Pavel Žur odešel do divadelního nebe

Smutná zpráva o smrti dlouholetého ředitele městského divadla, pedagoga, sbormistra a zastupitele Pavla Žura šokovala v úterý 27. června 2023 nejen Jablonečany. Pavel Žur zemřel náhle ve věku 57 let.

Pavel Žur se narodil v roce 1966. Byl absolventem jabloneckého Gymnázia U Balvanu, následně vystudoval Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n. L. V roce 1990 nastoupil do ZŠ Mozartova a v roce 1992 na popud tehdejšího ředitele Jiřího Pecháčka založil a stal se sbormistrem DPS Vrabčáci. Od roku 1998 byl nepřetržitě zastupitelem města Jablonec nad Nisou. V roce 1999 se ve 33 letech přihlásil na konkurz ředitele Městského divadla v Jablonci. Konkurz vyhrál a 1. dubna se stal nejmladším ředitelem stánku Thálie v republice. Postupně se učil nové řemeslo manažera. „Myslím, když se ohlédnu zpět, divadlo patřilo a stále patří mezi úspěšná zařízení v republice. Máme v divadle skvělý tým lidí a také nabídka představení je stále velmi pestrá a diváci k nám stále velmi rádi chodí,“ řekl kdysi o své práci Pavel Žur.

Byl pyšný na to, že do Jablonce přivedl několik světových es, která v divadle díky němu vystupovala – Magdaléna Kožená, Petr Dvorský, Petr Svěcený, Lucie Bílá, Eva Urbanová, Štefan Kocán a další.

Pavel Žur o sobě říkával: „Jsem praktik i snílek a kreativní člověk se srdcem na dlani. Jsem člověk, který má rád život a lidi. Jsem přátelsky nastavený, otevřený, ale i neústupný. Jsem jablonecký rodák a člověk, kterému nikdy nebude život v Jablonci lhostejný...“

Vzpomínka na Pavla Žura

Zaměstnanci městského divadla

Divadlo bylo Tvým životem, nikdy jsi však nezapomněl vyzdvihovat, že divadlo je velký svátek, místo společenského setkávání, místo, kam se člověk přijde nejen pobavit, ale také cosi poznat, pochopit, nechat probouzet své emoce. Dělal jsi divadlo, které se stalo fenoménem nejen tady v Jablonci, ale v rámci celé republiky. Tvým přátelským přístupem k umělcům jsi dokázal přivézt do Jablonce celebrity i těch nejslavnějších jmen. A na divácké úspěšnosti to bylo a je znát. Průměrný počet diváků sahající ke čtyřem stům nám závidí leckterá pražská scéna. I v čase covidu, kdy kultura obecně byla utlumena, jsi neúnavně zvolával: Divadlo žije! a hledal jsi cestu k divákům skrze sociální sítě.

I v čase budoucím se budeme snažit ze všech sil, aby múza veselého básnictví, komedie a zpěvů jménem Thálie s důstojností dělala čest tvému odkazu.

Ivo Kahánek, klavírista

Pavel Žur byl jedním z prvních pořadatelů, který mne angažoval na profesionální vystoupení a za 20 let naší spolupráce jsem měl snad tu čest nazývat se jeho přítelem. Mohl bych zde vyjmenovávat jeho úspěchy a dobré vlastnosti – obojího nebylo málo. Ale chci říct něco jiného: viděli jsme se tak dvakrát za rok, občas si napsali nebo okomentovali příspěvek na sociálních sítích. Když jsem se však dozvěděl o jeho předčasném odchodu, jako by odešlo kousek mého vlastního života, snad to nezní příliš nadneseně.

To byl totiž Pavel – dokázal místa, kde působil, podivuhodně „zalidnit“ svou osobností. V jeho přítomnosti měl člověk pocit, že nic není problém a vše se nakonec zvládne. Byl to jednoduše člověk, který za sebou zanechal stopu – ve věcech hmatatelných, ale zejména v duších lidí, kteří ho znali… Přeju mu klidné spočinutí a městu Jablonec další následovníky, kteří ponesou jeho odkaz stejně autenticky.

DPS Vrabčáci

Naučil je lásce k hudbě, týmové práci, otevřel jim svět kultury a vypiloval společná vystoupení s řadou hvězd české hudební scény. Takovým byl pro své Vrabčáky jejich sbormistr a zakladatel Pavel Žur. Jeho svěřenci moc dobře ví, jaké měli štěstí, že je prvními hudebními krůčky vedl právě on. „Dominika vedl Pavel Žur šest let a za tu dobu odvedli kus práce,“ říká jeho babička Marie Němečková, jejíž vnuk Dominik Brčka působil ve sboru i jako sólista.

Pavel Žur vedl děti k disciplíně a zodpovědnosti, děti si díky němu zazpívaly na prknech známých pražských divadel, vystoupily i v zahraničí. Dalším sólovým zpěvákem je Štěpán Mikule, jehož tatínek se slzami v očích vzpomíná: „Pavel Žur byl pro nás velkým vzorem toho, jak správně a naplno žít. A dokázal velké věci. Pod jeho vedením Štěpán vyspěl a stal se z něho pokorný, vděčný, šikovný kluk, který na svého pana učitele nikdy nezapomene."

Irena Malá Svatá vzpomíná: „Obě mé dcery ve sboru zpívaly. Starší dcera je dnes již dospělá, ale s Vrabčáky koncertovala v Polsku, Itálii či Španělsku. Pavel Žur je naučil lásce k mnoha hudebním žánrům, ačkoliv se to zpočátku zdálo nemožné. Pro mladší dceru odchod oblíbeného sbormistra byl těžkou ranou.“

O tom, že Pavla Žura Vrabčáci všech generací milovali, svědčí i jejich spontánní zpívání v den jeho úmrtí před divadlem. Když se ozval potlesk na rozloučenou, byl to tak dojemný okamžik, že se slzám neubránil nikdo.