Aktuální oznámení

Osvědčení k určení existence veřejně přístupné účelové komunikace dle § 7 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb. - komunikace na p.č. 1354/2 k.ú. Mšeno nad Nisou, ulice Vedlejší

Číslo jednací:66548/2022
Den vyvěšení:3.8.2022
Den sejmutí:2.9.2022
Zdroj oznámení:Magistrát - odbor stavební a životního prostředí
Typ oznámení:Různé

Podrobnosti:

Magistrát města Jablonec nad Nisou, odbor stavební a životního prostředí, oddělení dopravní a silniční, jako věcně a místně příslušný silniční správní úřad (dále jen „správní úřad“) dle § 40 odst. 4 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) 

o s v ě d č u j e

podle § 155 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), s odkazem na úpravu podle § 142 odst. 2 správního řádu, na základě žádosti podané dne 27.7.2022 společností

Camée trade s.r.o., IČO 254 05 748, Vedlejší č.p. 4706/21, Mšeno nad Nisou, 466 04 Jablonec nad Nisou, zastoupená statutárním orgánem-jednatelem panem Filipem Svobodou

(dále jen „navrhovatel“) existenci veřejně přístupné účelové komunikace podle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, takto:

na pozemku parc. č. 1354/2 k. ú. Mšeno nad Nisou, obec Jablonec nad Nisou,

jejímž vlastníkem je společnost EVESA s.r.o., IČ 254 84 630, Vedlejší č.p. 4838/23, Mšeno nad Nisou, 466 04 Jablonec nad Nisou,

se nachází

veřejně přístupná účelová komunikace vedoucí od křižovatky ulic Sněhová a U Zahrádek k objektům č.p. 4706/21 a 4838/23.

 

Navrhovatel požádal o vydání osvědčení veřejně přístupné účelové komunikace umístěné na pozemku parc. č. 1354/2 z důvodu nutnosti dokladovat bance přístup k nemovitostem na pozemcích parc. č. 1354/3 a 1356/5, které jsou v jeho vlastnictví.

 

 

Silniční správní úřad byl vázán povinností rozhodnout v mezích své věcné a místní příslušnosti podle § 142 odst. 1 správního řádu, tj. prokázat na žádost navrhovatele požadovaný právní vztah. Podle § 142 odst. 2 správního řádu nebyl správní orgán povinen postupovat dle odst. 1 citovaného ustanovení, protože mohl existenci a trvání požadovaného právního vztahu osvědčit s odkazem na závaznou právní úpravu - viz. stanovisko Nejvyššího správního soudu dle rozsudku ze dne 11.4.2013 čj. 9As 31/2012-40 /osvědčení je úkonem správního orgánu, kterým jsou úředně potvrzeny skutečnosti v něm uvedené. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2010, č. j. 2 Ans 1/2009 - 71, konstatoval, že „tento typ aktů veřejné správy nezakládá (respektive neruší či nemění) práva a povinnosti svých adresátů, jako je tomu v případě správních rozhodnutí. Na rozdíl od jim blízkých deklaratorních rozhodnutí není ani prostředkem k řešení sporných skutečností či autoritativnímu odstraňování pochybností. Správní orgány jimi osvědčují existenci nesporných skutečností, které jsou jim z jejich úřední činnosti známy; nepředpokládá se zde provádění dokazování, aplikace diskrečního oprávnění či výklad neurčitých právních pojmů. Správní orgán osvědčení vydá, lze-li skutečnosti, které mají být osvědčeny, ověřit pouhým nahlédnutím do spisového materiálu, evidence či databáze apod.“/.

Dotčená pozemková parcela je v souladu s dikcí ustanov. § 1 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, s odkazem na ustanov. § 10 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 357/2013 Sb., a technickými podrobnostmi pro správu katastru, bod 2., kód 17 přílohy, evidována pod způsobem využití pozemku jako „ostatní komunikace“, tzn., že jde o pozemek, na kterém je místní nebo účelová komunikace a její součásti dle § 7 zákona o pozemních komunikacích.

