Výstavba kanalizace na Staré osadě. Proč si musí vlastník pozemku na vlastní náklady zajistit napojení na kanalizační přípojku? V korespondenci s městem toto nebylo zmíněno.
Petr Roubíček: to je běžná praxe, my vyvedeme přípojku až na hranici soukromého pozemku a pak se vlastník připojí. Měla by být vyvedena do stejného místa.
Není to tak, je tam rozdíl až 1,5 metru. Navrhuji domluvit místní šetření, je nás víc s tímto problémem.
Petr Roubíček: ano, můžeme se domluvit. Vezmu si na vás kontakt. Sejdeme se všichni, kteří mají tento problém. Domluvíme hromadný termín.
Petr Klápště: potvrzuji, těch vlastníků s tímto problémem je více, někteří již jednají s projektantem. Místní šetření je tam potřeba. Dále také v řadě míst, kde mají být do budoucna záhony, kde to bude nezpevněné, zůstává starý asfalt z minulých prací, pod tenkou vrstvou zeminy. Prosím o kontrolu, až bude vše hotové, že se pod záhony nenachází žádný starý asfalt či jiné stavební materiály, ale že je tam opravdu jen zemina.
Cihelná ulice, u starého hřiště. Bydlí tu 14 rodin s velkým počtem dětí. Již dlouho se tu bezvýsledně řeší přechod na Starou osadu. Je tu velmi nebezpečná situace. Existuje nějaká možnost? Třeba dočasný, žlutý přechod?
Petr Roubíček: tento podnět je opakovaný. Výstupem je, že dokud tam nebudou obousměrné chodníky, tak dle norem tam nelze přechod zřídit. V rámci připravované studie úpravy silnice ČSA se s přechodem samozřejmě počítá. Je tam i zakomponovaný podchod pod touto komunikací. Momentálně jsme ve fázi, kdy studie byla dokončena a zkonzultována s investorem -- ŘSD, v další fázi se budou provádět hlukové studie, ze kterých vyplynou protihluková opatření. Odhaduji začátek realizace této akce zhruba za 3 až 4 roky. Tímto by mělo být dokončeno finální technické řešení. Pokud bude schválena projektová dokumentace pro územní rozhodnutí, přebírá to již ŘSD jako svoji investiční akci.
Chodníky v ul. ČSA -- mezi vjezdem do Raymondu a návsí a chodníky v ul. Janovská od kruháče směr Silka, by také bylo potřeba vyřešit. Komunikace jsou sice krajské, ale chodníky jsou záležitostí obce, město by mělo s Krajem o těchto věcech jednat. Je zde nějaký postup?
Petr Roubíček: existuje studie na revitalizaci návsi, začíná již v zatáčkách u motorestu a končí za bývalou samoobsluhou. Komunikace je krajská a není jednoduché se s Krajem domluvit. Jak vlastnicky, tak finančně. Nicméně v souvislosti s revitalizací návsi, by bylo logické, aby se chodník propojil, mezi Ostrým rohem a Raymondem. V úseku od Ostrého rohu směrem k Silce se zatím nic neplánuje.
Petr Klápště: na Osadním výboru jsme měli pana architekta Tauše, který řeší studii -- napojení cyklostezky z Jizerských hor na Jablonec. Procházeli jsme možnosti kolem ulice Janovská. V západní části od křižovatky ul. Na Úbočí x Janovská po most u Silky, jsou západně od vozovky rovinné pozemky patřící městu. Minimálně tato část by se dala řešit a vytvořit zde obousměrnou stezku pro pěší a cyklisty, vzniklo by tím i bezpečné napojení na Hraničnou. Toto by se mohlo zkusit připravit.
Parkování v ul. Na Úbočí, soubor panelových domů, končící městskou zatravněnou plochou. Je využívána jako provizorní parkoviště (Blaťák). Plocha je již rozježděná, rozbahněná, bláto se rozváží na komunikaci. Dalo by se s tím něco dělat? Odvodnit, srovnat?
Milan Kouřil: my máme na starosti údržbu současných parkovišť, toto spíš patří do oblasti revitalizace sídlišť. Momentálně se toto děje na Žižkově Vrchu, Nové Pasířské a na Šumavě letos začne I. etapa. Pak by mělo následovat Mšeno. Tato oblast zatím není v plánu.
