100 let ZUŠ Jablonec nad Nisou – 7. díl

Rok velkých jmen a silných momentů

Pokračujeme v našem putování historií ZUŠ Jablonec nad Nisou. V šestém díle jsme sledovali, jak se hudební škola snažila udržet při životě v těžkých časech hospodářské krize a demografického propadu, a to i přes odchod některých pedagogů. Nyní se přesuneme do školního roku 1928/1929, který nám ukáže, že i v náročných dobách se blýskalo na lepší časy.

Změny v pedagogickém sboru

Hudební škola v Jablonci nad Nisou na sklonku třetího roku svého působení musela řešit významnou personální změnu. Dosavadní učitel houslí, Váša Holub, podal šestiměsíční výpověď, pravděpodobně z touhy po bližším kontaktu s centrem hudebního života. Kuratorium školy vysoce ocenilo jeho tříletou práci a přínos k vybudování kvalitního houslového oddělení.

Začátek školního roku 1928/1929 byl ve znamení úspěšné náborové kampaně, která se projevila výrazným nárůstem počtu žáků. Během září bylo zapsáno 64 žáků a do konce roku se celkový počet zvýšil na 84. Klavírní oddělení i nadále vedla Olga Bejvlová. Pro houslové oddělení se kuratoriu po jednání s několika absolventy státní konzervatoře podařilo získat nejkvalifikovanějšího kandidáta – Gabriela Štěpánka. Tento houslista, žák profesora Otakara Ševčíka a absolvent mistrovské školy pražské konzervatoře ve třídě mistra Jaroslava Kociána, přinesl do školy prvotřídní pedagogické a umělecké zkušenosti.

Gabriel Štěpánek, narozen 3. října 1903 v Petřvaldě, byl významnou posilou pro houslové oddělení ZUŠ Jablonec nad Nisou. Studoval u profesora Otakara Ševčíka (1922–1925) a mistra Jaroslava Kociána (mistrovská škola 1925–1928) na pražské konzervatoři. Během studií působil jako pedagog na Matiční hudební škole v Mariánských Horách a na hudební škole v Praze-Dejvicích. Díky své špičkové kvalifikaci a zkušenostem se stal klíčovou osobností pro rozvoj školy.

Koncertní a kulturní aktivity

Hudební škola se v tomto období aktivně zapojila do kulturního dění. Společně se vzdělávacím sborem tělocvičné jednoty Sokol uspořádala koncert na oslavu 10. výročí republiky. Díky obrovskému úsilí se pro tuto událost podařilo vytvořit smíšený sbor a 36členný orchestr pod vedením dirigenta Františka Chlebečka.

Škola organizovala i další významné akce, které obohatily kulturní život Jablonce, například:

• literární a hudební večírek ve Vrkoslavicích
• cyklus přednášek se smyčcovým kvartetem v Národním domě, v němž vystoupili Štěpánek, Janecký, Chlebeček a Caha
• Masarykův večer v Národním domě
• VI. žákovský koncert, který představil talentované žáky školy

Městské divadlo Jablonec nad Nisou

Jablonecké německé divadlo v tomto období uvedlo několik inscenací českých skladatelů. Dne 4. září to byla opereta Polská krev (v německém originále Polenblut) českého skladatele Oskara Nedbala.

Mimořádnou událostí se stalo představení opery Antonína Dvořáka Rusalka (v německém originále Die Wassernixe) 10. listopadu 1928. Plakát k tomuto představení lákal na Operní novinku! a hostování dvou významných osobností z Drážďan – tenora Fritze Klarmüllera a operetní a muzikálové zpěvačky Mimi Stelzer.

Fritz Klarmüller (1876–1967)

Rodák z Jablonce nad Nisou, Fritz Klarmüller, se stal významným evropským tenorem. Po studiích v Drážďanech (1898–1901) působil v Altenburgu, Wiesbadenu a Mannheimu, kde se z lyrického tenora přeškolil na hrdinský, vyhledávaný pro Wagnerovy opery. Richard Strauss si ho vybral do svého souboru a hostoval s ním v Paříži. Klarmüller byl prvním hrdinským tenorem Drážďanské státní opery, jeho slibnou kariéru však přerušila válka. Po návratu do Jablonce působil v místních divadlech. Zemřel v roce 1967.

Mimi Stelzer (1900–1957)

Rakouská filmová a divadelní herečka, operetní a muzikálová zpěvačka (soprán), Mimy Stelzer, se narodila ve Vídni. Svou kariéru zahájila ve Wiener Lustspieltheater a následně působila v dalších divadlech. Ztvárňovala především subretní role v operetách a komediích. V roce 1928 hostovala v Jablonci nad Nisou v roli Kuchtíka v Dvořákově Rusalce. Od roku 1938 se objevovala i ve filmu, často v rolích kuchařek či prodavaček. V letech 1948–1956 byla angažována ve vídeňském Raimundtheater. (pv)