Koncepce sportu, pohybu a rekreace

Zastupitelstvo města dne 10.9.2026 schválilo usnesením ZM/157/2026 ucelený soubor čtyř dokumentů Koncepce sportu, pohybu a rekreace Jablonce nad Nisou 2030+ (dále jen „Koncepce sportu“): 

1. Analytická část – datový a analytický základ koncepce (schválena usnesením RM/116/2026 dne 9. 3. 2026), 
2. Návrhová část – vize, šest pilířů, strategické cíle a opatření, 
3. Implementační část – řízení implementace, harmonogram, karty opatření, indikátory a rozpočet, 
4. Analýza nepřímé a veřejné podpory – ekonomické a právní posouzení systému podpory sportu. 

Koncepce je programovým dokumentem ve smyslu § 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a naplňuje úkoly obce podle § 6 zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. Je zpracována v souladu s Doporučeními WHO k pohybové aktivitě a sedavému chování (2020) a s Globálním akčním plánem WHO pro pohybovou aktivitu. 

1. Analytická část 

Analytická část poskytuje ucelený a datově podložený pohled na současný stav sportu a prostředí pro pohybové aktivity ve městě. Opírá se o 8 datových zdrojů: šetření mezi 1 791 dětmi, mládeží a dospělými, hodnocení všech základních škol dvěma nezávislými hodnotiteli podle metodiky ČŠI Aktivní škola, GIS analýzy dostupnosti, pasportizaci sportovišť, ekonomickou analýzu financování sportu a 6 workshopů se sportovními kluby. 

Hlavní zjištění: 

Jablonec má nadprůměrně silnou sportovní základnu a velmi dobrou výchozí pozici, ale současně i několik zřetelných systémových slabin, které brání tomu, aby se sport a každodenní pohyb rozvíjely rovnoměrně napříč městem a všemi cílovými skupinami. 

Ve školách město vychází nejlépe v tělesné výchově (87 %, A-) a v oblasti účasti všech žáků (85 %, A-). Naopak největší prostor pro zlepšení je v oblastech aktivních přestávek (66 %, B-), aktivní dopravy (71 %, B) a aktivní výuky (73 %, B), tedy v režimových částech dne, které mají největší potenciál zvýšit běžný každodenní pohyb velkého počtu dětí. Mezi školami jsou výrazné rozdíly; jako přirozené příklady dobré praxe vycházejí zejména ZŠ Šumava, ZŠ Liberecká, ZŠ Pasířská a ZŠ Arbesova. 

Ve školní infrastruktuře se jako klíčové priority objevují zejména rekonstrukce venkovních areálů ZŠ Liberecká, rekonstrukce tělocvičen ZŠ Mozartova, postupné zlepšení areálů dalších škol, doplnění zázemí pro kola a koloběžky a větší otevření školních venkovních areálů veřejnosti tam, kde to dává smysl. 

U dětí a mladých lidí je velmi vysoké zapojení do organizovaného sportu (70,3 %), což potvrzuje silnou sportovní tradici města. Současně ale většina dětí nesplňuje doporučení WHO pro každodenní pohyb, přibližně 60,5 % spadá do kategorie neaktivních a pouze zhruba 15–20 % plní doporučení pro denní pohyb. Přirozený každodenní pohyb s věkem klesá, nejvýrazněji na středních školách; právě přechod na SŠ se ukazuje jako kritické období z hlediska ztráty pravidelného pohybu i odpadávání ze sportu. 

Účast v individuálních i týmových sportech funguje jako významný protektivní faktor vůči zhoršenému duševnímu zdraví dětí. 

