V letošním roce uplyne 160 let od doby, kdy skupina umělců a milovníků umění založila v Praze společnost Schlaraffia. Její ideály se záhy rozšířily do dalších měst střední Evropy a před 110 roky našly nadšené stoupence také v Jablonci nad Nisou.
Čas rozkvětu Šlarafie zde připomínal romantický šlarafský „zámeček“ zvaný Neysseburg, o jehož záchranu se v posledních letech marně zasazovala jablonecká veřejnost i místní kulturní osobnosti. I proto je povědomí o Šlarafii na Jablonecku větší než kdekoliv jinde. Přispěla k tomu také výstava pořádaná Městskou galerií MY v roce 2009. Jelikož se setkala s upřímným zájmem návštěvníků, koná se po deseti letech, po dlouhé přípravě a v obměněné podobě znovu.
V Jablonci se o založení Schlaraffie zasloužil iniciátor stavby městského divadla bankovní ředitel Richard Näbe. Od roku 1909 se v jablonecké šlarafské říši Preciosa Iserina sdružovaly osvícené a společensky vážené osoby, které kromě přátelství spojovaly vznešené ideály založené na upřímném vztahu k umění, opravdové humanitě a smyslu pro zvláštní humor.
Členy jablonecké Šlarafie byli například starosta K. R. Fischer, ředitel městského divadla J. Weninger, malíř D. Brosick, architekt A. Thamerus, spisovatelé A. Wildner či H. Schwan, herec K. Felmar, zakladatel lázeňského sanatoria v Pasekách G. Glettler, význační podnikatelé R. Haasis, H. Hoffmann, J. Schindler, F. Dub, H. Löbl a mnoho dalších. Všichni tito lidé přispěli k rozvoji města a dosáhli významných úspěchů v různých oblastech lidského konání. Sídlem jejich společenství se stal historizující „zámeček“ s bohatě vyzdobeným rytířským sálem. Svobodomyslná Šlarafie zanikla v Jablonci s nástupem fašismu.
Výstava začíná v rozjitřené atmosféře způsobené svévolným pobořením někdejšího sídla jablonecké Šlarafie. Těžko se vžít do pocitů toho, kdo neváhá zničit historickou památku, o jejíž zachování dlouhodobě projevovalo upřímný zájem tolik lidí. Vždyť každý, kdo se považuje za součást lidského společenství, se snaží, aby po něm zůstalo něco pozitivního, aby se nezapsal černým písmem do historie města, kde žil. Každého normálního člověka těší, když může svým činem udělat radost druhým, ne když dělá pravý opak.
V letošním roce uplyne 110 roků od doby, kdy bylo v Jablonci nad Nisou postaveno sídlo místní Schlaraffie. Vybudovali ho ve zlaté éře dějin města nejvýznamnější místní podnikatelé.
V této souvislosti je dobré si připomenout životní zásady, kterým se šlarafové snaží dostát. Každý by měl v první řadě věřit sám sobě a svému svědomí, které mu – není-li zkažené – dává orientaci ve společných lidských hodnotách. Vážit si dědictví otců a ochraňovat je, ctít práci druhých a kulturní odkaz předchozích generací. Mít vnitřní sílu, která ho pohání, a duševní velikost, která mu pomáhá zorientovat se v složitém světě a najít správný směr.
Je ironií osudu, že v souvislosti s památkou šlarafské historie v Jablonci nad Nisou byly uvedené životní zásady demonstrativně ignorovány.
Při pohledu na zbytečně zničenou památku přepadne mnohé lítost či zlost. Všichni, kdo se upřímně snažili o její záchranu, však mohou mít čisté svědomí.
Pod šlarafským heslem „In arte voluptas!“, velebícím umění, se v Městské galerii MY koná od 7. června do 15. září 2019 výstava přibližující vznik a dějiny tajuplné Schlaraffie, organizace působící po celém světě do dnešních dnů. Bude možné si prohlédnout mnohé unikátní předměty ze sbírek muzeí i soukromých sběratelů. Na zahájení výstavy 6. června budou přítomni středověcí rytíři, interpreti šlarafských písní i skuteční šlarafové.