Čtyřka na konci letopočtu značí Roky české hudby

Čtyřkou končící letopočty mělo v datu narození nebo úmrtí mnoho významných českých skladatelů. A proto už od roku 1924 jsou roky se čtyřkou na konci slavené jako Rok české hudby. Letos si jej připomene i Jablonec nad Nisou, který symbolické zahájení svěřil už loni před Vánoci scénické „Rybovce“ na jevišti městského divadla v provedení místní ZUŠ.

Trocha historie

„Rok české hudby má svou tradici od velkých oslav výročí B. Smetany v roce 1924, v roce 1954 byl vzpomenut i A. Dvořák. Rok české hudby v roce 1974 byl chytrým tahem „normalizační“ kulturní politiky. Podpořil tradiční českou hudbu i její export, ze soudobé hudby samozřejmě pouze autory tzv. doporučované.

Rok 1984 tuto tradici utvrdil. V roce 1994 nebyla v dynamické situaci vůle k pobídce a koordinaci, navíc převládala distance vůči jakékoli předchozí praxi, i když kořenila v době starší. Sté výročí úmrtí Antonína Dvořáka 1. května 2004, shodné s datem vstupu republiky do EU, a padesáté výročí úmrtí L. Janáčka byly impulsem k myšlence obnovy roku. Do spontánních příprav oslav výročí zejména těchto dvou skladatelů vstoupil tehdy program Česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury,“ říká k historii Roků české hudby Milan Kupka z ministerstva kultury.

Podpora nepatří jednomu žánru, ale hudbě jako celku

Rok české hudby 2014 podporuje Ministerstvo kultury ČR společně s resorty školství, zahraničí a místního rozvoje. Chce využít nejen spontánního zvýšení zájmu o českou kulturu v zahraničí, ale podpořit finančně, organizačně a propagačně také domácí prostředí. Roky české hudby se nesoustřeďují pouze na tvorbu výročních autorů, na jeden druh či hudební žánr, ale na podporu české hudby jako celku.

Nad letošním Rokem české hudby v rámci celé republiky převzali uměleckou záštitu mezzosopranistka Magdalena Kožená a dirigent sir Simon Rattl, čestným prezidentem je šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek.

Město plné hudby od března do října

V Jablonci převzala záštitu nad Rokem české hudby náměstkyně primátora Soňa Paukrtová, koordinátorem programu bude Městské divadlo v Jablonci.

„Město se rozhodlo připojit například cyklem hudebních produkcí před radnicí, promenádních dechových koncertů v Tyršově parku a představení nejrůznějších hudebních žánrů i třeba v netradičním prostředí,“ říká náměstkyně Paukrtová. Podle jejích slov se do organizace Roku české hudby v Jablonci zapojí čtyři největší kulturní subjekty – základní umělecká škola, městské divadlo, Eurocentrum a JKIC.

„Cíle jsou tři: Přiblížit občanům známá i méně známá díla hudebníků, jejichž výročí si letos připomínáme, oživit střed města podvečerními koncerty na Mírovém náměstí a v Tyršových sadech, a v neposlední řadě seznámit s uměním místních souborů,“ dodává náměstkyně.

Od března do října se tak v duchu hlavní myšlenky budou střídat v sále ZUŠ, na jevišti městského divadla, v kostele sv. Anny, na náměstích Mírovém a Dr. Farského či v Tyršově parku hudební produkce všech žánrů a pro všechny druhy publika.

„Vyjmenovat je tady všechny není možné. Konkrétně se ale v březnu budeme těšit na koncert akordeonisty Ladislava Horáka a violoncellisty Petra Nouzovského v sále ZUŠ, závěr jabloneckého Roku české hudby se odehraje v divadle a bude patřit Filharmonii Hradec Králové s houslistou Petrem Matějákem,“ slibuje Paukrtová s tím, že k programu se budeme na stránkách JM aktuálně vracet.

(jn)

Výročí některých českých hudebníků

Kryštof HARANT z Polžic, renesanční skladatel, 450. výročí narození (1564–1621)
4. 1. Josef SUK, hudební skladatel a pedagog, člen Českého kvarteta, 140. výročí narození (1874–1935)
18. 1. Otakar ŠEVČÍK, houslový pedagog, 80. výročí úmrtí (1852–1934)
9. 2. Jarmila NOVOTNÁ, pěvkyně, 20. výročí úmrtí (1907–1994)
15. 2. František Václav MÍČA, skladatel doby pobělohorské, autor 1. česky zpívané opery 270. výročí úmrtí (1694–1744)
15. 2. Jiří ŠLITR, skladatel, klavírista a výtvarník, člen autorské dvojice s J. Suchým, 90. výročí narození (1924–1969)
16. 2. Bohuslav Matěj ČERNOHORSKÝ, skladatel, varhaník, oblast české barokní hudby, 330. výročí narození (1684–1742)
2. 3. Bedřich SMETANA, skladatel, zakladatel české národní hudby, 190. výročí narození, 12. 5., 130. výročí úmrtí (1824–1884)
26. 3. Oskar NEDBAL, zakladatel české operety, první český dirigent světového významu, 140. výročí narození (1874–1930)
1. 5. Vilém BLODEK, skladatel, pedagog a sbormistr, 140. výročí úmrtí, 3. 10., 180. výročí narození (1834–1874)
1. 5. Antonín DVOŘÁK, skladatel, zakladatel české národní hudby, 110. výročí úmrtí (1841–1904)
11. 6. Emil František BURIAN, skladatel, dirigent, představitel české hudební avantgardy, 110. výročí narození, 9. 8., 55. výročí úmrtí (1904–1959)
29. 6. Rafael KUBELÍK, dirigent a skladatel, 100. výročí narození (1914–1996)
3. 7. Leoš JANÁČEK, skladatel a pedagog, 160. výročí narození (1854–1928)
7. 7. Vlastimil HÁLA, skladatel a aranžér, 90. výročí narození (1924–1985)
10. 7. Iša KREJČÍ, skladatel, 110. výročí narození (1904–1968)
28. 8. Bohuslav MARTINŮ, skladatel, 55. výročí úmrtí (1890–1959)
5. 9. František Václav MÍČA, skladatel, autor první česky zpívané opery, 320. výročí narození (1694–1744)
12. 9. František Xaver RICHTER, skladatel, houslista světového významu, 225. výročí úmrtí (1709–1789)
21. 10. Dalibor VAČKÁŘ, skladatel, 30. výročí úmrtí (1906–1984)
26. 12. Jiří ŠLITR, skladatel, klavírista a výtvarník, 45. výročí úmrtí (1924–1969)
30. 12. Josef Bohuslav FOERSTER, skladatel a pedagog, 155. výročí narození (1859–1951)