Co se kulturní nabídky týkalo, každý si mohl vybrat podle svého gusta. Hrálo kino i divadlo, minimálně jednou za měsíc se konala vernisáž nějaké výstavy. Desítky kulturních pořadů se konaly v rámci projektu Jablonec 2004, další pak nabízely neziskové subjekty, soubory či spolky. Vše nejde zachytit, nicméně vedle psaného jsou v příloze nabídky kulturních programů na jednotlivé měsíce včetně propagačních materiálů a některých plakátů. Pozornost kulturnímu dění věnoval i tisk. Alespoň hrst novinových titulků pro osvěžení paměti součastníků a pro ilustraci kulturního dění čtenářům budoucím: 18.3. Filmy plné velkých hvězd uvádí jablonecká kina - 23.9. Nové muzeum otevře dnes prezident Václav Klaus - Návštěva přinese mimořádná bezpečnostní opatření - 25.9. Do muzea už proudí návštěvníci - V muzeu je také miniatura zrcadlového sálu - 27.9. Do další stovky půjde muzeum s novou tváří - 19.4. Divadelní lahůdkou je Vašo Patejdl - Tanečníci rozpohybovali halu - 29.4. James Harries zahraje v Klubu Na Rampě - V Jablonci táhla Kožená i Cimrmani - Divadlo si pochvaluje uplynulou sezonu, přivítalo více než sedmdesát tisíc návštěvníků 18.5. Anketu vyhrála milovnice divadla - Jazzový Slovák Peter Lipa vystoupí v divadle - Rampa chystá Stinga, reggae i film - 22.5. Kino zve na finále akčního hitu - Magda a František s Kouzelnou školkou - 27.9. