Jablonecká radnice slaví 80 let (7)
Krása a reprezentativnost Winterových zasedacích sálů se v době socialismu ztratila, pryč jsou originální svítidla i stylový dubový nábytek. Eleganci potřel nevkus, jedinečnost alibistická funkčnost. Ztracený půvab se nyní hledá a zdá se, že se blýská na lepší časy.
Stejně jako dveře do reprezentativních prostor byly i zasedací stěny obložené dubovým dřevem. A v dobách éry národního a okresního výboru se všechny krásné dřevěné detaily ukryly pod tehdy tak módními a praktickými umakartovými deskami. Při průzkumu před pěti lety se zjistilo, že ta spousta umakartu v zasedačkách naštěstí jen zakrývá dubové ostění, dokonce i prezidiální stůl v čele velké zasedací místnosti. V tzv. kulaté zasedačce zase další umakart a jekor zahalil původní obloukovitý stůl od Karla Wintera, který je nyní sesazený dohromady a místo dvou oblouků tvoří ovál. Z dvojice spojovacích dveří po stranách prezidiálního stolu ve velké zasedačce a umožňujících průchod do té „kulaté“ jsou funkční pouze jedny.
Dokonce i mohutné zašupovací dveře nezmizely z interiéru radnice. Jsou jen zastavěné velkými šatními skříněmi ze strany velkého sálu, nábytkovou stěnou a nevkusnými obklady ze strany malé zasedačky. Skříněmi se také staly dva z trojice velkých dvoukřídlých vchodů do slavnostního sálu.
Pro dokumentaci k rekonstrukci zasedacích sálů se prováděly také sondy zjišťující jejich původní barevnost, kterou zvolil architekt Winter. I ta by se na stěny reprezentativních radničních prostor měla vrátit.
Další zasedačka se nachází ve III. poschodí. Před ní byla léta jakási předsíň bez nějakého valného funkčního opodstatnění. Ta byla v loňském roce odstraněná, a chodba tak získala na své vzdušnosti a přehlednosti. Před dvěma lety se obnovila poradní místnost, která kdysi spojovala kancelář starosty a kancelář ředitele městského úřadu. Do ní se vrátily také repliky původního stolu a židlí, ověsový lustr nahradilo svítidlo, které se trochu podobá tomu původnímu Winterovu.
V tomto trendu, kdy se radnice vrací ke své původní podobě, chce město pokračovat i v dalších letech.
(jn)
Zajímavosti z historie
Zasedací sály – dva menší a jeden velký, patří reprezentativním prostorám administrativní části radnice. Všechny jsou umístěné ve II. patře a vchází se do nich z prostorné haly.
Slavnostní zasedací sál přesahuje z II. do III. poschodí. Vchází se do něj jedněmi z trojice dubových dveří s travertinovým ostěním. Je 20,5 m dlouhý, 8,5 m široký a 7,1 m vysoký a má sedm vysokých oken. K sálu patří i galerie pro přihlížející umístěná na jeho podélné straně nad vchody, která má kapacitu 50 míst.
Čelní stěně sálu dominuje středová reliéfní plastika s motivy tehdy nejtypičtějších jabloneckých a sklářských řemesel. V dolní části je polychromovaný městský znak. Hmotový návrh reliéfu provedl architekt Winter, sochařské zpracování šesti figur a celkové plastické provedení ve štuku je dílem sochaře Franze Huba.
Architekt Karl Winter vybavil slavnostní sál stylovými dřevěnými obklady stěn a nábytkem – stoly a židlemi ze světle a tmavě mořeného dubového dřeva. Stěny i strop byly štukové, formované profilovými lištami. Dominantní úlohu v prostoru sehrávala velká nástropní svítidla z kovových a skleněných částí na způsob ověsů.
Dveře po obou stranách přední stěny zasedacího sálu vedly do sálu městské rady, tzv. kulaté zasedačky. Tady býval kromě předsednické části umístěný rozložitý stůl podkovitého tvaru, jehož konstrukce umožňovala různé tvarové a funkční sestavy.
Ve východní stěně hlavního sálu bývaly mohutné posuvné dveře, kterými se vstupovalo do malého zasedacího sálu s okrouhlým stolem pro 25 osob. Tato místnost byla ještě v průběhu války přeměněná na sňatkovou síň, dnes v ní zasedá rada města.
I oba menší zasedací sály byly vybavené nábytkem, osvětlovadly a dalšími interiérovými prvky, které navrhl Karl Winter.
Kromě již zmíněných tří sálů měla městská správa k dispozici ještě dvě menší zasedací místnosti a 59 kanceláří.
Zdroj: Jablonecká radnice 1931–1933 – Příběh stavby architekta Karla Wintera: J. Strnad, Z. Lukeš, J. Křížek, J. Jaros
