Se změnami politických zřízení se měnili také obyvatelé radnice a její funkce. Z budovy, která byla původně zamýšlená jako centrum politického, společenského, kulturního a obchodního života ve městě, se postupně stalo sídlo městského a okresního národního výboru.
Nejprve zmizela kavárna s terasou v 1. patře, poměrně dlouho své pozice hájila restaurace a vinárna v suterénu, svůj statut si zachovalo pouze kino, které však prošlo razantní proměnou. Za osmdesát let se rozrostla městská správa a interiéry se přizpůsobovaly novým potřebám. V duchu hesla vše hezké je třeba schovat, protože je to známkou kapitalismu, se Winterova architektura začala v sedmdesátých letech ztrácet pod nánosem umakartových desek a jekorů, mizel originální nábytek a výzdoba. Jak ukázaly současné průzkumy, naštěstí se opravdu mnohé jen maskovalo.
Současné změny mají radnici dovést k původnímu lesku se zachováním požadavků moderního a vstřícného úřadu. Loni například Winterova stavba zažila velké stěhování, které s sebou přineslo také změny.
„Některé prostory se nemalovaly více jak 15 let, někde jsme měnili svítidla a koberce, částečně i nábytek,“ říká tajemník magistrátu Marek Řeháček a dodává, že se stěhovalo od dubna do července 2012 a šlo patrně o největší akci za posledních deset let.
„Přestěhovalo se celkem 103 pracovišť, vzniklo šest nových kanceláří, vymalovalo se celkem 6 000 m2 a celá chodba ve 4. podlaží. Položili jsme cca 900 m2 koberců a cca 150 m2 linoleí. Ve 12 kancelářích jsme měnili hygienicky nevyhovující osvětlení a upravovali elektroinstalaci.“ Vznikla nová pokladna, archivy, některé nestabilní příčky kanceláří ze 70. let zmizely a musely být postavené znovu.
Nejvíce viditelnou změnou mimo nově natíraných oken je v poslední době výmalba chodeb a hal. Kromě bílé se na stěnách objevila také žlutá. „Snažili jsme se navázat na staré okrové odstíny objevené hluboko pod malbami, žlutá barva je navíc příjemná a dává vyniknout medově zbarvenému travertinu,“ vysvětluje tajemník. Malovat se bude postupně až do konce letošního roku.
Od přízemí do druhého patra je většinou na chodbách původní velkoformátová dlažba ze solnhofenského přírodního kamene, v menší míře pak keramická dlažba. V některých chodbách je vysloužilé linoleum, jež by nové mělo nahradit ve 3. a 4. patře ještě letos, v 1. a 2. pak příští rok. „Málo se ví, že linoleum bylo na mnoha podlahách původní krytinou z časů architekta Wintera, odstín nově pokládaného linolea pomohli vybrat pracovníci národního památkového ústavu,“ uzavírá Řeháček.
(jn)
Zdroj: Jablonecká radnice 1931–1933 – Příběh stavby architekta Karla Wintera: J. Strnad, Z. Lukeš, J. Křížek, J. Jaros.