Bezděčínské skály

Bezděčínské skály se nacházejí se severně od obce Bezděčín na ploše cca 18 ha. Jedná se o morfologicky významný hřeben tvořený skupinami pískovcových bloků oddělených korytem potoka nebo průvaly.

Katastrální území: Bezděčín u Jablonce nad Nisou, Pelíkovice

Datum registrace významného krajinného prvku: 20.6. 1995

Rozloha: 18,39 ha

Důvod vyhlášení: morfologicky významný hřeben tvořený skupinami pískovcových bloků, oddělených korytem potoka nebo průvaly. Část skalnatého hřebenu není vypreparovaná erozí, ale zalesněná borem, typické pro nevýživné silikátové substráty

Dvě nejnápadnější skaliska jsou pojmenována Malá a Velká Kvočna, další útvary pak Bezděčínská a Sestroňovická věž. Část hřbetu je zalesněna porostem, kde dominuje borovice lesní a bříza bradavičnatá. V podrostu převládá brusnice borůvka, na skalách vřes obecný. V horní části skalního hřbetu je výrazný průlom porostlý bučinou. Skalní útvary jsou zajímavé železitými inkrustacemi, voštinovým zvětráváním i přítomností hladkých ploten.

Skály jsou součástí asi 6 km dlouhého hřebene druhohorních pískovců rozděleného na jednotlivé skalní oblasti koryty potoků (od západu: Kozí brada, Štéfanka, Raubířské skály, Radoňovické skály,Kvočny a Bezděčínské skály). Původně vodorovné vrstvy mořských uloženin byly na začátku třetihor asi před 60 miliony lety ovlivněny pohyby podél lužického zlomu, který probíhá ve směru hřbetu od SZ k JV. Podél tohoto zlomu došlo k vyzdvižení starších krystalinických hornin ležících severovýchodně od zlomu nad povrch křídových hornin na jihozápadě. Vrstvy kvádrových pískovců mořského cenomanu byly při tomto pohybu vyvlečeny k povrchu a ukloněny, vzpřímeny až překoceny (starší měkčí pískovce leží na mladších vrstvách). V širším okolí došlo k druhotnému prokřemenění a později i proželeznění hornin, což je činí odolnějšími vůči erozi a podpořilo tak nejen vznik výraznějšího hřbetu, ale i různých bizarních tvarů skal. Spolu s pískovci byly z podloží křídy k povrchu vyvlečeny i malé kry hornin permského stáří. Jsou to především vulkanické horniny, které byly předmětem historické místní těžby. Skály jsou využívány pro horolezecké sportovní aktivity, Velká Kvočna byla cílem horolezců již před sto lety.