Jak vyplývá z dikce ustanov. § 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, a dále naplnění zákonných znaků podle § 2 odst. 1 a § 7 odst. 1 citov. zákona, ve vztahu k ustanov. § 58 odst. 2 písm. c) zák. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona ve znění pozdějších zákonů (dále jen „stavebního zákona“), a § 20 odst. 3 vyhl. č. 501/2016 sb., o obecných požadavcích na využití území, jedná se v daném případě o veřejně přístupnou účelovou komunikaci dle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích na výše citované parcele, určenou k obecnému užívání podle § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Faktická/realizovaná parcelace pozemků a staveb na sousedících pozemkových parcelách, které byly pravomocně příslušným stavebním úřadem stavebně povoleny, dosvědčuje nezbytnou potřebu blíže neurčeného okruhu osob dotčenou pozemní komunikaci bezplatně užívat. Stav řádně evidovaných nemovitostí zakládá ve vztahu k ustanov. § 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích právo silničního správního úřadu opírat se při vydání osvědčení o řádně zapsaná práva k věci.

K žádosti byl dále doložen souhlas vlastníka komunikace s jejím užíváním pro zajištění přístupu a příjezdu k objektu č.p. 4706/21 umístěnému na pozemku parc. č. 1356/5, vydaný dne 26.7.2022.

Silniční správní úřad ve věci posuzované cesty, která se nachází na pozemku p.č. 1354/2 v k.ú. Mšeno nad Nisou nejprve zkoumal, zda se skutečně jedná o pozemní komunikaci, a o jakou kategorii pozemní komunikace se jedná. Pro určení, zda se jedná o pozemní komunikaci je rozhodující ustanovení § 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, podle kterého se pod pojmem pozemní komunikace rozumí dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Jsou-li splněny tyto znaky, jedná se o pozemní komunikaci. Pozemní komunikace se dělí na kategorie: dálnice, silnice, místní komunikace a účelová komunikace. Pozemní komunikace je institutem práva veřejného a měla by naplňovat veřejný zájem na dopravní obslužnost. Většina pozemních komunikací se proto vyznačuje tím, že jsou veřejně přístupné, to znamená, že je užívá, případně může užívat, kdokoliv.

Účelovou komunikací je taková pozemní komunikace, která splňuje znaky uvedené v § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, tj. pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Pokud tedy takováto komunikace není zařazena do pasportu místních komunikací, jedná se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, na kterou se vztahuje (i když omezeně) zákon o pozemních komunikacích. Veřejné účelové komunikace je možno užívat k účelu, ke kterému jsou určeny, tzn. že na ně musí být zajištěn veřejný přístup, a její vlastník (tedy vlastník pozemku, na kterém se nachází) musí užívání strpět.

Dle ustanovení § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, kdy v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem, smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.  Obecné užívání pozemních komunikací není institutem soukromého práva, ale jde o veřejnoprávní oprávnění. Nemá oporu v občanském zákoníku, ale v zákoně o pozemních komunikacích. V zákoně o pozemních komunikacích se nehovoří o tom, že by pozemní komunikace musela být stavbou ve smyslu občanskoprávním. Nevyplývá z něj dokonce ani to, že by pozemní komunikace musela mít zpevněný povrch, že by na ni muselo být vydáváno stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, nebo že by musela být zapsána v katastru nemovitostí jako komunikace. Rozhodující je skutečnost, zda je konkrétní pozemek využíván k dopravnímu účelu.

V případě pozemní komunikace nacházející se na p.č. 1354/2 v k.ú. Mšeno nad Nisou silniční správní úřad posoudil čtyři znaky veřejně přístupné účelové komunikace vyplývající jak ze zákona, tak z ustálené soudní judikatury, a to: dopravní cestu, zákonný účel, souhlas vlastníka s obecným užíváním a nutnou komunikační potřebu.

1. znak – dopravní cesta

Znatelnost komunikace v terénu. Tento znak veřejně přístupné účelové komunikace silniční správní úřad posoudil na základě vlastní znalosti situaci na místě samém a z veřejně dostupných mapových podkladů. Jednoznačně konstatoval, že komunikace je znatelná a zřetelně patrná v terénu po celé své délce, kdy se jedná o komunikaci se zpevněných asfaltobetonovým povrchem. Dopravní cestu je možné užít k provozu vozidel i chodci. První znak je naplněn.

2. znak – zákonný účel. Spojnice pro vlastníky nemovitostí je dalším znakem předmětné komunikace. Účelová komunikace musí naplňovat alespoň jeden ze tří účelů vymezených v ustanovení § 7odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Musí tedy jít o cestu, která: a) slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo b) ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo c) k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. V projednávaném případě je druhý znak naplněn, a to písm. b) ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi.

