Lapidárium u kostela svaté Anny

Kostel sv. Anny je odedávna význačnou dominantou Jablonce. Koncem šedesátých let minulého století byl opraven a prostor kolem kostela a fary se měl stát lapidáriem, kam by se shromažďovaly sochy ohrožené výstavbou města v socialistickém pojetí bydlení pro lidové masy.

Tak se ke kostelní zdi dostal i smírčí kříž z roku 1666. Původně stál na Bartlově vrchu nad pivovarem a označoval místo, kde roku 1666 umrzl Hans Kleinert. Snad byl protestantského vyznání, a proto mohla být jeho památka obnovena až roku 174? (poslední cifru již nelze určit). O opravu se zasloužil Georg Weis.

Kříž později změnil několikrát stanoviště. Ze dvora někdejšího městského muzea (pod budovou Telekomu) putoval do prostoru nad farou, později do farské zahrady a nakonec k anenskému kostelu. Na tomto místě je dnes důkladně upevněn.

U fary se nachází sousoší tzv. Getsemanské zahrady. Ta se původně nacházela v Jeruzalému na Olivetské hoře. Dle bible do ní odešel Ježíš se svým apoštoly a zde byl po Jidášově zradě zatčen. Zdejší Getsemanskou zahradu tvoří sochy Krista klečícího a modlicího se a Krista loučícího se s matkou (Pannou Marií). Dále zde najdeme sochy apoštolů: sv. Petr ležící s nožem v ruce, sv. Jan Evangelista - sedící postava a sv. Jakub ležící. Součástí je i sloup s andělem držícím kalich hořkosti a dvojice andílků na sloupech oplocení.

Sousoší Getsemanské zahrady stálo původně v Rádle u domu č. p. 67. Pořídili ho rádelští obchodníci s přízí Ferdinand Hübner se synem. Dílo vytvořil v letech 1828 - 1829 Ignác Martinic, mistr kamenický ze Sestroňovic u Frýdštejna. Později bylo poškozeno vandaly a po restaurování přeneseno roku 1966 do Jablonce.

Ani pískovcová socha Panny Marie Karlovské nemá u kostela sv. Anny své původní místo. To se nacházelo na křižovatce ulic Vodní a Na Vršku. Socha se stala obětí městské výstavby, stejně jako ulice Na Vršku. Panna Marie Karlovská je patronkou bezdětných a těhotných žen a na tehdejším desfourském panství byla intenzivně uctívána. Sochu zhotovil v roce 1773 turnovský kameník Jan Chládek starší na objednávku Johanna Christiana Weise, obchodníka se sklem.

Václav Vostřák