Ve čtvrtek 1. října navštíví jabloneckou mateřskou školu Pampeliška v Lovecké ulici zástupci hned dvou ministerstev školství, a to českého pod vedením ředitele odboru mezinárodních vztahů Jindřicha Fryče a saského v čele s ministerským dirigentem Thomasem Rechentinem. Spolu s nimi dorazí také dvě zástupkyně Česko-německého fóra žen Ingrid Lottenburger a Irene Bohlen. Ti všichni se přijdou podívat na to, jak v praxi probíhá projekt MŠ Pampeliška „O partnerské spolupráci s německou mateřskou školou Kita Knirpseland v Oderwitz“.

Cílem tohoto projektu, který probíhá už od roku 2006, jsou první kontakty dětí předškolního věku s němčinou a přirozený způsob rozvoje povědomí o cizím jazyku. „Původně jsem ve školce vedla kroužek němčiny, ale musím říci, že jeho organizace se ukázala poměrně složitá,“ říká autorka a hlavní realizátorka projektu, učitelka MŠ Pampeliška Květa Šelbická. „Navíc ani pevný čas nebyl příliš vhodný. Teď když mám smíšenou třídu od nejmenších po předškoláky, můžeme se věnovat nenásilně výuce němčiny právě v ten okamžik, kdy děti mají chuť se učit. Ale nenutím je, mluvím na ně německy, zpíváme si, učím je základní výrazy. Pokud má však některé dítě chuť se jen dívat, může. I když jen poslouchá, tak vstřebává.“

Zdálo se mi velmi složité vyučovat ve třídě, kde jsou děti ve věku od 3 do 7 let. V tomto období je dítě jiné každý měsíc. Ale Květa Šelbická mě ujistila, že je to naopak výhoda: „Je skvělé vidět, jak ti starší pomáhají mladším, jak jim ukazují, co už umí a ti malí to přirozeně přijímají.“

Partnera pro projekt hledala Květa Šelbická velmi dlouho, ale nakonec jej našla právě ve školce v Oderwitz, kde mají také třídu s výukou češtiny a na ní pak navazuje výuka v základní škole i gymnáziu. Obě školky i s učitelkami jezdí na jednodenní návštěvy, mnohdy doprovází třídu i někdo z rodičů ať už z německé nebo české strany. „Letos také už dvakrát vzájemně setkali rodiče, a to v dubnu v Oderwitz při společném vystoupení dětí obou školek o Dni rodiny. V květnu pak v MŠ Lovecké při společné oslavě Dne dětí,“ dodává Květa Šelbická.

Ale jak moc je vlastně přínosné vyučovat němčinu v česku a naopak, zajímalo mě. „Jablonec i Oderwitz leží blízko hranic, v rámci stále většího otevírání Evropy se budou stále více smazávat hranice mezi státy a tyto současné děti se budou zcela přirozeně pohybovat v obou mezích. Navíc není výjimkou, kdy v Odewitz žijí česko-německé rodiny a rodiče chtějí, aby děti mluvily oběma jazyky. V Jablonci je v rodinách také mnoho německých kořenů. Proto i při výběru výukového jazyka tehdy volba logicky padla právě na němčinu,“ vysvětluje Květa Šelbická.

A na ukázkovou hodinu dvou tříd předškoláků - české a německé - se zástupci ministerstev 1. října podívají. Bude to nejlepší start pro jejich odpolední jednání, které se v Jablonci uskuteční, neboť podobné projekty často naráží na ne zcela jasnou či v různých státech odlišnou legislativu, která někdy trochu brání v uskutečňování dalších skvělých myšlenek. A tak důvodem setkání na ministerské úrovni je sladit co nejvíce pro a proti a pomoci tak v život dalším podobným partnerstvím.