Tak popisuje znak, právě udělený městu Jablonec nad Nisou, německy psané privilegium císaře Františka Josefa I., dané ve Vídni 7. prosince 1906. Tato listina zároveň potvrzuje, že Jablonec byl povýšen na město už 28. března 1866. Privilegium přitom uvádí název města jako Jablonec nad Nisou o několik málo dní dříve, než byl tento název úředně schválen. Do 20. prosince 1906 se totiž město úředně jmenovalo Jablonec, přívlastek nad Nisou mu byl dán k odlišení od ostatních sídel téhož jména místodržitelskou vyhláškou, uveřejněnou pod č. 146 v zemském zákoníku z roku 1906.

To ale není jediná nesrovnalost.: fakt, že znakové privilegium bylo vydáno až čtyřicet let po povýšení Jablonce na město, vyvolával řadu dohadů a domněnek, nejčastějším vysvětlením bylo zaneprázdnění úřadů v důsledku prusko-rakouské války. Vycházelo se z praxe udílení erbů ve středověku, kdy součástí povýšení bylo i panovníkem vydané privilegium. Ovšem po roce 1848, který vnesl do života společnosti i do právního řádu mnoho demokratických prvků, byla situace jiná. Obce byly vymaněny z podřízenosti vrchnostem, místní obce se staly základním článkem územní samosprávy s rozsáhlými právy. Doba privilegií skončila. Povýšení na město bylo nadále už jen oznamováno v zemském zákoníku jako vyhláška ministerstva vnitra (v případě Jablonce vyhláškou č. 21 z roku 1866 z.z.). A jelikož zákon o obcích neupravoval nijak užívání obecných znaků, pečetí a razítek, vytvářely si obce svá pečetidla a razítka samy.

Jablonec, který měl výhodu v tom, že zde pracovala řada rytců, si za své pečetní znamení vybral jabloň, a asi aby zvýraznil svou příslušnost k zemi a státu, rozhojnil pečetidlo tím, že k jabloni přidal i českého lva a takto vytvořené znamení pak položil na prsa rakouského orla. Pečeť s takto složitým obrazcem na malé ploše byla nezřetelná, a pak hlavně nepřípustně použila státní znak. Jablonec zřejmě používal takovéto pečetidlo jen krátce v padesátých letech 19. století a pak upozorněn asi na jeho nevhodnost si jako pečetní znamení ponechal jen košatou jabloň stojící na trávníku a obtékanou zleva doprava říčkou. Po povýšení na město v r. 1866 byl opis pečeti změněn a doplněn o letopočet 1866 (případ Jablonce nebyl ojedinělý, podobně v té době bez vydání znakového privilegia byly na město povýšeny např. Benešov n. Č, Varnsdorf, Františkovy Lázně, Stará Boleslav, Krásná Lípa, Vinohrady, Žižkov, Radotín a další).

V roce 1906, kdy se konala v Liberci německo-česká výstava, chtěli organizátoři výstavy použít i znaky měst a tu se zjistilo, že Jablonec nemá definovány barvy znaku. A protože se doba značně změnila a znaková privilegia docházela opět uplatnění, Jablonec o privilegium požádal a v prosinci 1906 je i obdržel. Na základě barevného ztvárnění znaku byly pak definovány i městské barvy zelená a bílá a stanoven městský prapor: zelenobílý pruh, uprostřed něj městský znak.

F. Padrta

Další informace

• Povolení užití znaku města (návod jak požádat o povolení užití znaku města)