NEDĚLE 1.5. - Super teplo, přes den ke třiceti stupňům Celsia, v noci patnáct. První květnový den se vydařil, poprvé jsme k večeru nepřitápěli.

PONDĚLÍ 2.5. - Léto pokračovalo i dnes. Tak teplý 2. květen v naší republice nebyl prý sedmdesát let. V pražském Klementinu naměřili 29,7 °C a tím padl teplotní rekord 27,5 stupně z roku 1934. Meteorologové předpovídají výrazný zlom ve středu, včetně krupobití a prudkých dešťů. Už zítra by mělo být polojasno a oblačná obloha, teploty mezi dvaceti až čtyřiadvaceti stupni. Ve středu prý bude zataženo, déšť a teploty maximálně osmnáct, pokles teplot bude pokračovat až do konce týdne, víkend y měl být hodně chladný, na horách dokonce se sněhem. Brr. Tak rychlé ochlazení charakterizují lékaři jako extrémní zátěž, jako když člověk letí ze subtropů do severských zemí.

ÚTERÝ 3.5. - V noci rámusila a hromovala bouře, ale vláhy mnoho nepřinesla. Země vodu žíznivě vtáhla do sebe a ráno nebylo po dešti ani památky. Vzduch byl těžký, očividně nastala změna tlaku. Oproti předpovědi bylo jasno, k večeru mrholilo.

STŘEDA 4.5. - Skutečně se ochladilo, a to o téměř deset stupňů.

ČTVRTEK 5.5. - Ráno a večer na teploměru šest stupňů, přes den o pár více. Polojasno, dopoledne liják. Hodinu před polednem byl otevřen zrekonstruovaný park v ulici Generála Mrázka. Oficiality znovuotevření se zúčastnili vedle představitelů města i zástupci dodavatelské firmy sadových úprav Kalmia. Park nechalo zrekonstruovat město, v rozpočtu na něj vyčlenilo 750 tisíc korun. Cesty, lavičky i odpadkové koše zářily novotou, příjemný dojem umocňovaly prořezané stromy a květiny. V rámci úprav byl o kousek výš - proti původnímu místu - posunut pomník Bojovníkům za svobodu vlasti a Obětem bezpráví.

NEDĚLE 8.5. - Oslavy osvobození byly pod sněhem. Ráno nás probudil stupeň pod nulou a bíle zahalená krajina. Květy tulipánů i první kvítka jabloní zavřel sníh, jeho mokrá tíha ohýbala až k zemi kmínky mladých břízek. Není třeba zdůrazňovat, že opět musíme topit. Během dne se střídal déšť s vichrem a odpoledne občas vykouklo slunce.

PONDĚLÍ 9.5. - Pokračovalo chladno, ráno pět nad nulou, přes den déšť a trochu té sněhové krupice. Příjemně u kamen.

STŘEDA 11.5. - Mrholilo, lilo, do toho hrst sněhové krupice a zase oblačno, zataženo, mokro. Většina lidí je z počasí pořádně unavená a otrávená.

VÍKEND 14.-15. se vydařil. Konečně TEPLO, hurá!

SOBOTA 21.5. - Celý den jasno, teplo, slunečno, vlastně bylo docela pořádné vedro a dusno. K večeru sprchlo

NEDĚLE 22.5. se probudila omytá nočním deštíkem, chvílemi pršelo i během dopoledne. S obědem vykouklo slunce a navzdory mrakům pořádně hřálo.

PONDĚLÍ 23.5. - Přes den polojasno a dusno. K večeru se spustil déšť. Nejprve spadlo jen pár velkých kapek, ale pak už parapet rozbubnoval pravidelný rytmus drobných kapiček a příroda se radovala.

PÁTEK 27.5. - Zatímco v předcházejících dnech jsme ráno a navečer stále ještě malinko přitápěli, dnes to nebylo třeba. Uhodily tropy!!!

VÍKEND 28.-29.5. - Česko se na víkend proměnilo v tropy - Provozovatelé koupališť a restaurací se z horkých dnů radovali - Záchranáři vyjížděli hlavně ke starým lidem - tolik novinové titulky potvrzující, že tropická vedra pokračovala i o víkendu, teploty vystoupily nad třicet stupňů a lámaly rekordy. V neděli meteorologové naměřili v pražském Klementinu v odpoledních hodinách 32 stupňů Celsia, takže padl rekord z 29. května 1931, kdy bylo o půl stupně méně. Na našem teploměru v okně směrem na západ bylo kolem pětatřiceti stupňů. Není divu, že přehrada byla po oba dva dny v obležení lidí, že naopak slabší jedinci kolabovali. V neděli odpoledne v dálce hromovalo, u nás však spadlo jen pár kapek a žár pokračoval. Zahrádkáři museli navečer kropit a zalévat ručně.

PONDĚLÍ 30.5. - Dopoledne slunce, dusno k nesnesení. Oběd byl už pod zamračenou oblohou a po patnácté hodině to začalo. Hromy, blesky, příval vody a navrch kroupy. Boží dopuštění trvalo necelou hodinu, během pár minut se ochladilo o deset stupňů.

ÚTERÝ 31.5. - Počasí zešílelo, teploměr sjel dolů jako blesk, ale již během dne se začalo oteplovat. Přestože republika čelila do včerejška tropickým vedrům, v Krkonoších se stále držel sníh. Nejen v okolí Sněžky byla i zdáli zřetelná sněhová pole. Nejvyšší, a to dvanáctimetrová vrstva sněhu ležela na Studniční hoře, tzv. mapě republiky - tvar sněhového pole připomíná bývalé Československo.