Kontakty Dokumenty Úřední deska

Jablonecká radnice slaví 80 let (2)

Stavba nové radnice, 06.07.1931
Autor: archiv JM

Různá historická období – odlišné požadavky

Se změnami politických zřízení se měnili také obyvatelé radnice a její funkce. Z budovy, která byla původně zamýšlená jako centrum politického, společenského, kulturního a obchodního života ve městě, se postupně stalo sídlo městského a okresního národního výboru.

Nejprve zmizela kavárna s terasou v 1. patře, poměrně dlouho své pozice hájila restaurace a vinárna v suterénu, svůj statut si zachovalo pouze kino, které však prošlo razantní proměnou. Za osmdesát let se rozrostla městská správa a interiéry se přizpůsobovaly novým potřebám. V duchu hesla vše hezké je třeba schovat, protože je to známkou kapitalismu, se Winterova architektura začala v sedmdesátých letech ztrácet pod nánosem umakartových desek a jekorů, mizel originální nábytek a výzdoba. Jak ukázaly současné průzkumy, naštěstí se opravdu mnohé jen maskovalo.

Návrat k počátkům

Současné změny mají radnici dovést k původnímu lesku se zachováním požadavků moderního a vstřícného úřadu. Loni například Winterova stavba zažila velké stěhování, které s sebou přineslo také změny.

„Některé prostory se nemalovaly více jak 15 let, někde jsme měnili svítidla a koberce, částečně i nábytek,“ říká tajemník magistrátu Marek Řeháček a dodává, že se stěhovalo od dubna do července 2012 a šlo patrně o největší akci za posledních deset let.

„Přestěhovalo se celkem 103 pracovišť, vzniklo šest nových kanceláří, vymalovalo se celkem 6 000 m2 a celá chodba ve 4. podlaží. Položili jsme cca 900 m2 koberců a cca 150 m2 linoleí. Ve 12 kancelářích jsme měnili hygienicky nevyhovující osvětlení a upravovali elektroinstalaci.“ Vznikla nová pokladna, archivy, některé nestabilní příčky kanceláří ze 70. let zmizely a musely být postavené znovu.

Ve znamení žluté

Nejvíce viditelnou změnou mimo nově natíraných oken je v poslední době výmalba chodeb a hal. Kromě bílé se na stěnách objevila také žlutá. „Snažili jsme se navázat na staré okrové odstíny objevené hluboko pod malbami, žlutá barva je navíc příjemná a dává vyniknout medově zbarvenému travertinu,“ vysvětluje tajemník. Malovat se bude postupně až do konce letošního roku.

Od přízemí do druhého patra je většinou na chodbách původní velkoformátová dlažba ze solnhofenského přírodního kamene, v menší míře pak keramická dlažba. V některých chodbách je vysloužilé linoleum, jež by nové mělo nahradit ve 3. a 4. patře ještě letos, v 1. a 2. pak příští rok. „Málo se ví, že linoleum bylo na mnoha podlahách původní krytinou z časů architekta Wintera, odstín nově pokládaného linolea pomohli vybrat pracovníci národního památkového ústavu,“ uzavírá Řeháček.

(jn)

Zajímavosti z historie

  • Kancelářské prostory úřadu a dalších městských institucí soustředil architekt Winter od 2. do 4. poschodí. Jednotlivé místnosti přehledně uspořádal v řadě za sebou do souvislých celků, takže měly dost denního světla a byly dobře větratelné.
  • Do administrativní části radnice se vcházelo hlavním reprezentativním vstupem v jižním křídle – masivními dubovými prosklenými dveřmi rámovanými mohutným žulovým ostěním.
  • Do prostor vstupní haly i na hlavní schodiště navrhl Winter různá mosazná a bronzová osvětlovadla, z nichž se zachoval jen zlomek. Součástí projektu byla i sochařská výzdoba, jež se však z úsporných důvodů realizovala jen minimálně.
  • Velká zasedací síň ve 2. patře, kde probíhají zasedání zastupitelstva, byla nejreprezentativnější administrativní částí nové radnice. Z obou stran k ní přiléhají malé zasedací sály. Kromě nich měla městská správa k dispozici ještě dvě menší zasedací místnosti a 59 kanceláří.
  • V prvním patře byla městská pokladna, ve druhém kanceláře starosty a ředitele úřadu, ve druhém a třetím byly kanceláře vedoucích úředníků, registratura a archiv, ve čtvrtém se nacházela jednotlivá oddělení.
  • Kromě kanceláří byly v blízkosti vedlejšího schodiště, které zajišťovalo samostatný přístup, ve 3. poschodí dva byty 1 + 1, ve čtvrtém 1 + 2 a 1 + 4. Bydleli v nich domovník, správce, topič a nájemce pohostinských podniků.
  • Na půdě radnice byly prádelny s žehlírnami pro byty a komory pro personál pohostinství. Velkou plochu sklepa zabíraly kotelna, sklady koksu, elektrická rozvodna a další zařízení.
  • Přesně 5 123 m3 zabíralo 12 moderně zařízených obchodů se sklady, které lemovaly radnici ze tří stran. Přes velký sklon terénu je dokázal architekt Winter umístit všechny v úrovni ulice. Mezi nájemci byli v době zahájení provozu radnice například firmy Meinl, optika Kolbe, Městské energetické podniky nebo kadeřnictví Heidrich.

Zdroj: Jablonecká radnice 1931–1933 – Příběh stavby architekta Karla Wintera: J. Strnad, Z. Lukeš, J. Křížek, J. Jaros.

Další informace