Víme, čím žil Jablonec před 100 lety - únor 1917
1. února 1917, č. 31, str. 1, 2, ranní a večerní vydání
Vídeň. Dnešním dnem začíná zostřená ponorková válka. Vzhledem k příkrému odmítnutí mírového poselství ze strany protivníka rozhodlo se Rakousko-Uhersko a Německo překazit námořní dopravu ve všech koridorech Velké Británie, Francie, Itálie a ve východní části Středozemního moře. Pokud do nich vjedou lodě neutrálních zemí, činí to na vlastní nebezpečí.
Německo. Sídliště pro zaměstnance Kruppových závodů. Firma nakoupila poblíž Essenu rozsáhlé pozemky, kde vyrostou domky se zahrádkami s možností chovu drobného domácího zvířectva. Domky jsou určeny zejména rodinám s více dětmi a válečným invalidům.
3. února 1917, č. 33, str. 9, večerní vydání
Bavorsko. Starší dámy v kalhotách – hrůza! Mnichovská policie zakázala nevhodné nošení dámských kalhot v bavorských zimních rekreačních oblastech, a to zejména starším nesportujícím dámám, které v nich dokonce chodí do kostela. Také se zakazují vyzývavé dirndly. Sportovní dámy nechť nosí přes kalhoty odepínací sukni!
4. února 1917, č. 34, str. 3, 5, ranní vydání
Sofia. List Narodni prava sděluje na základě ruských informací zprávu o posledních demonstracích v Moskvě: začalo to v úterý – 100 000 obyvatel dělnických čtvrtí táhlo k ulici Ochotna a cestou ničili vše, co potkali. Nesli tabule na vysokých tyčích s nápisy: „Máme hlad, dejte nám chleba. Uzavřete mír! Zničte Anglii!“ Tyčemi roztloukali okna horních poschodí. Obchody byly drancovány. Policejní prefekt žádal o vojenskou pomoc, ale vojáci odmítli – ať město vydá lidem potraviny. V noci procházeli policisté městem a slibovali výdej chleba a mouky u Kuzněckého mostu, ale už v noci byly zásoby rozkradeny. Ve středu ráno čekali lidé na mostě marně. Vydali se tedy zase plenit obchody, vytrhávali koleje tramvají, převraceli vozy a zabili kolejnicemi 20 policistů. Ve čtvrtek ráno zasáhl proti davu oddíl jezdectva. Zakrátko leželo na ulici mrtvo 500 dělníků a 54 vojáků. Potom kavaleristé odmítli pokračovat a zabili dva důstojníky, kteří je chtěli potrestat. Demonstraci ukončila až ve čtvrtek v noci sněhová vánice.
Newyorkská obchodní komora uveřejnila statistiku o vývoji NY v letech 1916–1917. Počet obyvatel vzrostl na 7,5 milionu a tak se NY stal největším městem světa. Každých 15 minut se postaví nový dům. NY má 8 000 továren, kde se vyrobí ročně zboží za 3 miliardy USD, 250 divadel, 103 nemocnice, 553 školy s 800 000 žáky a studenty a 198 parků. Ve všech parametrech už předstihl svého rivala, kterým byl Londýn.
5. února 1917, č. 35, str. 1, 4, ranní vydání
Washington. Agentura Reuter hlásí, že vyslanec USA v Berlíně Mr. Gerrard dostal rozkaz zavřít vyslanectví a opustit spolu s konzuly a atašé Německo.
Francouzský válečný humor. „Co mají společného letecké bomby a vyznamenání?“ – Odpověď: „Obojí přichází seshora a postihuje zejména lidi v zázemí.“
9. února 1917, č. 39, str. 2, ranní vydání
Vídeň. Císařský pár se rozhodl, že v této mrazivé zimě dá k dispozici všechny postradatelné koně a povozy pro rozvoz uhlí obyvatelstvu.
11. února 1917, č. 41, str. 1, ranní vydání
New York. Daily Express sděluje, že prezident Wilson slíbil, že se v případě války nebude konfiskovat německý kapitál a majetek v USA.