Petr Klápště: u spodního bývalého hřiště by se dala udělat částečně rovina a mohlo by zde vzniknout parkování, třeba i kryté. Udělal by se průzkum, kdo by o co stál a byl ochoten zaplatit. Jde o to, jestli někdo napíše dotační projekty. Programy zatím ještě schválené nejsou, letos to ještě projektovat nelze, ale neodkládal bych to na neurčito, chtělo by to ještě přehodnotit. Pokud by na to došlo, jsme my, jako Osadní výbor, ochotni si zde velký kus práce odpracovat. Aby s tím město nemělo tolik práce, aby se to uskutečnilo. Dáme dohromady podklady a projednáme to.
Pavel Kozák: jde i o to, jak je to v územním plánu, zda je možné tam parkovací plochu realizovat.
Petr Klápště: dle územního plánu je to možné.
Bydlím zde deset let, a ještě jsem neviděl žádný pokus na tomto sídlišti něco udělat. Město se tu nestará o nic. Zajímalo by mě, jestli tu město něco zamýšlí dříve než za dvacet let? Proč tu musíme čekat, než projdou akce na jiných sídlištích? Na nás se tu zapomnělo. Proč se nedělá vše najednou? Například Blaťák aspoň provizorně zavézt štěrkem a nechat tam lidi parkovat. Proč se s tímto sídlištěm nic nedělá a jestli ano, tak co a kdy?
Jiří Čeřovský: Zastupitelstvo rozhoduje 16 ti hlasy o rozpočtu, kde jsou konkrétní investiční akce vyjmenované. Pokud 16 zastupitelů vyslechne, že všechna sídliště se mají dělat najednou, spočítá se, kolik to bude stát a když 16 členů zastupitelstva zvedne ruku, tak to tak bude, pokud ne, je to v pořadí. Takto se rozhoduje. Rozpočet města mají všichni k dispozici, můžete si ho rozkliknout a můžete ho připomínkovat, než se schválí v Zastupitelstvu. Ale nikdy nikdo nebude mít dostatek financí na to, aby se všechny problémy tohoto typu na sídlištích vyřešily najednou.
Milan Kouřil: mě se též nelíbí, jak jde revitalizace sídlišť v Jablonci pomalu, je to rozdělené do osmi etap a každá je na rok. Po Šumavě následuje Mšeno, pak bude na řadě Janovská. Samozřejmě bychom si přáli, aby se to urychlilo, ale je to i tak, jak zmínil pan primátor, tím, jaké máme k dispozici finanční prostředky.
Petr Klápště: Jablonec má daň z nemovitosti na nejnižší možné úrovni pro statutární města. Některá města zavedla zvýšení daní z nemovitosti a tu částku, o kterou navýšila, dávají do fondu a pak používají na údržbu těchto věcí, na které již nezbylo z rozpočtu. V té čtvrti, kde se ty peníze vyberou, do té oblasti se budou investovat.
Jiří Čeřovský: město vybere na daních z nemovitosti cca 20 mil. Kč. Po zvýšení daní by to mohlo být třeba i 50 mil. Kč. To je spousta peněz navíc, které by se mohly investovat na tyto akce.
Město nabídlo v Lukášově pozemek Povodí Labe na sklad štěrku a písku, skládání panelů jeřábem. Jak je možné v obytné zóně povolit sklad štěrkopísku? Pozemek nemá příjezdovou cestu, je tam pouze ul. Zemědělská. Postavila se tam bytovka, další dvě jsou v plánu, jedna komunikace tam nemůže stačit. Jak to mohl někdo schválit?
Petr Roubíček: součástí nově schváleného územního plánu z roku 2017, je tato oblast pod územní studií č. 27. Výbor pro územní plánování tuto schválil, zadáním této studie, kde tento pozemek je zahrnut s podmínkou, aby byl obsloužen z ulice ČSA. Situace v této deponii není tak dramatická, nebudou zde každý den jezdit těžká auta se štěrkem a panely, oni si to tam jednou přesunou a pak se s tím bude manipulovat jednou za několik let.
Je tam ta bytovka a další dvě jsou v plánu. Bude tam spousta prachu z té deponie a z těch těžkých aut, co tam budou jezdit.
Petr Roubíček: opakuji, ta deponie nebude sloužit jako stavební dvůr. Nebudou tam denně jezdit auta. Oni si tam jen přesunou svůj materiál a až jednou vypukne nějaká jejich rekonstrukční akce na Povodí Labe, pak tam nějaký pohyb bude a pak zas bude pár let klid.
Pokud to tam bude několik let tedy ležet, tak při každém poryvu větru budeme mít všude spoustu prachu.
Petr Roubíček: ta studie bude i určovat, jakým způsobem se tam bude s tím materiálem nakládat.