U dospělých analýza ukazuje, že významná část obyvatel nedosahuje minimálního doporučeného objemu pohybové aktivity dle WHO; přibližně 4–5 lidí z 10 se na minimum nedostává. Spokojenost s dětskými hřišti a venkovními sportovišti se výrazně liší podle městských částí – jako nejslabší se jeví zejména Kokonín, zatímco lépe vycházejí například Mšeno nad Nisou a Žižkův Vrch. Dětská hřiště přitom vycházejí lépe než venkovní sportoviště pro starší děti, teenagery a dospělé, což potvrzuje deficit infrastruktury pro neformální sport a spontánní pohyb. 

Výstupy z workshopů se sportovními kluby ukazují, že hlavní pociťovanou bariérou rozvoje je infrastruktura: chybí zejména dostupná, víceúčelová a cenově přijatelná sportoviště, především haly a tělocvičny v exponovaných časech. Ve městě je zároveň nedostatek volně přístupných sportovních ploch pro spontánní sport. V oblasti financování kluby oceňují stabilitu systému, ale kritizují administrativní náročnost, nižší vhodnost pro malé spolky a nedostatečnou digitalizaci; město má rezervy v cílené podpoře seniorů a sociálně znevýhodněných dětí. 

Ekonomická část ukazuje, že přímé dotace a transfery do sportu se v letech 2020–2024 pohybovaly přibližně v rozmezí 8–23 mil. Kč ročně, zatímco provozní výdaje realizované prostřednictvím SPORT Jablonec nad Nisou, s.r.o. vzrostly přibližně z 28 mil. Kč na 40 mil. Kč. „Páteří“ městského financování sportu tak není jen dotační podpora, ale ve velké míře také provoz a správa infrastruktury. Investiční výdaje jsou výrazně kolísavé a projektově podmíněné; část klíčových zařízení vykazuje významné technické a provozní výzvy – typicky městský zimní stadion, který vyžaduje významnější investice a rekonstrukční zásahy. 

Demografická analýza potvrzuje, že Jablonec je postupně stárnoucí město – budoucí sportovní politika proto nemůže být zaměřena pouze na děti a mládež, ale musí výrazněji pracovat i s nabídkou pro dospělé a seniory. 

GIS a pasportizační část potvrzuje významné prostorové rozdíly v dostupnosti infrastruktury; otevření či lepší využití některých areálů, zejména školních, může výrazně zlepšit pěší dostupnost sportovišť v řadě lokalit. Vedle nových investic je proto velmi důležité i lepší prostorové a provozní využití stávající infrastruktury. 

2. Návrhová část 

Návrhová část vychází z analytické části a obsahuje formulovanou vizi, strategické cíle a navrhovaná opatření. Na rozdíl od dosavadního přístupu se koncepce nezaměřuje pouze na podporu organizovaného sportu a sportovních klubů, ale rozšiřuje sportovní politiku města na podporu každodenního pohybu, zdravého životního stylu, neformálního sportu a aktivního stárnutí obyvatel. 

Koncepce je postavena na šesti vzájemně propojených pilířích: 

