Průzkum mezi obyvateli Jablonce odhalil jako veřejnou prioritu postupnou nápravu stavu komunikací. Ve spolupráci s kolegy z technického odboru jsme během covidové krize situaci vyhodnocovali a vypracovali jsme akční plán oprav na následujících pět let, který už obsahuje konkrétní seznam komunikací pro opravy.
Kromě nich jsou tu ovšem školy, školky, sportovní a kulturní objekty, byty i nebytové objekty v majetku města a ty všechny také volají po opravách a rekonstrukcích. I pro ně počítá fond obnovy majetku s dvojnásobnou částkou, tedy dvojnásobným tempem obnovy.
Na obnovu školských objektů jsme v posledních pěti letech vynakládali v průměru 15 milionů Kč ročně. V následujících letech bychom rádi zvýšili tempo obnovy na průměr 20 milionů Kč ročně. Mezi prioritami registrujeme u mateřských škol 14 rekonstrukčních akcí za 40 milionů Kč, u základních škol 17 akcí za 30 milionů Kč, u speciálních základních škol šest akcí za 25 milionů Kč a také pět akcí v hodnotě 5 milionů Kč u uměleckých škol. Celkem tedy do 42 prioritních oprav a rekonstrukcí školských objektů potřebujeme v následujících pěti letech napumpovat cca 100 milionů Kč včetně rezervy na drobné opravy a akce do 500 tisíc Kč. Samostatnou akcí je výměna oken u střední uměleckoprůmyslové školy s kvalifikovaným odhadem 29 milionů Kč, která je nad rámcem potřebných 100 milionů Kč. Pokud se podaří realizovat tento pětiletý akční plán oprav a rekonstrukcí školských objektů, dovedeme tento segment městského majetku do stavu, který můžeme považovat za žádoucí.
Oddělení správy nebytových objektů má u městské sportovní infrastruktury na stole seznam 25 rekonstrukčních akcí nejvyšší priority za více jak 130 milionů Kč. Naší ambicí je vyčlenit pro sportoviště každý rok 20 milionů Kč. Během pěti let tedy provést opravy za 100 milionů Kč a podobně jako u školských objektů se tak dostat do relativně vyhovujícího stavu.
Přes 12 milionů Kč potřebujeme vynaložit na opravy fasád městské knihovny a městského divadla včetně drobnějších oprav v obou objektech. Eurocentrum, kina, kulturní památky… I tento majetek potřebuje pro nutné opravy finanční injekci v řádu milionů korun. V dlouhodobém plánu obnovy plánujeme tedy vyčlenit na opravy kulturních objektů pravidelně minimálně 5 milionů Kč každý rok. Samostatným projektem a zároveň těžkou výzvou je revitalizace městských lázní. U tohoto objektu ztroskotalo už mnoho dobře míněných plánů. Podle mého musíme začít vyčíslením potřebných financí na jejich obnovu i na zajištění jejich následného provozu. Jasnou finanční představu musíme mít, ať už bude objekt bývalých městských lázní znovu sloužit poskytování lázeňských služeb nebo se úplně změní způsob využití této kulturní památky z období rozkvětu Jablonce ze začátku minulého století.
Saldo nákladů a příjmů bytového hospodářství města je ročně cca 6 milionů Kč. Tyto prostředky chceme do obnovy tohoto majetku vracet, tím postupně a pravidelně jeho stav zlepšovat. Vedle tohoto záměru běží samostatně projekt rekonstrukce 50 volných menších bytů v celkové částce 20 milionů Kč. Bytový fond města čítá téměř 800 bytů, naším cílem je nenechávat byty neobsazené a postupně jejich kondici zlepšovat.
Nemůžeme zapomenout na budovu radnice včetně kina a další objekty vnitřní správy, na jejichž obnovu chceme každý rok vyčlenit 3 miliony Kč. I v letošním roce v této částce opravíme toalety a rozvody vody v budově radnice, v příštím roce by měla přijít na řadu výměna sedaček v kině Radnice za 2,5 milionu Kč a další drobné opravy.
Veřejná zeleň a její každoroční údržba, opravy veřejného osvětlení a městského mobiliáře včetně kontejnerových stání jsou nedílnou a velmi významnou součástí celkového plánu obnovy městského majetku kumulativně ve výši 26 milionů Kč každý rok.
Představili jsme si tedy některé částky z celé navržené struktury fondu obnovy majetku. Můžeme diskutovat o tom, jestli někde přidat a někde ubrat, můžeme se přít o priority. Nemělo by být ale sporu o tom, že teď je konečně potřeba začít řešit vnitřní dluh na majetku města. I v dobách hojnosti z let 2015–2019, kdy se příjmy města zvýšily o téměř 50 %, byl popelkou, před níž stále dostávalo přednost snižování fiskální zadluženosti města. Ta je totiž na rozdíl od vnitřního dluhu oficiálně vykazována a je tedy na očích. Vnitřní dluh oficiálně vykazován není, a proto se na něj lépe zapomíná. On ale nezmizel. Každý rok nám o něco narostl. Na očích ho máme všichni, když se rozhlédneme kolem sebe, a ilustrují ho i fotografie tohoto článku. Proto jsem se rozhodl pro boj s vnitřním dluhem. Chci pro jeho nápravu a významné snížení získat i podporu zastupitelů a veřejnosti. Není na co čekat.
Milan Kouřil, náměstek primátora pro ekonomiku