Kompost u vás doma

Asi třetinu odpadků v každé domácnosti tvoří takzvaný bioodpad: zbytky z kuchyně, posekaná tráva, větve, sáčky od čaje a podobně. Obvykle končí v popelnici. Ale může posloužit jako výborná surovina na zahrádku či do truhlíku na balkoně. Zřiďte si po vzoru tisíců dalších domácností svůj kompostér. Bez zápachu, bez problémů.

ZahradaCo získáte kompostováním?

Kompostováním odpadu může průměrná rodina vytvořit ročně 60 kilogramů kvalitního kompostu, který obsahuje všechny cenné živiny. Ušetříte za půdní substráty a snížíte množství odpadů na třetinu. Navíc přispějete k záchraně vzácných rašelinišť, která jsou nezvratně ničena kvůli těžbě rašeliny.

Tipy pro zahradu i byt

Vyzrálý kompost se hodí ke všem pěstovaným plodinám, ovocným stromům, keřům i na trávník. Do půdy jej zapravujte mělce - stačí použít vrstvu 1 až 2 centimetry. Pro pěstování pokojových rostlin promíchejte zeminu se zralým kompostem v poměru 1:1 až 2:1.

Pokud máte na zahradě dostatek místa, můžete kompostovat volně na hromadě. Kompostér ale výrazně šetří prostor.

Co patří do kompostu

ANO

  • zbytky ovoce, zeleniny a květin, čajové sáčky, káva, tráva, listí, stonky, drobnější větve, znečištěný papír, (čistý papír je lepší recyklovat), trus býložravých domácích zvířat (králíci, slepice), kousky dřeva, malá množství zbytků jídla

NE

  • zbytky masa, kosti, kořenící plevelné rostliny, popel, sáčky od vysavačů, čisticí prostředky, chemikálie (barvy, ředidla, léky atd.), plasty, porcelán, sklo

Chcete-li poradit, můžete využít následujícího tzv. kompostovací poradnu.

KompostZákladní pravidla kompostování

  1. Kompostér umístíme tak, aby byl pohodlně dostupný za každého počasí. Měl by být v polostínu, nejlépe zakrytý malou stříškou.
  2. Zajistíme kontakt kompostu s půdou pod ním, aby k němu měly přístup půdní organismy.
  3. Hrubý materiál nadrtíme.
  4. Do spodní vrstvy kompostu i do vyšších vrstev ukládáme mezi hutný také hrubší a vzdušný materiál (větvičky, sláma, suché rostliny aj.).
  5. Materiál ke kompostování dobře promícháme: vlhký se suchým, porézní s hutným, dusíkatý (například čerstvá tráva, zvířecí trus) s uhlíkatým (např. sláma, kůra, piliny, nadrcené větve).
  6. Pro rychlejší a kvalitnější kompostování přidáváme zralý kompost nebo zeminu (zvláště převažuje-li jeden materiál, například tráva).
  7. Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost kompostu (kompost by neměl být promáčený, ani se drolit).
  8. Kompost vždy po jednom až dvou měsících přeházíme a promícháme.

ZeminaProblémy, na které můžete narazit

  • Zápach. Pokud kompost zapáchá, je nutné jej přeházet - provzdušnit. Zápach může vznikat také při kompostování mokrého materiálu, který neumožní přístup vzduchu, třeba čerstvé trávy. Proto jej smíchejte se suchým, například s pilinami.
  • Hlodavci. Nemilé návštěvě předejdete, když na kompost nebudete dávat vařená jídla a maso. Problémy s potkany ale mohou mít také domy s vestavěnými drtiči odpadů, které pro ně v kanalizaci vytvářejí ideální podmínky. Bioodpad proto raději ukládejte na kompost.
  • Plevel. Na kompost rozhodně nepatří právě semenící a oddenkaté plevele (pýr, kozí noha). Ostatní však ano, pokud totiž kompost často překopáváte, vytváří se v něm vysoká teplota, která řadu plevelů zničí.
  • Odpad se nerozkládá. Pokud dodržujete pravidla, měl by proces probíhat správně. Zralý kompost je tmavý, jemně zrnitý, nezapáchá, ale voní humusem.

Další informace:

Vytvořeno 14.3.2007 16:04:33 - aktualizováno 3.10.2013 11:59:08 | přečteno 9321x | Petr Vitvar