Aktuálně spolupracuje například na projektu Parkovací dům, lávka a kultivace okolí sídla Libereckého kraje. Na post městského architekta usedl na základě jednomyslného vítězství ve výběrovém řízení. Z titulu své funkce bude pomáhat městu s přípravou zadání jednotlivých projektů i drobnými návrhy úprav veřejných prostranství.
Jste ze Smržovky, proč tedy diplomová práce o místě v Jablonci a ne ve Smržovce?
Ve Smržovce by se určitě téma najít dalo, ale v Jablonci jich je víc. Ta diplomová práce měla řešit nějaký složitější urbanistický problém a téma Horního náměstí bylo skutečně lákavé.
Kde jste po absolutoriu začal pracovat?
Během studia jsem poměrně dlouho pracoval v Praze s architektem Rainišem. Zároveň se začala formovat skupina, ze které o několik let později vznikla kancelář re:architekti. Byl to poměrně dlouhodobý a pozvolný proces, každý z budoucích partnerů firmy dlouho pracoval odděleně. Já jsem tehdy spolupracoval s libereckým Janem Kadlasem. Nyní máme celkem slušně fungující kancelář se širokým portfoliem zakázek.
V nedávné minulosti jste byl členem poradního sboru architektů v Jablonci, že ano?
Ano, za náměstků Vobořila a Pletichy.
Proto jste se přihlásil do výběrového řízení na městského architekta Jablonce? Co byl tedy ten impuls, když pracujete v Praze?
Pozice, kterou budu zastávat v Jablonci, není práce na plný úvazek. Beru ji jako oživení praxe. Výběrové řízení mě zastihlo v době, kdy pracuji na několika dlouhodobějších projektech a oživení tohoto typu by mohlo být prospěšné nejen pro město Jablonec, ale i pro naši kancelář a pro mě osobně. Kolegové z firmy třeba učí na školách architektury a já vidím, že taková „vedlejší činnost“ může do naší práce přinášet dobré podněty. Tím nejdůležitějším impulsem pro mne ale bylo nové vedení města. Viděl jsem počátky občanské iniciativy v Jablonci, která vedla k tomu, že ti lidé dnes sedí na radnici. Mám chuť s nimi spolupracovat, mám pocit, že bych do tohoto soukolí mohl dobře zapadnout.
V čem je práce městského architekta zajímavá, co od ní čekáte?
Naše firma zpracovává veřejné zakázky, účastníme se různých soutěží a komunikujeme s městy a obcemi. Přijde mi zajímavé podívat se na tu problematiku z druhé strany. V praxi bychom byli rádi, kdyby některé procesy fungovaly jinak, a teď třeba budu mít možnost to změnit. Pokud se budou zadávat výběrová řízení, soutěže nebo studie, tak komunikace se samotnými architekty bude určitě zajímavá a přínosná.
Dají se města rozdělit na architektonicky více či méně zajímavá?
Určitě ano, ale spíše z hlediska historického vývoje. Myslím, že v současnosti spíše záleží na tom, jak se vedení o město stará, jak je schopné investovat a dokončovat projekty, které pochopitelně musí mít odpovídající kvalitu.
A jak je na tom Jablonec?
Co se týká historického vývoje, Jablonec je mladé město, které rostlo velmi rychle. Přesto jeho urbanismus považuji za velmi cenný. Právě to jsem zkoumal ve své diplomové práci a hodně mě to bavilo. Zároveň chápu, že v době růstu byl Jablonec hodně bohatý, export kvetl a podnikatelé tu mohli masivně investovat. Dnes je to jinak. Je potřeba hledat ekonomickou rovnováhu a realitu.
Kde vidíte nějaká zajímavá místa nebo rezervy?
Slibná místa, nebo bolavé palce? Dlouhodobě bolavé je právě Horní náměstí. Je všem na očích, předchozí i toto vedení města se snažilo a snaží téma otevírat, ale je to strašně složitý úkol. Každopádně i veliká výzva. Zajímavým místem je přehrada, její okolí, cestní síť a vůbec krajina. Protože je mnoho materiálů zpracovaných, je na co navazovat. A potom to jsou sídliště, která jsou problémem obecně, nejen v Jablonci. O domy samotné si společenství vlastníků nějakým způsobem pečují, ale prostranství mezi nimi stárnou, a tam by se měla soustředit naše pozornost.
Jak by měla vypadat vaše spolupráce s městem?
Měla by směřovat k nějakému pravidelnému režimu, kdy budu na radnici přítomný, kdy budou probíhat jednání s vedením města, s občany, investory atd. Část práce jako přípravu architektonických soutěží, zadání zakázek nebo přípravu stanovisek ke konkrétním záměrům mohu vykonávat v rámci každodenní agendy naší kanceláře.
Znamená to, že když si budu chtít postavit domek, tak budete muset posoudit jeho podobu?
Případy rodinných domů by asi městský architekt úplně řešit neměl, možná budu požádán o názor v některých obzvláště citlivých případech. Měl bych se vyjadřovat k významnějším a rozsáhlejším stavebním záměrům nebo například k investicím v památkové zóně. Také mohu být požádán o názor na některé majetkové transakce, jako je například prodej městského pozemku investorovi – město může takovou transakci podmínit vyjádřením městského architekta, zda je záměr investora přínosný.
(jn)