Půl hodiny po deváté hodině ranní se v úterý 25. května rozeběhlo jednání konference Udržitelný rozvoj měst s podtitulem Teorie, praxe, hodnocení, prezentace, kterou v Centru obchodní spolupráce v Jablonci nad Nisou pořádalo o. s. TIMUR ve spolupráci s městem Jablonec nad Nisou. Nad konferencí převzal osobní záštitu premiér ČR Jan Fischer a náměstek hejtmana Libereckého kraje Vít Příkaský.

Hned v úvodu dopoledního bloku Vít Příkaský ve své prezentaci připomněl, že právě Liberecký kraj byl jedním z prvních v České republice, který se pokusil o vytvoření strategického dokumentu dlouhodobého rozvoje kraje a do jeho připomínkování zapojil veřejnost.

„Liberecký kraj má před sebou mnohé závažné věci k řešení - vojenský prostor Ralsko, znovuzahájení těžby uranu, velkou nezaměstnanost na Frýdlantsku, Českolipsku, Jablonecku apod. Občan by měl hrát aktivnější roli při formování svého bezprostředního okolí, ale veřejnost stále ještě principy trvale udržitelného rozvoje nevnímá příliš kladně. Možná je to chyba osvěty,“ uzavřel svůj příspěvek Příkaský.

Jablonecký starosta Petr Tulpa hovořil nejprve o geografické poloze města a jeho historii. „Na počátku minulého století byl Jablonec rozvíjející se město s textilním, sklářským a bižuterním průmyslem a dominantní většinou obyvatel, kteří se hlásili k německé národnosti, což sehrálo důležitou roli v poválečném vývoji města, kdy jich odsud bylo vysídleno na 20 tisíc,“ řekl Tulpa a pokračoval: „V posledních letech se tradiční výroba velmi potlačila a tím zákonitě velmi vzrostla nezaměstnanost. Ekonomiku města v současné době drží automobilový průmysl. A jak z toho ven? Jakou najít cestu?,“ položil si víceméně řečnické otázky starosta Tulpa: „Odpovědět by měl dobře zpracovaný plán trvale udržitelného rozvoje a strategický plán. Vytyčit cestu, cíl, říci si silné stránky je nezbytně nutné. Budoucnost v našem městě asi jednoduchá nebude, ale podle zásad a principů udržitelného rozvoje zřejmě řešitelná je.“

Moderování dopoledního bloku se ujala osobnost v dané problematice velmi známá a kvalifikovaná - Ivan Rynda z fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Ve svém příspěvku připomněl, že je deset hlavních rovin, ve kterých trvale udržitelný rozvoj podléhá neporozumění a jedním z nich je například hned jeho chybná definice. „Nesmíme omezovat přírodu, možnosti, které nám byly dány. Avšak cílem trvale udržitelného rozvoje není ochrana přírody, se kterou je zaměňován. Hlavním cílem je člověk, kvalita jeho života a jeho štěstí. Ale ten musí jít i v souladu se životním prostředí,“ vysvětloval Ivan Rynda, jeden ze zakladatelů Rady pro trvale udržitelný rozvoj České republiky.

Podle jeho slov se Liberecký kraj velmi poctivě snažil překročit formalismus, vytvořit strategii a projednat ji s lidmi. „Jenže velmi často, a zejména v ČR, o spolupodílení se na rozhodování jen mluvíme, místo abychom to skutečně dělali,“ konstatoval Rynda, který je přesvědčen o tom, že při tvoření trvale udržitelného rozvoje je podstatná věcnost: „Veřejnost se ptá CO a experti odpovídají JAK či drobně namítají jak raději ne. Jde o komunikaci, kde mluvíme, vysvětlujeme, snažíme se vymyslet způsob,“ uzavřel svůj příspěvek Ivan Rynda a doporučil všem, aby přemýšleli o trvale udržitelném rozvoji, o jeho strategickém plánování, o rozvíjení a šířili jej mezi veřejnost.

Norský host konference Arvid Strand mluvil o poměrech ve své zemi. O způsobu plánování ve městech a soustředil se na problematiku dopravy a bezpečnosti v ní. Mluvil o snižování počtu dopravních nehod ačkoliv doprava několikrát vzrostla, o podpoře vlády vedoucí ke snižování osobní dopravy a většímu využití té hromadné. Praktické uplatňování trvale udržitelného rozvoje měly jako téma zástupkyně Libereckého kraje, Jiřina Vargová a Ivana Ptáčková, které se ve svém příspěvku shodly na tom, že podstatná je osvěta pojmů z udržitelného rozvoje, s níž je třeba začít už u nejmladší generace.

Hostitelské město Jablonec nad Nisou prezentovala vedoucí oddělení dotací MěÚ Iveta Habadová, která hovořila o finančních zdrojích města z fondů Evropské unie, regionálních operačních programů, ale i ze státního rozpočtu a uvedla praktické příklady, jak se dají takové zdroje smysluplně využít. Součástí jejího příspěvku byly i městské brownfieldy - zmínila probíhající regeneraci požární zbrojnice na moderní sídlo městské policie a oddělení krizového řízení i připravovaný projekt přestavby bývalých městských lázní na městskou knihovnu.

Odpoledne se účastníci konference rozdělili do tří sekcí s vlastními diskuzními tématy: sekce 1 - Energetika, doprava, enviromentální reporting, sekce 2 - Územní a strategické plánování a sekce 3 - Zapojování veřejnosti, místní Agenda 21 a další nástroje udržitelného rozvoje. Všechny sekce přednesly své závěry na podvečerním společném plenárním zasedání, kde byla také zformulována Jablonecká výzva směřující k trvale udržitelnému rozvoji v republice, jež bude odeslána i premiérovi Janu Fischerovi.

Druhý den se účastníci konference rozdělili do dvou skupin, z nichž každá se vydala na procházku Jabloncem - jedna s Ivetou Habadovou zhlédla výsledky projektů realizovaných za peníze získané z dotací, o kterých vedoucí dotačního oddělení mluvila na konferenci, druhá poznávala urbanistickou stránku města v doprovodu architekta Ivana Lejčara.