Jablonec se nyní může rozrůstat o okolní obce

Od 12. března 2012 patří Jablonec nad Nisou do rodiny měst, která se pyšní titulem statutární město. Jablonec se tak ocitl mezi TOP 25 městy České republiky, jež mohou získat různé výhody. Jednou z nich je přidružování okolních obcí, čímž takřka padesátitisícové město, může získat na své velikosti, a tedy i získat vyšší příjmy do rozpočtu. Může ovšem docházet i k vytváření obvodů s vlastními zastupitelstvy a starosty, tedy jakýchsi malých měst uvnitř velkého centrálního.

„V každém případě preferujeme přidružování, a to z hlediska ekonomiky. Statutární města umožňují, aby si připojené obce coby obvody do jisté míry zachovaly svoji samostatnost,“ uvádí primátor města Jablonce n. N. Petr Beitl. 

Pokud by se s Jabloncem dnes spojily okolní obce, všichni by tím získali, ale obce by o svoji samosprávu nepřišly. „Dále by měly své zastupitelstvo, svůj úřad, svého starostu. Úřad obvodu by se měl primárně starat o samosprávu, tedy například o technickou údržbu místních komunikací, o údržbu budov a dalšího majetku,“ vysvětluje tajemník magistrátu Marek Řeháček. Na druhou stranu by statutární město pro svůj obvod zajišťovalo zejména agendy v přenesené působnosti. „Samozřejmě by byly dvoje volby do zastupitelstev obvodu a do zastupitelstva statutárního města,“ dodává Marek Řeháček.

Některé výše jmenované body se týkají i obvodů, které se mohou vytvářet z částí, jež nyní spadají do celku. Příkladem je Kokonín. Někteří jeho obyvatelé se ještě nedávno chtěli od Jablonce úplně odtrhnout, nyní už, dle různých indícií, uvažují o vlastním obvodu. Vytvoření městského obvodu Kokonín v rámci statutárního města Jablonec nad Nisou by přineslo plusy i mínusy. 

Nevýhodou je jednoznačně dražší správa; v samostatném obvodu je třeba platit navíc orgány veřejné správy. Obvody se starostou mají na druhou stranu výhody především v tom, že místní lidé mají blíže ke svým voleným zástupcům a ti naopak dokáží jejich problémy rychleji řešit, a to se týká i správy majetku obvodu města,“ praví tajemník a dodává: „Zřízení obvodu je věcí zastupitelstva statutárního města, součástí celého procesu je i přijetí statutu, v němž jsou stanovena práva a povinnosti orgánů města a obvodu i jejich vzájemné vztahy. 

Velká statutární města se v České republice člení různě. Některá mají více částí, některá pouze jeden obvod, některá, zejména ta menší, se nečlení vůbec. 

„V souvislosti s legislativními změnami, by se v budoucnosti měla členit všechna statutární města,“ informuje tajemník. Podle primátora Petra Beitla je označení statutární město pro Jablonec oprávněné. „Řekl bych to takto. Když vidím, že mě menší předbíhají, udělám maximum proto, abych je minimálně doběhl. Podívejte se do mapy statutárních měst. Je tam Mladá Boleslav i Prostějov, tedy města, která v počtu obyvatel Jablonec nepřevyšují, a přesto jsou mezi těmi, které mohou vydat statut. Mimo to, různé statistiky monitorují zejména statutární města a proč by mezi sledovanými měl Jablonec chybět? Jablonečané, kteří zde žijí, by měli být hrdí na své město i na to, že nyní patří mezi nejvýznamnějších 25 měst v republice. Jablonec usiloval o to dostat se do této skupiny celkem třikrát a nakonec se mu to povedlo. Nejde o to, zda je něco lepší, když se jako občan probudím ve statutárním městě. Jde o to, co může díky tomu Jablonec získat,“ zakončil hovor primátor Petr Beitl.

(end)