Zástupci saského ministerstva kultury a vzdělanosti i českého ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy společně s představitelkami Česko-německého fóra žen zavítali ve čtvrtek 1. října do Jablonce nad Nisou. Hlavním důvodem byl česko-německý projekt mateřských škol MŠ Pampeliška (Jablonec nad Nisou) a Kindergarten Knirpsenland (Oderwitz) na jazykovou výuku předškolních dětí.

Zatímco dopoledne byly v hlavních rolích děti obou mateřských škol ve věku 3 - 6 let, které předvedly hostům, co už umí v češtině a němčině, odpoledne zasedli dospělí k jednacímu stolu.

Svůj názor vyslovili Thomas Rechentin (ministerialdirigent ), Arnfried Schlosser (ředitel odboru pro předškolní výchovu), Renate Streubel (ředitelka odboru pro mezinárodní záležitosti) - všichni ze saského ministerstva kultury a vzdělanosti, Marta Jurková a Dagmar Švermová z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jablonecký místostarosta Petr Vobořil, Adelheid Engel (starostka Oderwitz), Anneliese Zimmermann (zástupkyně starostky Oderwitz), manažerka prorodinné politiky Markéta Puzrlová, Jan Heinzl (manažer pro koordinaci sociálních věcí pověřený vedením odboru humanitního), Zdena Květová (vedoucí oddělení školství, kultury a sportu ) - všichni z MÚ Jablonec n.N., Helena Mrklasová (ředitelka MŠ Uhelná, Jablonec n.N.), Ingrid Lottenburger-Bazin a Irene Bohlen (Česko-německé fórum žen), Sielke Kirchner (vedoucí MŠ Kita Oderwitz), Betyna Jungnickel (vedoucí projektu na německé straně), Kateřina Sýkorová (vedoucí odloučeného pracoviště MŠ Pampeliška) a Květa Šelbická, vedoucí projektu na české straně.

Problémů, které se objevují při podobných přeshraničních projektech, bylo hned několik. A ve čtvrtek byla zahájena jednání, která by postupně mohla vést k jejich řešení. Mluvilo se hlavně o uznání vzdělání na obou stranách hranice, o problémech s pojištěním a cestovních nákladech, ale také jak vyřešit působení pedagoga ve školce za hranicemi, aby mohla být ve výuce účinně aplikována imersní metoda (výuka jazyka rodilým mluvčím).

Během neformálních rozhovorů všichni přítomní narazili na řadu drobných legislativních rozdílů v jednotlivých zemích, které průběh projektů částečně znesnadňují. Přitom všichni zúčastnění se shodli na významu vícejazyčného vzdělávání už od útlého věku a důležitost jeho pokračování až do konce školní docházky. Jedním z největších problémů se jeví právní zodpovědnost za dítě - může ji nést česká učitelka za německé dítě v Německu a naopak? Možností řešení se nabídlo několik vždy dle platné legislativy příslušné země, je však třeba je řádně prověřit.

„Toto jednání bylo velmi zajímavé a věřím, že nebylo poslední. Problematika možností legislativního rámce si vyžádá nějaký čas, odhadl bych tak půlroční ,“ konstatoval v závěru čtvrtečních rozhovorů Thomas Rechentin a dodal, jak ho příjemně překvapila hravost a lehkost, jak se tak malé děti učí cizímu jazyku. Odpolední jednání pak hodnotil jako velmi důležité. „Přinejmenším proto, že byly pojmenovány problémy. Všichni jsme však viděli, kolik práce je ještě třeba, aby Evropa byla propustnější. A to si beru jako pracovní úkol s sebou do Drážďan na ministerstvo.“

S velmi pozitivním pocitem odjížděly i zástupkyně českého ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. „Jsem nadšená projektem a děkuji všem, kteří ho uskutečňují, tedy oběma školkám. Díky však patří i Česko-německému fóru žen a matkám této myšlenky jazykového vzdělávání imersní metodou, velmi si jejich práce vážím “ prohlásila Dagmar Švermová.

Velkou radost a díky za jablonecké setkání vyjádřila i jedna z „matek“, Ingrid Lottenburger-Bazin: „Jsme vždy uspokojeny, když po letech snahy se podobné setkání uskuteční. A tento jablonecký projekt je příklad nejen pro česko-německou spolupráci, ale i pro podobné partnerské projekty v dalších státech. Ještě stále si však nemůžeme říci - OK, funguje to,“ řekla I. Lottenburger-Bazin a své slovo uzavřela pozvánkou na libereckou konferenci v říjnu 2010, jejímž mottem je „Unity in diversity“ (Jednota v mnohosti). „Byla bych ráda, kdybych v té době měla už první výsledky z těchto rozhovorů.“