Zástupce ruské federace v Jablonci

Tisková zpráva 07. 09. 2007

Starosta Petr Tulpa přivítal spolu s místostarosty Petrem Vobořilem, Lukášem Pletichou a Otakarem Kyptou v obřadní síni jablonecké radnice ve čtvrtek 6. září generálního konzula Ruské federace Valerije Ščetinina, který přijel spolu s atašé Denisem Arsentjevem. Oba pánové se podepsali do kroniky a i přes nepřízeň počasí se rozhlédli z věže radnice.

Po prohlídce radniční budovy se návštěva vydala do Muzea skla a bižuterie, kde ji už očekávala ředitelka Jaroslava Slabá, která se ujala role průvodkyně expozicí. Připomněla fakt, že naše malá země a konkrétně Jablonec neudávala módní tón, ale rozhodně byla nositelem technologií bižuterní výroby. „V Rusku těžko najdete člověka, který neslyšel o jablonecké bižuterii. V každém módním časopise naleznete reklamu na jabloneckou bižuterii, všechny ženy touží po ozdobách od vás.“ řekl konzul Ščetinin a dodal s úsměvem: „Měl jsem strach, že manželku z muzea nebudu moci dostat, jak se jí tu líbí.“ Jeho choť od muzea dostala soupravu černé skleněné bižuterie a konzul i atašé si odnesli výpravné publikace.

Během oběda se konzulův rozhovor s představiteli města stočil k aktuálním tématům, které hýbou veřejným míněním, jako je například protiraketový radar, podpora sportu v našem městě nebo česko-ruské vztahy. Vedle plánovaného programu projevili ruští hosté ještě zvláštní přání navštívit hroby ruských vojáků a prohlédnout si sochu rudoarmějce. Proto cesta do největších jabloneckých firem směřovala přes tato místa. Pak teprve konzulovy kroky směřovaly do Preciosy, a.s. a Jablonex Group, a.s.. Generální ředitel Preciosy Jaroslav Šimon připravil prezentaci o instalaci lustrů v moskevském Velkém divadle, čímž konzula velmi zaujal.

„Jsem rád, že nejvyšší představitel ruského konzulátu zavítal do Jablonce. Třeba jeho návštěva přinese rozšíření obchodních aktivit jabloneckých firem.“ dodal na závěr Petr Tulpa.

Zástupce ruské federace v Jablonci

Obr. 1

 

Obr. 2

 

Obr. 3

 

Obr. 4

 
 
Vytvořeno 7.9.2007 13:16:00 | přečteno 2063x | Petr Vitvar