„Se stejným problémem jsem se setkal už při rekonstrukci zámku v Lomnici nad Popelkou. Tam břidlici investor, tedy město, výslovně požadoval. Dlouho jsem se jí bránil, neboť pokládka břidlice musí být prováděna řemeslně a odborně vysoce erudovanou firmou. V případě neprofesionální pokládky do střechy zatéká, šablony padají, praskají a kámen po čase lístkuje. Navíc je zapotřebí používat speciální hřebíky a háčky. Kvalitní šablony musí být nadstandardně masivní – ale investor jinak nedal,“ vypravuje architekt Libor Sommer.

Vzpomíná, že nechali vzorky původní břidlicové krytiny projít rozsáhlou laboratorní analýzou. A tak tenkrát vznikla rešerše břidlicových lomů na světě, které jsou v Číně, USA, Kanadě a Španělsku. „Španělská břidlice je sice od nás nejblíže, ale její pověst nebyla zrovna dobrá. Nechal jsem vypracovat geologickou rešerši, ze které vyplynula z kvalitativního hlediska nejlépe oblast Galicie v severním Španělsku. Rozhodl jsem se k prohlídce vytipovaných lomů na místě. Vydali jsme se s investorem a pokrývačem do lomu ve španělské Galicii a přímo tam jsme provedli některá měření desek zařazených do kvalitativní třídy kamene A1, tloušťky 9 mm. Zjistili jsme, že při odběru přímo z lomu zaplatíme jen o něco málo více než při koupi subtilní španělské břidlice nižší jakosti u nás.“

Ze Španělska si přivezli vzorky, které znovu putovaly do laboratoře k podrobnému průzkumu. Výsledek byl skvělý a na střeše lomnického zámku, radnice a Hrubého domu je břidlice z Galicie. A vzhledem k dobré zkušenosti pokrývá španělská břidlice také střechu jablonecké fary.