Jablonecké archivní Cimélie ’23
Státní okresní archiv (SOkA) Jablonec nad Nisou se v pátek 9. června již po jedenácté připojí k celosvětovým oslavám Mezinárodního dne archivů (MDA). Tato neformální setkávání s veřejností, a hlavně s našimi klienty, které jinak známe jen z jejich oficiálního bádání ve studovně, už pořádáme deset let (2012–2022, jednou to nevyšlo kvůli kovidu). Bude proto čas zhodnotit obsah a podobu, význam a smysl této akce. Vybízí k tomu i výročí deseti let existence archivu v jeho současném objektu, ale také sedmdesát let existence archivu jako instituce (1953–2023); je tedy co bilancovat.
Prohlídka budovy SOkA
Tradiční prohlídka secesní budovy SOkA (někdejší městský chorobinec/chudobinec z let 1908–1909), přiblížení odborné práce archivářů, seznámení se s novinkami v činnosti archivu za poslední rok, to vše bude opět spojeno s připomínkou zhruba desítky letošních regionálních historických výročí.
Chronologicky nejstarší událostí je 700. výročí vzniku nejstarobylejší originální archiválie uložené v archivu. Prezentován bude nejen originál středověké listiny pocházející pravděpodobně z roku 1323, ale i její kritická edice uveřejněná v roce 2014 ve sborníku pražského Národního archivu Paginae historiae. Návštěvníci se budou moci sami rozhodnout, zda je pro ně zajímavější obsah listiny, důvod vzniku, její osud v průběhu staletí nebo dobrodružný způsob, jakým se (pravděpodobně) dostala k trvalému uložení do našeho města.
Spory v soudních spisech
19. století bude na MDA zastupovat ve spisech okresního soudu dochovaný spor z roku 1853 mezi známou rodinou jabloneckých podnikatelů bratří Pfeifferů (Josef P. mladší byl prvním zvoleným starostou) a majitelem maloskalského panství Johannem Karlem Röhmischem. Soudních pří vedly obě uvedené strany více, v tomto případě se jednalo o problematiku vodní daně z pfeifferovské textilky na Brandlu čp. 539. Prezentovány budou i některé méně známé plány Jablonce z první poloviny 19. století a veduty firem otištěné ve známém Anschiringerově Albu liberecké živnostenské a obchodní komory (Album der Industrie des Reichenberger Handelskammer).
Malíř Richard Fleissner
V letošním roce uplynulo sto dvacet let od narození jizerskohorského malíře Richarda Fleissnera (1903–1989). Archiv zapůjčil obrazy na výtvarníkovu právě probíhající výstavu v jablonecké Městské galerii MY a zpřístupnil archiválie týkající se Fleissnerova působení na jablonecké uměleckoprůmyslové škole, jeho spolupráce s rodinou podnikatelů Háskových či poválečného postavení antifašisty. Některé z těchto dokumentů budou demonstrovány i na MDA.
Události let 1923–1943
Před sto lety byla v dnešní Komenského ulici v tehdejší dívčí škole (později tzv. zelené, dnes zbořeno) otevřena první jablonecká německá veřejná knihovna; ukážeme k tomu některé zajímavé zprávy z tisku a fotografie.
V roce 1923 došlo v Jablonci i k založení tzv. Leuteltovy společnosti, jejímž úkolem byla všestranná popularizace díla známého josefodolského spisovatele Gustava Leutelta přezdívaného básník Jizerských hor (1860–1947). Archiv disponuje archivním fondem Leuteltovy společnosti, a právě z ní bude prezentovat některé dosud nikdy nevystavené dokumenty.
Rok 1923 je i rokem narození Stanislava Urbana (1923–1975). Tento pedagog jablonecké uměleckoprůmyslové školy a pozdější ředitel Muzea skla a bižuterie se proslavil jako autor vlastivědných publikací Dole hučí Kamenice (1962), Jablonecká bižuterie (1965) nebo Jablonec nad Nisou (1975). Archiv ovšem spravuje i Urbanovu osobní pozůstalost, vystaví proto nejenom jeho výše uvedená díla vydaná tiskem.