1. Aktivní děti, aktivní škola. Větší zapojení základních škol do podpory každodenního pohybu prostřednictvím konceptu „Aktivní škola“, rozvoj aktivní dopravy do škol, otevření vybraných venkovních školních areálů veřejnosti a zlepšení kvality školních sportovních areálů. 
2. Kvalitní klubový sport a dlouhodobý rozvoj dětí. Důraz na kvalitu práce s dětmi a mládeží – všestranný rozvoj, radost z pohybu, dlouhodobé setrvání dětí ve sportu a omezení předčasné specializace. Součástí je návrh úpravy dotačního systému směrem k oddělení podpory sportovní činnosti od podpory provozu sportovní infrastruktury, evidence nepřímé podpory a elektronizace dotační administrativy. Konkrétní podoba dotačního systému bude projednána a představena v rámci pravidelných jednání komise sportu mimo proces schvalování Koncepce. 
3. Městská sportovní infrastruktura: udržitelnost, efektivita, obnova. Efektivnější využívání kapacit, energetické úspory a dlouhodobé plánování investic. Navrhováno je zpracování investičního masterplanu sportovní infrastruktury (priority: plavecký bazén, zimní stadion, areál Střelnice, školní sportovní areály) a dopracovní pravidel pro využívání sportovišť školami, kluby, veřejností i komerčními subjekty. 
4. Plácky, hřiště a neformální sport ve městě. Vytvoření sítě dostupných míst pro každodenní pohyb, zejména pro děti a teenagery mimo klubovou činnost – multifunkční prostory pro malé míčové hry, workout, parkour či streetball. Postupná obnova menších sportovních ploch v částech města, kde volně dostupná nabídka chybí, se zapojením obyvatel do plánování. 
5. Sport a pohyb pro všechny generace. Rozšíření sportovní politiky na pohybové aktivity dospělých, seniorů a osob s omezením – rekreační a sousedské sportovní akce, mezigenerační aktivity, lepší využití sportovišť mimo nejvytíženější časy a programy 60+ v rámci SPORT Jablonec s.r.o. 
6. Příroda, rekreace a outdoor identita Jablonce. Využití bezprostředního kontaktu s přírodou jako prvku sportovní i rekreační identity města – rozvoj klíčových lokalit (přehrada Mšeno, Břízky/Kolečko, Srnčí důl), jejich propojení, zlepšení orientačního systému a podmínek pro celoroční využití. 

3. Implementační část 

Implementační část převádí vizi koncepce do konkrétní podoby: strukturuje ji do 6 pilířů a 33 opatření s určenými gestory, harmonogramem, rozpočtem a měřitelnými indikátory v horizontu 2027–2030+. Každé opatření má implementační kartu; opatření jsou prioritizována podle evidence o dopadu na pohybovou aktivitu a náročnosti realizace. 

Řízení a odpovědnost: za realizaci odpovídají věcně příslušné útvary magistrátu a společnost SPORT Jablonec; koordinaci zajišťuje pověřená osoba. Z hlediska evaluačního mechanismu je navrhován gestor koncepce (odd. strategického plánování), který předkládá radě města jednou ročně, vždy do 31. 3., zprávu o plnění opatření a stavu indikátorů; zprávu projedná rovněž komise sportu. 

Finanční rámec: orientační odhad nákladů na období 2027–2029 činí ~185,8 mil. Kč (2027: 32,7 mil. Kč; 2028: 59,8 mil. Kč; 2029: 92,5 mil. Kč). Čísla jsou indikativní a upřesňují se v ročním rozpočtu města a při přípravě dotačních žádostí. Vedle rozpočtu města jsou zdroji financování zejména NSA, IROP, OP ŽP / EFEKT / Modernizační fond, OP JAK / MŠMT, Liberecký kraj, SFDI a MPSV. 

Rozpočtové nároky na rok 2027 jsou vzhledem k datu schvalování minimalizovány – převažují opatření přípravná a organizační. Schválení koncepce nezakládá samo o sobě nárok na rozpočtové prostředky ani nárok sportovních organizací na podporu. 

4. Analýza nepřímé a veřejné podpory 

Hlavní zjištění: 

Provedená analýza potvrdila, že podpora sportu v podmínkách statutárního města Jablonec nad Nisou je založena na kombinaci přímé podpory sportovních organizací, investic do sportovní infrastruktury a podpory poskytované prostřednictvím jejího provozu. Tento model je pro oblast komunálního sportu typický a sám o sobě nepředstavuje rozpor s pravidly veřejné podpory. 

Analýza neidentifikovala skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr o existenci systémového porušování pravidel veřejné podpory. 

Analýza doporučuje, aby město vedle evidence přímých dotací průběžně sledovalo rovněž rozsah nepřímé podpory poskytované jednotlivým sportovním organizacím prostřednictvím městské sportovní infrastruktury. Toto doporučení je promítnuto do opatření návrhové části (vedení přehledu nepřímé podpory jako informačního podkladu pro plánování).