Kultivovaný veřejný prostor: základ živého, přívětivého a bezpečného města
Město není jen sítí ulic a řadou budov – jeho skutečným srdcem je veřejný prostor. Právě ten dává městu tvář, rytmus a duši. Jsou to ulice, náměstí, parky, hřiště, nebo i malá zákoutí mezi domy. Místa, kde se potkáváme, odpočíváme, hrajeme si s dětmi nebo si vychutnáváme kávu s přáteli. Jsou to prostory, které propojují lidi a dávají našemu každodennímu životu barvu a atmosféru.
Podoba veřejného prostoru zásadně ovlivňuje, jak se ve městě cítíme. Když je prostředí čisté, bezpečné a esteticky příjemné, nejen že nás přirozeně láká k pobytu, ale pozitivně působí i na naše chování. V upravených a inspirujících místech se cítíme dobře, chceme v nich trávit čas a pečujeme o ně. Díky tomu mizí anonymita a s ní i riziko vandalismu nebo jiných problémových jevů, se kterými se naše město dlouhodobě potýká. A prostor ožívá – vznikají nové sousedské vztahy, aktivity i pocit sounáležitosti.
Kam se rádi vracíme? Kde si skutečně odpočineme nebo dokonce chceme trávit dovolenou?
„Nejčastěji tam, kde je příjemná atmosféra – v klidném a bezpečném prostředí, vizuálně upraveném, bez rušivých reklam a chaotických prvků, s příjemnými povrchy doplněnými zelení a vodními prvky. Taková místa nejsou náhoda – stojí za nimi promyšlené plánování, ohleduplnost k detailu a jasně nastavená pravidla, která respektují potřeby lidí,“ říká Dita Procházková z kanceláře architektury města (KAM).
V Jablonci došlo k prvnímu velkému posunu k příjemnějšímu městskému prostředí vznikem pěší zóny v centru města na konci 90. let. Změna dopravního režimu byla spojena s úpravou povrchů a veřejného osvětlení, všudypřítomný asfalt byl nahrazen komponovanou žulovou dlažbou a plochy byly doplněny pohodlnými lavičkami. Od té doby prošlo (nejen) centrum města mnoha dalšími menšími proměnami a spousta výzev na svou realizaci teprve čeká – například řešení příjezdů do města nebo dílčí plochy pro setkávání v jednotlivých čtvrtích.
„Jablonec nad Nisou se snaží postupně do veřejného prostoru dostávat více zeleně, při úpravách ploch vybírat příjemné povrchy i vhodný mobiliář. Vytvářet místa, která podněcují sousedské vztahy, nabízejí důstojné zázemí pro každodenní život, odrážejí historii a identitu Jablonce, jsou přístupná a funkční,“ vysvětluje Procházková.
Aby město mohlo systematicky pracovat na zlepšování svého prostředí, vzniká pod taktovkou KAM Manuál veřejných prostranství. Tento dokument pomáhá sjednotit přístup k veřejným prostorům a tvoří základní rámec pro jejich úpravy. První vydanou kapitolou byl Městský mobiliář, nyní se připravuje část věnovaná vizuálnímu prostředí – tedy například pravidlům pro reklamu, vývěsní štíty, barevnost fasád nebo předzahrádky.
„Město také navázalo spolupráci s iniciativou Naše kultivovaná města vedenou Veronikou Rút, jejíž externí pohled přináší inspiraci a nové impulzy. V rámci této spolupráce se v říjnu chystá i komentovaná procházka s přednáškou pro veřejnost na téma kultivace veřejného prostoru. Detailní informace včas upřesníme,“ doplňuje Petra Hušková z KAM.
Veřejný prostor je zrcadlem naší společnosti. Od toho, jak vypadá a jak se v něm cítíme, se odvíjí kvalita našeho života. Věříme, že společnými silami můžeme tvořit město, které bude nejen funkční, ale především přívětivé a živé. „Sledujte naše projekty, zapojujte se do anket, komentujte návrhy. Každý váš názor má svou váhu – společně tvoříme Jablonec, ve kterém je radost žít,“ uzavírá architekta z městské kanceláře Dita Procházková.
(DP)