Proč se ta studie dělala až teď, kdy už je vlastně pozdě? Proč se to neřešilo včas, než se tam ten pozemek za tímto účelem nabídl? Co když se teď zjistí, že to nepůjde, co budeme dělat s Povodím Labe?
Petr Roubíček: pak se bude hledat jiné řešení. Ještě bych nepředbíhal.
Petr Klápště: někdy se stane, že úřad povolí věci, které by povolit neměl. Jsou tu ale vůči tomu opravné prostředky a pokud se budete i nadále proti tomu včas ozývat, může dojít k uplatnění opravných prostředků.
Město vybudovalo podél ul. Zemědělské svod vody a po rekonstrukci školy na bytový dům se tento svod zavřel a voda vytéká na silnici.
Pavel Kozák: prověříme to, správa komunikací.
V ul. Palackého za autobusovou zastávkou -- naproti Cihelně, parkují auta, která když objíždíte, jste přes plnou čáru v protisměru. Lze to nějak upravit dopravním značením?
Tomáš Svačina, MP -- prověříme to.
Existuje nějaký registr, který by zahrnoval podněty od občanů, co je třeba ve městě udělat, nebo zlepšit, nebo co se už udělalo a je nějakým úředníkem aktualizován? Nebo takový registr zřídit a zpřístupnit občanům?
Jiří Čeřovský: na stránkách města máme aplikaci Lepší Jablonec, tam může každý napsat.
Myslím podněty investiční, vážnější věci, například z těchto setkání, dlouhodobé plánování. Aby to někde nezapadlo.
Jiří Čeřovský: žádné podněty neupadají v zapomnění, neztrácí se na městě. Znovu připomínám sestavování rozpočtu. Všechny tyto podněty zastupitelé, zpracovatelé a navrhovatelé rozpočtu mají k dispozici. To, že tam nenajdete zrovna to, co požadujete vy, se děje a dít bude, již jsem o tom hovořil.
Tomu rozumím, ptám se, jestli věci, co byly v námětech, jsou někde evidovány dlouhodobě, třeba pod nějakým evidenčním číslem.
Jiří Čeřovský: takto to asi evidované není, ale rozhodně to nikde nezapadá.
Možná je to tím, že ty podněty odsud se tu opakují již několik let a stále se nic neudělalo.
Jiří Čeřovský: ano, chápu, co myslíte. Když máte nějaký podnět, nebo podnět někam napíšete, tak by se s tím mělo pracovat, měli byste dostat odpověď.
Stará osada. Proč zrovna zde se budou dělat chodníky? Nejsou tu vůbec potřeba, zúží se tím silnice a zaberou parkovací místa. Jsou to i zbytečně investované peníze.
Petr Roubíček: tento projekt je zhruba 12 let starý. Trochu se aktualizoval. Vyjadřuje se k tomu i PČR, která tento požadavek vznesla. Některé momenty jsou mimo naši kompetenci.
Mluvila jsem asi před čtyřmi lety s paní architektkou z Atelier 4 s.r.o. Město si zadalo tyto požadavky, kolik chce parkovacích míst a chodníky a my s tím nemůžeme nic dělat. Těch parkovacích míst takto bude málo a opět budou všichni parkovat na chodníku. Je tam minimální frekvence, chodníky jsou zbytečné.
Petr Roubíček: rozumím, ale dnes se s tím projektem už opravdu nedá nic dělat. Takto je vydáno územní a stavební rozhodnutí. Radikálnější změna projektu již není možná. Doba, kdy by se do toho ještě bývalo mohlo vstoupit, byla zhruba před třemi lety. Tato informace, že jste požadovali nějakou změnu, se ke mně bohužel nedostala.
Vracím se k požadavku zřízení registru podnětů, jelikož otázka neměla konečnou odpověď. Požadujeme, aby veškeré požadavky a podněty od občanů z těchto setkání nebo i z Osadních výborů byly registrovány na stránkách města. Veřejně zpřístupněny. S uvedením, zda se to řeší, neřeší, nebo v jaké je to fázi. Je to možné, zřídíte to?
Jiří Čeřovský: my se tomu nebráníme. Necháme si projít, kde všude včetně aplikací se tyto podněty shromažďují. Je potřeba, aby bylo vše koncentrováno na jednom místě. I přes Osadní výbory, aby to bylo oboustranně správné a nikde nic neviselo.
Petr Klápště: k nám jako osadnímu výboru se podněty přes aplikace nedostávají, pouze v případě, že si město od Osadního výboru vyžádá doporučení. Některá města na to mají elektronické systémy evidence. Můžu ta města, která to takto systémově řeší, nakontaktovat, jak to dělají a načerpat inspiraci. Ale není to o tom, naložit na Osadní výbor další administrativu ještě k tomu, co už děláme.