12. února 1917, č. 42, str. 1, ranní vydání
Švýcarsko sdělilo prezidentu Wilsonovi, že bezpodmínečně zachová svou neutralitu.
13. února 1917, č. 43, str. 1, 5, večerní vydání
Jablonec. Uhelná kalamita je bezesporu velká a je pochopitelné, že každý chce toto vzácné topivo mít. Ale varujte se, abyste se nedopouštěli nezákonností! V sobotu se stalo, že kočí firmy Raltze vezl na saních náklad pytlů s uhlím po Wiener Str. (Pražská), kde se s ním nějaké ženy daly do hovoru, přičemž jedna z nich strhla pytel uhlí na své sáňky a uháněla pryč. O půl hodiny později byl stejný povoz obklíčen ženami na náměstí císaře Wilhelma. Několik žen se vrhlo na pytle a utíkalo s nimi pryč. Aby se kočí ubránil, použil biče a rozháněl se tak, že jednu ženu vážně zranil v obličeji. Na jeho saních chybělo 10 metráků uhlí.
Labe zamrzlo po proudu až do Litoměřic.
14. února 1917, č. 44, str. 3, večerní vydání
Jablonecká plynárna omezila svůj výkon kvůli nedostatku uhlí. Včera byl tlak plynu tak nízký, že to nestačilo ani pro osvětlení, natož na pohon strojů.
19. února 1917, č. 49, str. 4, večerní vydání
Polní pošta. Potíže. Čím déle trvá válka, tím vyšší je počet válečných zajatců a tím i množství pošty směřující do monarchie a naopak. Je to skoro půl milionu zásilek denně. Naše pošta a cenzura to s vypětím všech sil ještě zvládají, ale např. v Rusku dochází ke zpoždění dvou až tří měsíců. Každé další zvýšení poštovního styku však zhorší situaci i u nás. Mohou za to osoby, které svým milým v ruském nebo francouzském zajetí píší až 10 lístků nebo dopisů denně!
20. února 1917, č. 50, str. 5, večerní vydání
Utrpení válečných psů. Spolek pro ochranu zvířat v Grazu si stěžoval na špatné zacházení s tažnými psy v hornatém terénu. Také jsou používání k nošení příliš těžkých nákladů. Jak bude vypadat chov psů po válce? Ministerstvo války slíbilo, že psi budou používání pouze v lepším terénu, a vydalo k tomu zvláštní instrukci. Ostatně psi s rodokmenem a lovečtí psi jsou vyňati z vojenské služby.
21. února 1917, č. 51, str. 1, večerní vydání
Epizoda z ponorkové války. Kodaň. Kapitán potopeného čtyřstěžníku Thor, pan Jacobsen, dorazil se svou ženou a šestiletou dcerkou v pořádku do Norska. Jeho loď byla potopena 4. února 80 mil od norského pobřeží. Vezla náklad 14 000 tun velrybího tuku v ceně 2 milionů korun, loď měla cenu 1,5 milionů. Posádka v počtu 28 mužů nastoupila do člunů a ponorka je odtáhla k irskému pobřeží. Kapitán s rodinou byl ubytován na ponorce. V dalších dnech potopila ponorka anglický parník, který vezl munici z USA do Francie. Exploze parníku byla tak mohutná, že vlnobití poškodilo i ponorku, která zamířila do přístavu Wilhelmshaven, kde ji Jacobsonovi opustili. Velitel ponorky věnoval dítěti na rozloučenou drobné upomínkové předměty.
25. února 1917, č. 55, str. 4, ranní vydání
Moc modrých očí. Anglický týdeník Lancette píše o zajímavých výsledcích výzkumu barvy očí. Důležití vojevůdci v současné válce mají totiž modré oči. Např. generálové Joffre, French, Douglass Haig, Mackensen a Hindenburg. Jsou tedy modré oči znakem zvláštních schopností a energie? Zvláštní je, že Napoleon měl prý oči šedé. Také všichni američtí prezidenti až po současného prezidenta Wilsona byli modroocí.
Christa Petrásková
