Do měst pronikají zelinářské zahrady

Stále více lidí sleduje svou stravu a snaží se do jídelníčků zařazovat čerstvou zeleninu. Získat ji mohou zejména na farmářských trzích nebo z vlastních záhonů. A to i ve městech. V nich přichází ke slovu komunitní zahrady, jež se stávají novým městským fenoménem. Loni v květnu se otevřela komunitní zahrada také v sousedním Liberci. Byl by o podobný způsob pěstování zájem i v Jablonci nad Nisou?

Nad touto otázkou se zamýšlela komise pro ochranu zvířat a životního prostředí. „Inspirovala nás komunitní zahrada v centru Liberce, která vrací život do středu města a významnou měrou přispívá ke zkvalitnění života jeho obyvatel. Cílem bylo vytvořit příjemné místo, kde se budou potkávat lidé různých generací, z různého sociálního prostředí a pestrých zájmů,“ říká Jana Veselá z komise pro ochranu zvířat a životního prostředí.

Zeleninoví lazebníci

Libereckou zahradu na Lazebnickém Vrchu provozuje spolek Zahrádka Liberec, z. s., a podle zpráv na jejich webových stránkách www.zahradaliberec.cz mají už pro sezonu 2016 obsazeno skoro všechno. V zahradu se změnil zanedbaný park, kde se zdržovaly problémové skupiny obyvatel. Pěstitelská část zahrady nabízí 51 vyvýšených záhonů z palet o ploše 1 m2 a 30 pytlů na pěstování rajčat, paprik a brambor. O záhony se stará 33 městských zahradníků. „Vypěstovat si vlastní bylinky a zeleninu na komunitní zahradě může svým občanům nabídnout také Jablonec nad Nisou. Pokud by lidé měli o takovou činnost zájem a měli by i vytipované místo, kde zahradu zřídit, komise pro ochranu zvířat a životního prostředí je ochotná záměr projednat a připravit pro jednání městské rady,“ nabízí Veselá.

Zahradničení pojablonecku

Pro založení komunitní zahrady jsou vhodné nevyužívané plochy na území a ve vlastnictví města, o způsobu jejich výhodného pronájmu nebo případného prodeje neziskové organizaci-správci by však bylo nutné jednat. „V současné době ani nevíme, zda by vůbec o komunitní pěstování byl v Jablonci zájem. Je to jen podnět, který vzešel z komise. Proto bych tímto i chtěl oslovit Jablonečany, aby případně dali svůj zájem nebo nezájem najevo,“ říká náměstek primátora Lukáš Pleticha, který má na starosti rozvoj města. „V každém případě aktivita musí vzejít od lidí. Všechny komunitní zahrady vždy provozuje spolek nebo nezisková organizace,“ zamýšlí se Pleticha.

Pozemek musí splňovat určitá kritéria – musí být oplocený, s přístupem k vodě, pronajatý za symbolickou cenu a na pronájem by se formou členských příspěvků složili „zahradníci“. K úpravě pozemku – komunitní zahrady lze získat prostředky např. z živých projektů Města z jiného těsta Nadace Via (www.nadacevia.cz) či Nadace Partnerství – Otevřené zahrady (www.otevrenazahrada.cz).

Pokud by se tedy i v Jablonci našli zájemci o komunitní zahradničení, mohou se obracet na komisi pro ochranu zvířat a životního prostředí, a to písemně na e-mailovou adresu komisezpjbc@seznam.cz, do předmětu zprávy napište heslo – komunitní zahrada.

Komunitně se zahradničí hlavně v Praze

Nejvíce komunitních zahrad je v současné době v Praze. Postupně ale vznikají nové, dá se říci, že každým rokem jich je víc a žádná neubývá. V současné době lidé pěstují zeleninu v těchto komunitních zahradách v Praze: ZEBRA Braník; PRAZELENINA Holešovice; KomPot Nové Středokluky; Komunitní zahrada Žižkov – Ulitej záhon na Krejcárku; Komunitní zahrada Kuchyňka Libeň; ale i v jiných městech: Zahrada v pytli při ulici Leitnerova, Brno; Komunitní zahrada v Křižanově u Velkého Meziříčí; Komunitní Zahrada v ulici Pekární, Olomouc.

Přehled komunitních zahrad v České republice mapuje organizace KOKOZA. Na mapě naleznete komunitní zahrady a kompostárny ve svém okolí. Je to místo, kde můžete registrovat i svůj projekt. Stačí následovat instrukce na webových stránkách www.kokoza.cz.

(jn)