Jiří Čeřovský: takto to není myšleno, domluvit se s předsedy OV, jak to udělat co nejlépe, abyste ty podněty měli i vy, aby něco nezapadlo, co se řeší, co odkládá.
Měl jsem ale na mysli, aby to bylo za celé město, nejen za Rýnovice.
Petr Klápště: můžeme se k tomuto sejít.
Vizualizace ul. ČSA, možnost vidět ji na webu města, co nejdříve. Aby měli občané možnost včas připomínkovat, než to bude hotové, aby to nedopadlo jako na Staré osadě.
Petr Roubíček: studie prošla posouzením ŘSD, viděla to i část OV (p. Klápště a další). Jedna připomínka již byla vznesena, bezpečný přechod přes ul. ČSA formou podchodu. Do projektu to bylo zapracováno. Momentálně jsme ve fázi protihlukové studie.
Petr Klápště: Osadní výbor upozorňoval i na ten problém s vodou, který tam je. Odvodnění ul. ČSA by mělo dosahovat až za ul. Zemědělskou, ideálně zasakování až do lesa.
Petr Roubíček: s tím se počítá, aby do budoucna již nedocházelo k podmáčení zahrad.
Dopravní situace kolem školky v ranních hodinách. Velice nebezpečné.
Tomáš Svačina: u přechodu máme strážníky, pokud je možnost.
Myslím výš, tu oblast, kde začíná ulice Pod Vodárnou.
MP -- prověří
Petr Klápště: nejsem si jist, kolik toho zmůže MP. Studii týkající se tohoto území jsme jako Osadní výbor iniciovali před dvěma lety. Nebezpečná doprava byla hlavní motivací, je to tam vyřešené tak, že ta ulice se odklání dál od školky, aby tam byl prostor mimo křižovatku s možností zastavení přímo na straně u školky. Měla by tam být čtyři parkovací stání. Znamená to posun ul. Pod Vodárnou a změnu i v zatáčce ČSA, což vyžaduje vyřešit vlastnické vztahy a zároveň se dohodnout s Krajem, kterému teď silnice patří. Do budoucna chceme jít tímto směrem. Zastupitelstvo si odsouhlasilo jako dlouhodobý záměr převzít si to pod sebe v rámci koncepce komunikací. Schváleno to bylo v červnu 2021.
Ulice Pod Vodárnou, směr Liberec. Auta zde jezdí příliš rychle, je to velice nebezpečné, dá se zde něco udělat pro to, aby se tento úsek zpomalil?
Petr Klápště: v tomto úseku by bylo dobré udělat místní šetření s někým z dopravního a zjistit, co všechno by se tam dalo udělat. Navigace tuto trasu hodnotí jako optimální, posílá tam i kamiony. Jako jedinou cestu vidím, aby tento úsek byl co nejvíce zpomalen, pak nebude v navigaci doporučen jako optimální a celkový tranzit by se tím mohl výrazně snížit.
Jiří Čeřovský: změna dopravního značení není samosprávná věc. Je to věc státní správy. Někdo dá podnět a někdo hodnotí, jestli tam umístí například třicítku. Tento proces musí být schválen PČR.
Petr Klápště: třicítka už tam je, ale když ji dodržuji, ostatní mě předjíždějí.
Jiří Čeřovský: s tím provozem se tam asi bohužel nic neudělá a co se týče měření, tak PČR určuje MP, kde mohou měřit rychlost.
Tomáš Svačina: je to komplikované. Aby to tam radar mohl změřit, musí být ten úsek rovný. PČR to musí schválit, ale mají teď novou metodiku, co platilo dříve, je dnes již jinak. Už neschválí paušálně území celého města. Nová metodika velice omezuje možnosti.
Jiří Čeřovský: pokud PČR nevyhodnotí nějaký úsek jako závadný, tak tam měření nepovolí.
Máme tam vysokou nehodovost, nikomu se zatím nic nestalo, ale náš pozemek byl minimálně 3x atakován. Třeba by se to mohlo měřit jiným způsobem, ne podle rychlosti, ale četností dopravních nehod. Můžete nám s tím nějak pomoci?
Jiří Čeřovský: ano, vezmeme tento podnět a budeme se Lukášovem zabývat. Zdali by šlo změnou dopravního značení, či měřením tu situaci zde vyřešit. Slíbit vám mohu ale jen to, co může rozhodnout samospráva. RM + ZM
Zapsala: Pavla Paduchová