Přímo pod námi můžeme spatřit věž kostela svaté Anny, který je nejstarší památkou Jablonce. Ke kostelu, někdejšímu středu obce, směřovaly ze všech světových stran i staré obchodní stezky. Jedna z nich vedla i těmito místy.

Doba, kdy vzniklo první osídlení v kotlině Nisy, se nedá přesně zjistit. První písemná zmínka o Jablonci pochází z roku 1356. O třináct let mladší zápis uvádí Jablonec jako „chudý“ a daně neplatící. Se začátkem husitských válek (1419) Jablonec zmizel na padesát let z písemných pramenů. V bouřlivých dobách třicetileté války byl znovu vypálen.

K rychlému rozvoji Jablonce došlo až ve druhé polovině 17. století. V prvním desetiletí 18. století se vrchnost dokonce pokusila získat pro Jablonec statut městysu, tehdy ještě neúspěšně. To se podařilo až o sto let později, v roce 1808. Povýšením na městečko získala obec právo konání týdenních a dvou výročních trhů.

Za tím účelem bylo v Jablonci založeno tržiště, které se stalo základem budoucího Mírového náměstí. Byl to pro obec významný okamžik, neboť vznik „Starého trhu“ vtiskl osídlení budoucí ráz a vzhled. V roce 1866 byl Jablonec povýšen na město a o 40 let později byl přejmenován na Jablonec nad Nisou.

Z místa, kde se právě nacházíme, je pohled na město částečně zakrytý místní zástavbou. Vlevo nad něj vystupuje Prosečský hřbet, naproti nám se zdvihá lesnatý Harcovský hřbet. Jestliže sestoupíme jen o kousek níž, otevře se nám širší pohled na město. Okraje města bývaly lemovány převážně vilovou zástavbou. V 70. a 80. letech minulého století došlo v Jablonci nad Nisou k rozsáhlé výstavbě panelových domů, které vyrostly částečně v nezastavěném prostoru, ale často také na místě původní zástavby.