statutárně důležité; v pozůstalosti jabloneckého politika Karla R. Fischera (jabloneckého starosty a kronikáře) je pak uložen stočtyřicetistránkový záznam jeho osobních vzpomínek na události ve městě od 11. prosince 1918 do 14. března 1919. Ukázky obojího uvidí i návštěvník výstavy.

Protože je dnes Jablonec městem mincovním, v souvislosti se stoletým výročím ČSR bude upozorněno i na fakt, že většina prvorepublikových mincí (od jednoho haléře až po korunu) pocházela z dílny výtvarníka Otakara Španiela, jenž se základům svého umění naučil právě během studia na jablonecké střední uměleckoprůmyslové škole.

A bonus nakonec: na počest stého výročí vzniku ČSR bude archivu ctí předložit (širší veřejnosti zřejmě opět poprvé) i více než deset nejlepších zde uložených mapových vyobrazení první republiky.

Zájemcům bude samozřejmě umožněna i tradiční prohlídka archivu v Turnovské ulici 40 a 40a. Během ní jim bude přiblížena odborná práce archivářů a budou seznámeni s novinkami v jejich činnosti za poslední rok. Sraz zájemců před hlavní budovou archivu vždy v 9, ve 12, v 15 a v 18 hodin.

Jan Kašpar

Další informace

• SOkA Jablonec nad Nisou (web archivu)