Základní umělecká škola (ZUŠ) v Jablonci nad Nisou se v roce 2025 chystá oslavit úctyhodné sté výročí svého založení. Za tu dobu se z malé školy s omezeným počtem oborů a žáků stala významná a respektovaná instituce, jež vychovala mnoho talentovaných umělců, kteří se prosadili nejen na domácí, ale i na mezinárodní scéně. ZUŠ v Jablonci nad Nisou se stala nedílnou součástí kulturního života města i regionu a je důkazem, že základní umělecké vzdělávání hraje i v dnešní době nezastupitelnou roli v rozvoji kreativity.
Hudební kořeny v Jablonci nad Nisou
Hudební tradice Jablonecka sahají až do 19. století, kdy se hudba ozývala v hospodách, na přástkách i slavnostech. Hráli flašinetáři a potulní muzikanti, ale i amatérské hudební skupiny. Koncem století s hospodářským rozmachem vzrostl zájem o kulturu a umění a lidé začali toužit po kvalitnějších hudebních zážitcích a vzdělávání.
Důležitou roli v hudebním životě Jablonce nad Nisou hráli kantoři, kteří působili při kostelech. Nejenže zajišťovali hudbu v kostele a zpěv na pohřbech, ale také zakládali a vedli kapely, které hrály na posvíceních a jiných slavnostech. I v 19. století se věnovali zpěvu a instrumentální hře a významně se podíleli na rozvoji hudebního života v regionu. Mezi významné kantory patřili například Jiří Karásek, jehož skladby se dochovaly v hudebním archivu kostela sv. Anny, Donat Woperschalk, varhaník a skladatel, Wenzel Chladek, regenschori v kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, a Ernst Tschakert, ředitel kůru v kostele sv. Anny.
Kantoři, orchestry a spolky
S rostoucím zájmem o hudbu se v Jablonci nad Nisou začaly formovat i první orchestry a komorní soubory. Učitelé stáli u zrodu mnoha z nich. Například v roce 1885 založil učitel Fidelio Finke Rýnovický smyčcový orchestr, který pořádal koncerty v Jablonci nad Nisou a okolí. Mezi kvalitní komorní tělesa patřil Jablonecký kvartet učitelů a Smyčcové kvarteto Kamilla Podveského. Tyto soubory přispívaly k obohacení hudebního života ve městě a umožňovaly posluchačům seznámit se s klasickou hudební literaturou.
Ke kulturnímu životu v Jablonci nad Nisou neodmyslitelně patřily i spolky a kapely, zaměřené na lidovou a zábavnou hudbu. Oblíbené byly dechové orchestry, například kapela Adolfa Pilze, která hrála k tanci a poslechu na plesech, večírcích a v místních zahradních restauracích. Ve 20. letech 20. století stoupala obliba tanečních a jazzových orchestrů, které přinášely do Jablonce nad Nisou tehdejší moderní hudební trendy.
Rozvoj české hudby a založení hudební školy
V 19. století vzniklo na Jablonecku mnoho pěveckých spolků, především německých, které pěstovaly sborový zpěv a pořádaly koncerty. Česká hudební kultura se začala rozvíjet po roce 1918, především díky učitelům, kteří se zasazovali o rozvoj českého hudebního vzdělávání a propagaci české hudby. Vzniklo první české pěvecké sdružení při Sokole a Odborné sdružení hudebníků. Významnou osobností byl učitel František Chlebeček, jenž se zasloužil o rozvoj hudebního života v Jablonci nad Nisou. Založil Orchestrální sdružení a nastudoval s ním několik oper.
Otevření samostatné hudební školy v roce 1925 v Údolní ulici (dnešní 5. května) bylo klíčovým momentem pro jabloneckou kulturu. František Chlebeček se stal jejím prvním správcem a významně přispěl k rozvoji hudebního vzdělávání v regionu. Založení hudební školy umožnilo systematickou výuku hudby a otevřelo cestu k profesionální hudební kariéře mnoha talentovaným mladým lidem z Jablonce nad Nisou a okolí.
Hudební tradice Jablonecka tak položily pevné základy pro vznik a rozvoj základní umělecké školy, která i dnes přispívá k bohatému kulturnímu životu města.(pv)