Také jablonecká knihovna se začátkem října připojila k jubilejnímu desátému ročníku Týdne knihoven. Připravila nejen pro své čtenáře setkání se zajímavými lidmi, autorská čtení, výtvarné dílny, divadelní představení, ale též ankety, křížovky a školení.
Po tři hodiny trval čtenářský maraton, kterým byl Týden knihoven zahájen. Aby Velké společné říjnové čtení bylo bližší mladším čtenářům, zvolili jsme místo Máchova Máje knihu Zdeňka Šmída „Za písní Severu aneb Proč bychom se neztratili“, zážitky skupinky Čechů z putování Skandinávií. Ve světě jsme zůstali díky vyprávění Miroslava Demla, autora současné výstavy na schodech městské knihovny věnované národním parkům USA. M. Deml neopomněl udělit potencionálním návštěvníkům americké přírody i několik rad, jako např.: Pozor na losa!
Dr. Eva Koudelková z nakladatelství Bor představila zralou prvotinu Pavla Kerdy Právo rozhodnout. Během večera zaznělo i několik vět z chystaného pokračování.
V rámci Týdne knihoven proběhla i tradiční setkání s Václavem Vostřákem a Věrou Štrynclovou. Jejich pořady patří u našich čtenářů stále k oblíbeným. Aby se knihovna dostala do podvědomí dětí, připravila pro ně představení Dášenka a Horor v české pohádce v podání divadla Rolnička a otevřela pro ně výtvarnou dílnu pod názvem Papírový svět. V oddělení pro mládež pak na děti čekaly křížovky o ceny.
Kromě ankety, zaměřené na kvalitu služeb studovny a čítárny, mohli návštěvníci tohoto oddělení využívat databází zpravodajské agentury ČTK a společnosti Anopress a také hledat v databázi zahraničních deníků. Na webu knihovny jsme spustili internetovou čítárnu a upravili systém odkazů tak, aby virtuálním návštěvníkům umožnil získávat informace o jiných knihovnách a literatuře, o životě ve městě a kraji, o státní správě i Evropské unii.
Touto dobrovolnou celostátní akcí chtěly knihovny veřejnosti připomenout svou nepostradatelnou úlohu, kterou plní v oblasti kulturní, vzdělávací a informační. Jakožto nejdostupnější veřejná zařízení napomáhají prohlubovat vzdělanost všech vrstev obyvatelstva a umožňují přístup k informacím v tištěné i elektronické podobě.
Knihovny změnily svou tvář a v současnosti jsou místem neformálního vzdělávání, kultivovaným místem setkávání lidí i místem, kde lze trávit volný čas. Rozhlas, televize i noviny snahu knihoven připomenout svou existenci zaznamenaly. Zda tomu tak bylo i u možných sponzorů a mecenášů z řad úspěšných firem a společností, pro které by podpora knihoven jakožto neziskových organizací podílejících se na životě města měla být otázkou prestiže, to ukáže až čas.