3. znak – souhlas vlastníka s obecným užíváním. Souhlas vlastníka pozemku,  na  němž se nachází účelová komunikace. Při posuzování tohoto znaku vycházel silniční správní úřad především z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu ve věcech účelových komunikací a rovněž přihlédl ke všem skutečnostem. V případě posouzení souhlasu vlastníka pozemku se vznikem veřejně přístupné účelové komunikace, správní orgán postupoval ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, č.j. 5 As 20/2003 - 64  z něhož vyplývá, že právo obecného užívání pozemních komunikací, byť může být spojeno s vlastnictvím soukromníků, není institutem soukromého práva, ale jedná se o veřejnoprávní oprávnění, které má svůj základ nikoli v občanskoprávních předpisech, ale vyplývá  ze  zákona  o  pozemních  komunikacích. Pokud vlastník pozemku zřídí účelovou komunikaci nebo souhlasí-li, byť i konkludentně, s jejím zřízením (aniž by šlo o komunikaci v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu), stává se tato komunikace veřejně přístupnou a vztahuje se na ni nadále obecné užívání pozemní komunikace. Soukromá práva vlastníka jsou v tomto případě omezena veřejnoprávním institutem obecného užívání pozemní komunikace. Silniční správní úřad rovněž připomíná rozsudek Nejvyšší

ho správního soudu ze dne 22. 12. 2009, čj. 1 As 76/2009-60 z něhož lze seznat, že veřejnou komunikací se pozemek stává věnováním obecnému užívání, ať již vlastníkem výslovně projeveným souhlasem nebo konkludentním strpěním. Správnímu orgánu není ze své činnosti známo, že by vlastník komunikace bránil uživatelům okolních pozemků v jejím užívání. Součástí žádosti byl i doložený písemný souhlas vlastníka komunikace s jejím užíváním. Třetí znak je tímto naplněn.

4. znak – nutná komunikační potřeba. Nutnost komunikační potřeby je čtvrtým znakem veřejně přístupné účelové komunikace. Jedná se o druhou judikatorně dovozenou podmínku pro vznik veřejně přístupné účelové komunikace, kterou je nutná a ničím nenahraditelná komunikační potřeba. K pozemkům p.č. 1354/3 a 1356/5 je předmětná cesta jedinou přístupovou cestou. Silniční správní úřad zvažoval nutnost komunikační potřeby z hlediska všech přípustných a reálně užívaných přístupových cest k nemovitostem v předmětné oblasti. K těmto pozemkům neexistuje jiná alternativní přístupová cesta. Znak nutné komunikační potřeby je tak naplněn.

V případě pozemní komunikace na p.č. 1354/2 v k.ú. Mšeno nad Nisou silniční správní úřad došel k závěru, že shora uvedená dopravní cesta je účelovou komunikací veřejně přístupnou, neboť byly naplněny všechny čtyři znaky určující veřejně přístupnou účelovou komunikaci.

Silniční správní úřad proto s ohledem na vyhodnocení shora uvedených znaků a s ohledem na skutečnost, že neeviduje neshodu o určení existence či neexistence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemkové parcele č. 1354/2, vydal osvědčení, že na předmětném pozemku existuje veřejně přístupná účelová komunikace, neboť byly naplněny všechny čtyři znaky veřejně přístupných účelových komunikací.

Osvědčení je úkonem správního orgánu, kterým jsou úředně potvrzeny skutečnosti v něm uvedené. Tento typ aktů veřejné správy nezakládá (resp. neruší či nemění) práva a povinnosti svých adresátů, jako je tomu ve správních rozhodnutí. Na rozdíl od deklaratorního rozhodnutí není prostředkem k řešení sporných skutečností či autoritativnímu odstraňování pochybností. Správní orgán osvědčením osvědčuje existenci nesporných skutečností, které jsou mu z úřední činnosti známy.

 

Ing. Mgr. Ivana Řimnáčová v.r.

vedoucí odboru stavebního a životního prostředí Za správnost: R. Šrýtrová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Toto osvědčení se doručuje jednotlivě žadateli o vydání osvědčení a vlastníkovi komunikace. Z důvodu právní jistoty je v souladu s úpravou dle ustanovení § 25 správního řádu osvědčení zveřejněno na úřední desce Magistrátu města Jablonec nad Nisou.