Kontakty Dokumenty Úřední deska

Pavel Murka - Judo je prostě víc než sport!

Pavel Murka
Autor: archiv P. Murky

Pavel Murka se narodil v Liberci v srpnu 1979, ale vyrůstal v jabloneckém Mšeně, kde chodil na ZŠ Mozartova, tehdy ZŠ Zdeňka Nejedlého. Poté nastoupil na střední odbornou školu a učiliště na obor Podnikání v technických povoláních. Po maturitě pracoval jako vedoucí v obchodě se sportem.

V současné době pracuje jako technik BOZP a PO pro jabloneckou společnost Unissa Plus SE, která mu toleruje neustálé křižování republiky s oddílem juda. Je šéftrenérem Judo klubu Jablonec a kromě juda má rád především zimní sporty, jako běh na lyžích nebo jízda na sjezdovkách. Když odpočívá, tak nejčastěji s knihou.

Kdy jste poprvé vyzkoušel judo?

Právě na základní škole si mě v páté třídě všiml náš učitel tělocviku Valentin Gušilik, který mi při hodinách ukázal pár technik. Asi mi to šlo, protože mě hned pozval na trénink juda do tělocvičny U Švánů. Judo mě okamžitě nadchlo a já jsem věděl, že je to sport, kterému se chci věnovat. S Valentinem jsme dnes přátelé a já jsem mu vděčný za to, že mě k judu přivedl.

Proč jste si vybral právě tento sport?

Takřka celý první stupeň základní školy jsem musel chodit na plavání, protože jsem byl poměrně neduživé dítě s šelestem na srdci. Plavání bylo pro rodiče jasná volba, ale mě nikdy nebavilo. Tenkrát jsem si ještě moc neuvědomoval proč. Při prvních trénincích juda mě nejvíc bavilo to, že mi všechno šlo, své vrstevníky jsem brzy dohnal a začal porážet. Novinkou pro mě byl i kontakt se soupeřem. Cítíte jeho emoce – nervozitu, převahu, strach, odhodlanost, a ty se v průběhu zápasu mění. Navíc tam byla super parta, která spolu drží dodnes, a já jsem rád, že do ní patřím.

Jakých úspěchů jste v aktivní kariéře dosáhl?

V žákovských kategoriích jsem dosahoval úspěchů na krajské úrovni. Jako dorostenec už jsem si vedl lépe. V prvním roce jsem byl sedmý na Mistrovství ČR, začal jsem se účastnit výběrových soustředění. Nastupoval jsem v základní soupisce v I. lize mužů, kde se jabloneckému týmu velice dařilo. Pak jsem bohužel musel ze zdravotních důvodů s judem na několik let přestat. Po návratu jsem se už větších soutěží neúčastnil. Největším úspěchem je tak pro mě asi 7. místo na MS Masters v Německu, kde už jsem soutěžil v seniorské kategorii. Letos jsme rozjeli tréninky zaměřené na předvádění technik „kata“. Na letošním MČR jsme i s kolegou z Judo DDM Děčín obsadil 3. místo, čehož si moc vážím.

Kdy jste se vydal na trenérskou dráhu?

Jako trenér jsem začal vypomáhat asi v roce 2010. Trénoval jsem jen jednou až dvakrát týdně. Postupně jsem začal dostávat více prostoru, hlavně kvůli osobním neshodám v řadách starších trenérů. Někteří odešli do jiných oddílů a jistou dobu jsme trénovali v pár lidech. Ta doba je už naštěstí dávno pryč a dala vzniknout novému trenérskému kolektivu, kterému se dnes daří. Asi od roku 2020 jsem přijal funkci šéftrenéra.

Jablonecké judo se mnoho let stěhovalo z místa na místo. Jakou roli v rozvoji talentů hraje fakt, že máte konečně svoji judo arénu?

Je pravdou, že jsme si prošli mnoha „provizorními“ sportovišti, kde občas byla zima nebo vlhko, takže jsme opravdu rádi za naši současnou judo arénu. Pro sportovce v každém věku není lehké si neustále zvykat na nové prostředí. Když si konečně zvyknete na nové prostory a začnete se tam cítit dobře, už se zase stěhujete. To samozřejmě není dobře. Pro někoho to může být stresující. Dnes máme k dispozici atletické sportoviště, posilovnu, saunu, atd. To je také velký posun.

Kam patří jablonecké judo ve srovnáních jiných oddílů?

Jablonecké judo patří dlouhodobě k velice úspěšným oddílům. Judo jako sport v posledních letech udělalo obrovský krok kupředu ve smyslu profesionalizace sportu. K tomu, abychom se dostali na úroveň nejlepších oddílů, nám momentálně chybí stabilní a silný sponzor, který by nám umožnil zaměstnat trenéra na plný úvazek.

Co vám judo v životě dává?

Judo mi toho v životě dalo strašně moc. Není to jen sport, judo je i životní cesta. Nejen že některé techniky a principy juda začínám chápat až dnes, ale také neustále formuje mou osobnost. Naučilo mě vytrvalosti, pokoře, respektu a vzájemné úctě. Poznal jsem tu většinu svých nejlepších přátel. Některé už i z řad svých svěřenců.

Proč byste judo dětem doporučil?

Judo je ideální aktivitou už od dětských let. Jeho velkou částí je gymnastická a motorická průprava, kterou využijí v celém následujícím životě. Děti získají sebevědomí, sebeúctu, naučí se zvládat konflikty a stresové situace. Naučí se přijmout prohru, ale také porazit svého nejlepšího přítele. Judo je prostě víc než sport!

Jiří Endler