V létě 1923 si jablonecké živnostenské společenstvo (ŽSP) zdejších hostinských a výčepních (Genossenschaft der Gast- und Schankwirte in der Stadt Gablonz a. N.) připomínalo čtyřicet let své existence 1883–1923. Při té příležitosti se ve městě uskutečnil pětidenní tzv. Veletrh pohostinství (Gastgewerbemesse), třetí německý sněm říšských hostinských včetně těch působících v Československu (3. deutsche Reichsgastwirtetag) a také několikadenní Výstava umění gastronomie a nauky o servírování (Die Ausstellung für Kochkunst und Servierung). Návštěvníci archivu uvidí některé archiválie ŽSP, např. nařízení místodržitelství pro Království české z roku 1917 o opatřeních proti zpustlosti mládeže či vyhlášku jablonecké Okresní správy politické z roku 1924 o podmínkách, za nichž se může uskutečňovat dámská obsluha v regionálních hostincích. Hlavním lákadlem ale bude fotoalbum nazvané Zur Errinerung an die Ausstellung für Kochkunst und Servierkunde. Jde o sumář fotografií různých způsobů servírování jídel a prezentace nápojů známými jabloneckými restauračními zařízeními na výše uvedené výstavě.
Jednou akcí archiv připomene i rok 1933. Na jeho počátku došlo k zprovoznění jablonecké tzv. Nové radnice, současného sídla magistrátu. Tento fakt je letos ve městě průběžně připomínán a objekt se zřejmě stane i „tváří“ podzimních oslav Mezinárodního dne památek. Přesto archiv již na jaře představí některé s radnicí spojené dokumenty, které veřejnost dosud neměla šanci shlédnout na vlastní oči.
Na jaře 2023 jsme si připomněli nedožité osmdesátiny jablonecké osobnosti Václava Vostřáka (1943–2019). Jmenovaný působil v jabloneckém zastupitelstvu od roku 1990 až do roku 2018, byl i významným vlastivědným pracovníkem. Protože byl i historicky prvním držitelem Ceny města Pro meritis (1. ledna 2012), ukážeme s hrdostí především právě certifikát Václava Vostřáka, uložený pro věčnou paměť u nás v archivu.
Regionální výročí spojená s událostmi roku 1953
V květnu se odehrála památná návštěva legendárních československých cestovatelů Jiřího Hanzelky (1920–2003) a Miroslava Zikmunda (1919–2021) v Jablonci. Organizátoři události se museli při náročných přípravách vyrovnat nejen s březnovými úmrtími Stalina a Gottwalda, trvalým zájmem konkurenčního Liberce o souběžnou besedu se slavnými inženýry a s dopady červnové měnové reformy, která zcela rozvrátila vyúčtování akce; čelili i vyloženě kriminálnímu chování některých účastníků setkání. Více se budete moci dozvědět až v archivu, a to díky pánům Miroslavu Šádkovi a Lukášovi Pletichovi, kteří před časem celou příslušnou dokumentační složku utřídili a předali do našeho archivu.
Rok 1953 je i dobou vzniku našeho jabloneckého státního archivu, jenž se pod dobovým názvem Okresní archiv Jablonec n. N. objevuje v pramenech prvního říjnového dne toho roku. Archiv tehdy sídlil v budově bývalé exportní firmy v Jiráskově ulici 7, kde využíval pro své potřeby tři přízemní místnosti; jedna sloužila jako kancelář, zbylé dvě plnily funkci depozitářů. Od té doby se pracovní podmínky týmu jabloneckých archivářů přece jen poněkud vylepšily – i o tom se budeme návštěvníky snažit přesvědčit během letošního MDA.
Sraz zájemců je před hlavní budovou archivu vždy v 9, 12, 15 a 18 hodin. Více na www.soalitomerice.cz/soka-jablonec-nad-nisou i na Facebooku SOA v Litoměřicích.
Jan Kašpar, vedoucí archivu
