Historie skleněných vánočních ozdob na Jablonecku

K atmosféře svátků spojených s narozením Ježíše Krista dnes neodmyslitelně patří skleněné vánoční ozdoby. Jejich historie však není zdaleka tak dávná, jak by se na první pohled mohlo zdát. A stejně tak je tomu i s vánočním stromkem, který ozdoby zkrášlují.

Zvyk zdobit vánoční stromek - původně jedličku - přišel do českých zemí pravděpo­dobně z Bavorska, a to na počátku 19. století. Ve třicátých letech téhož století se již jednalo o běžně rozšířený, avšak spíše městský obyčej. Důkazy o jeho výskytu v Jablonci nad Nisou nám dosud chybí, ale bylo by s podivem, kdyby nikdo ze zdejších zcestovalých obchodníků tuto „novinku“ nechtěl alespoň vyzkoušet.

Vánoční stromky se zpočátku zdobily cukrovím a ozdobami z perníku, pečiva nebo dřeva, skleněné ozdoby přišly ke slovu až kolem poloviny 19. století. Jednalo se o další způsob užití navlékaných skleněných broušených perlí, po­zději též vinutých perlí (ve formě postaviček, zvířátek apod.) a zejména pak perlí voskových - foukaných skleněných perlí plněných voskem, uvnitř stříbřených a na povrchu často pestře zdobených studenou malbou.

Okrajově se této výrobě věnovaly i foukači perlí z Jablonecka, centrum produkce však od sedmdesátých let 19. století, kdy se skleněné vánoční ozdoby staly módní záležitostí, vyrostlo v duryňském městečku Lauscha. Duryňsko bylo tradiční velmoci ve výrobě a obchodu s vosko­vými perlemi. Koneckonců - nakupovala je zde i největší jablonecká exportní firma v tomto oboru Schindler & Co.

Vánoční ozdoby se na Jablonecku samozřejmě zhotovovat nepřestaly. Vedle voskových perlí se místní podnikatelé snažili stále využívat též polotovary mačkané (lisované) a vinuté. Z hlediska objemu to však nebyla nijak velká produkce. Jednalo se spíše o doplňkový sortiment. K větším firmám před rokem 1914 patřil například podnik S. Grätzera z Horního Tanvaldu, jenž od roku 1860 vyráběl a vyvážel rozličné vánoční ozdoby, a to především do jižní Evropy. Na počátku dvacátého století provozoval dílny v Litovli, duryňském Steinachu a italském Miláně.

Novinkou, která se na trhu prosadila po první světové válce, byly malované vá­noční ozdoby z tvrdého kartonu polepené skleněnou balotinou (drobnými posypovými kula­tými perlič­kami o velikosti kolem 1 mm). Mezi velké producenty to­hoto typů perliček v Jizerských horách patřila například sklárna firmy Ludwig Breit v Lučanech nad Nisou. Tady a ve Smržovce se též balotina dekorovala anilinovými barvami. Vánoční ozdoby zdobené balotinou v hojné míře nabízel například menší jablonecký exportní dům Josef Knobloch, který kolem roku 1930 provozoval vzor­kovny v Německu a ve Švýcarsku.

Přesto zůstávala jedinou světovou velmocí v branži vánočních ozdob Lauscha, odkud se i do ČSR dovážely tisíce a ti­síce kusů foukaných dekorací. Znatelně se situace změnila až ve třicátých letech, a to tehdy, když roku 1931 začal Sklářský ústav v Hradci Králové vý­razně podporovat rozvoj výroby foukaných vánočních ozdob ve východních Čechách (Hořice, Doubravice, Poniklá aj.). Tato produkce nabyla velmi rychle na významu. Zatímco v roce 1931 se ještě do ČSR vánoční ozdoby dovážely, roku 1933 již odtud směřovaly do zahraničí a objem vývozu neustále stoupal (přes dvě třetiny exportu mířily do USA). V roce 1937 bylo již Česko­slovensko v oboru foukaných vánočních ozdob významným hráčem na trhu. S tímto sortimentem samozřejmě obchodovali i jablonečtí exportéři (například Arthur Weil, A. Wittiger & Co. nebo Rudolf Laurich), ale výroba samotná se v kraji nijak výrazně, na rozdíl od okolí Železného Brodu, neuchytila.

PhDr. Petr Nový
Muzeum skla a bižuterie