100 let ZUŠ Jablonec nad Nisou – 9. díl

Školní rok 1929/1930: Bouřlivé začátky a klíčová stabilizace

Pátý školní rok hudební školy začal koncem srpna 1929. Pro houslové oddělení byl získán František Vodička, mimořádně talentovaný houslista, narozený 6. listopadu 1902 v Praze. Absolvoval v roce 1922 Mistrovskou školu Státní konzervatoře hudby v Praze ve třídě světoznámého pedagoga profesora Otakara Ševčíka. Vodičkova umělecká vyspělost byla hodnocena jako vynikající a jeho výjimečný houslový talent potvrdila řada významných skladatelů a profesorů mistrovské školy, včetně jmen jako Vít Novák, Leoš Janáček a Vilém Kurz. Před nástupem do Jablonce Vodička působil od září 1928 do srpna 1929 na hudební škole ve Slezské Matici osvěty lidové v Českém Těšíně.

Příchod klavírní virtuózky

Pro klavírní oddělení nastoupila Božena Maršíková, narozená 29. ledna 1902 ve Vršovicích. Po absolvování měšťanské školy studovala Státní konzervatoř hudby v Praze, následně vysokou hudební školu v Mannheimu a poté se vrátila na Státní konzervatoř v Brně, kde v roce 1927 s úspěchem absolvovala pod vedením profesora Ludvíka Kundery. Svou klavírní virtuozitu, kterou prokázala na řadě koncertů především v německých městech jako Heidelberg a Mannheim, si osvojila právě díky profesoru Kunderovi.

Krize houslového oddělení

Škola usilovala o rozšíření své činnosti a chtěla přilákat zámožné německé studenty zřízením mistrovského oddělení s vyšším školným. Tyto plány však narušil neočekávaný odchod Františka Vodičky. Ten 5. listopadu poslal doporučený dopis, ve kterém omluvil svou nepřítomnost z důvodu nervového vyčerpání a nízkého platu, přičemž zmizel i s vypůjčenými penězi a vybraným školným. Kuratorium jeho jednání odsoudilo a zvažovalo právní kroky. Škola se tak náhle ocitla bez houslového učitele a pokročilí žáci se rozprchli. Výuku začátečníků a méně pokročilých dočasně zajišťovali správce školy Jan Janecký z Vrkoslavic a František Chlebeček.

Obnovení stability

Situace se stabilizovala až 1. února 1930, kdy se podařilo získat Stanislava Drozena z Českého Těšína. Drozen, narozený 8. října 1902 v Tatobitech, se učil hře na housle soukromě u několika učitelů. Skutečné základy získal až u profesora Gustava Náhlovského, hudebního pedagoga a zakladatele slovenské houslové školy. Drozen následně studoval šest let na Hudební a dramatické akademii v Bratislavě, kde s vyznamenáním vykonal zkoušku z předepsaných předmětů a housle absolvoval veřejným koncertem D-dur od Čajkovského za doprovodu orchestru. Již během studií byl výpomocným členem bratislavského symfonického orchestru pod vedením mistra Oskara Nedbala. Po absolutoriu působil jako sólista bratislavského Radiožurnálu a zároveň pokračoval ve studiu kompozice. Jako pedagog působil do 1. února 1930 na hudební a pěvecké škole v Českém Těšíně. Jeho nástupem skončilo, jak poznamenal kronikář: „Nejtrapnější období hudební školy v prvním jejím pětiletí.“

Významné koncerty a život školy

Školní rok byl významný i díky bohatému programu žákovských a učitelských vystoupení. Žáci se představili na oslavě národních škol, vánoční nadílce, Slavnosti matek a na dvou koncertech. Učitelský sbor vystoupil 6. března 1930 na slavnostním večeru k narozeninám T. G. Masaryka a 30. března na uctění památky Mistra Aloise Jiráska. Hudební život města obohatil i koncert Váši Příhody v německé Turnhalle, který zaznamenal obrovský úspěch. Italský dirigent Arturo Toscanini o něm pronesl památná slova: „Paganini nemohl hrát lépe než tento mladík.“