Kanalizace v hlavní roli
„Projekt Jablonec nad Nisou, Kokonín – odkanalizování na ČOV Rychnov je dlouhodobě připravovaná strategická investice řešící likvidaci volných kanalizačních výustí v Kokoníně, na které je napojeno přes tisíc obyvatel,“ říká mluvčí SVS Jiří Hladík s tím, že realizace je rozdělená do tří částí – odstranění kanalizačních výustí, výstavba kanalizačního napojení na čistírnu v Rychnově a rozšíření kapacity čistírny na dvojnásobek. Stavby už mají stavební povolení a připravuje se veřejná soutěž na dodavatele. Pokud vše dobře půjde, práce by podle Hladíka měly začít ve druhé polovině příštího roku. Kokonínská část stavby se dotkne ulic Rychnovská, Letní, Kaštanová, Jasanová, části ulic Schovaná, Dubová a Kavanova.
Nová kanalizace pro 2 500 ekvivalentních obyvatel
„Napojit kanalizaci do Pulečného a vytvořit jednu velkou čistírnu odpadních vod v Rychnově pro Kokonín, Pulečný, Rychnov a všechny louky, kde se asi do několika let rozroste zástavba, je jediná rozumná věc. Mám velkou radost, že se to nakonec povedlo,“ konstatuje náměstek primátora Lukáš Pleticha s tím, že nová kanalizace by měla být připravená pro 2 500 připojených ekvivalentních obyvatel, přičemž v Kokoníně žije zhruba 1 800 lidí (Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60 g BSK. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze pak spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující – pozn. redakce.)
„Kanalizace v Kokoníně se řeší už více jak 40 let. Realizací projektu nejprve vznikne páteřní kanalizace a hlavní stoky. Vlastníci nemovitostí si na své náklady vybudují přípojku k místu napojení,“ popisuje průběh Pleticha. Důležitá bude koordinace, aby se i připojování stíhalo při jedné stavbě, kdy to vyjde nejlevněji. „Ti, kdo nyní mají septiky, žumpy nebo čistírny odpadních vod, si musí nechat vyprojektovat a povolit, kudy povede kanalizační trubka do komunikace. A na to mají přibližně dva roky,“ říká Pleticha. Stavět se začne od Pulečného, takže do Kokonína by stavba měla dojít zhruba v roce 2020. „A do té doby by místní měli být připravení a měli by mít územní souhlas na své kanalizační přípojky,“ apeluje na Kokonínské náměstek.
Povolení platí dva roky
Napojení kanalizačních přípojek povoluje v režimu územního souhlasu obecní stavební úřad, v tomto případě Stavební úřad v Jablonci nad Nisou. „Potřebovat budete odborně zpracovanou projektovou dokumentaci, stanovisko životního prostředí, vyjádření správců pozemních sítí a povolení k umístění sítí do komunikace. Poté na stavebním úřadě požádáte o územní souhlas. Ten se vydává neformálním způsobem, tedy zhruba do třiceti dnů, a platí dva roky. Takže s projektováním je vhodné začít v první polovině roku 2019, abyste stavební povolení měli na přelomu let 2019-2020,“ radí stavebníkům vedoucí stavebního úřadu Alena Nožičková.
Pokud je stoka, je připojení povinné
Současní vlastníci septiků a čistíren mají nyní povolení k nakládání s vodami, ale to má určitou dobu platnosti. Takže i oni se budu muset na novou kanalizaci jednou napojit, a to nejpozději v době, kdy povolení pozbyde platnosti. Nové se určitě vydávat nebude. To platí i pro vlastníky biologického septiku. „Jakmile bude v dosahu stoka, jsou lidé povinni se připojit se splaškovou kanalizací. Do biologického septiku si mohou nechat svedenou kanalizaci dešťovou,“ doplňuje informaci vedoucí odboru rozvoje Otakar Kypta.
Rozumné podle Kypty je nechat si vybudovat také kanalizační přípojky k hranicím dosud nezastavěných pozemků. „Pokud se na něm někdy v budoucnu vlastník rozhodne stavět, nebude už vstupovat do komunikací a připojit se může kdykoliv,“ doplňuje.
Možnosti finanční pomoci
Stavba přípojek něco stojí a město Jablonec chce Kokonínským pomoci. K těmto účelům má vytvořený Program podpory výstavby technické infrastruktury (podrobnosti o programu na 3. straně tohoto vydání). Ten bude muset projít na podzim aktualizací, ale je vytvořený k tomuto účelu. „A určitě bude město připravené stavebníky finančně podpořit i prostřednictvím Fondu na zlepšení úrovně bydlení, který poskytuje půjčky za výhodnějších podmínek i např. na napojení objektu ke kanalizaci,“ dodává náměstek Pleticha.
Kanalizace je nutná také v Proseči
Prosečská kanalizace je v podobném stavu jako ta kokonínská. Určité úseky ústí do Nisy a situaci dělá složitější i fakt, že celé území je v ochranném pásmu Vratislavické kyselky. Proto nelze povolit zasakování kvůli kontaminaci a lidé mohou mít pouze žumpy na vyvážení.
„Pod velkou částí Proseče sice vede velká kanalizační štola, ale ne v komunikaci, kde by se do ní dalo dobře připojovat, nýbrž běží přibližně 50 metrů pod zemí ve skále. Proto je napojení možné jen v místech kontrolních vpustí – na začátku štoly, na konci a nyní se buduje nová šachta pod střední částí Horní Proseče, v místě ulice Jabloňové. Od této štoly plánuje město v horní části páteřní stoky, do kterých se lidé z jednotlivých ulic budou moci napojit. Opět se musí začít stavět odspodu, kam splašky vytečou, a potom jít postupně do kopce proti proudu vody,“ připomíná Lukáš Pleticha.
Stejně jako v Kokoníně, také odkanalizování Proseče je nutné řešit po částech a postupně, jak budou jednotlivé úseky připravené. Je to program možná na dalších deset let. „V současné době máme rozpracované jednotlivé úseky a tam, kde se lidé domluví, tam půjde vše rychleji,“ konstatuje Pleticha. Prosečským světlem na konci tunelu je odkanalizování Finských domků či lokalita u ulice Jabloňová, které jsou už v dohledu. „Mohla by být i Zlatá ulička, ale to je přesně ten případ, kdy to záleží na místních lidech a jejich domluvě,“ uzavírá náměstek primátora Lukáš Pleticha.
(jn)
