Milenci strunami citů něžně rozechvělí vstupují tiše v tajemný lesa chrám listy kapradí a bříz cítí lásky chvění máj prosycený vůněmi jara láká k hrám
Znaveni usedají na polštář stříbrného mechu a chrousti kolem nich předvádí tance osikám měsíc naslouchá jarní lásce vzdechů když posvátně ticho šeptá MÁCHŮV MÁJ
Hezké verše, že. Nedokážu si představit, že by měsíc květen mohl začínat jinak než radostí nad tím, že přišlo neodvratně jaro, příroda voní a hýří barvami.
A protože i člověk je součástí přírody, raduje se taky z toho, že je před ním krásná, prosluněná a teplá část roku, kterou je třeba náležitě využít. Probouzí se k aktivitě a snaží se setřást zimní melancholii. Třeba i tím, že si něco upraví na zahrádce anebo vyrazí jen tak ven za sportem nebo na procházku. Často se rozhlédne okolo sebe a na základě toho zjistí s vlastním údivem, že má myšlenky plné erotické tématiky. Stačí si v klidu přečíst verše jablonecké básnířky.
Iveta Bakrlíková - Mám tě pod kůží
Dostal ses mi až pod kůži ty jediný, můj milý Nic není jako dřív když jsem neznala pohled očí tvých Netoužila jsem, nesnila dokud jsem tvá ústa neokusila I ve got you under my skin Čekáme na tebe Já a můj klín
Co dodat? Oběma autorkám děkuji za nevšední zážitek z jejich tvorby a doufám, že se nebudou zlobit za zveřejnění jejich poezie. Té je v našem životě méně a méně. Nechť žije měsíc květen - měsíc lásky.
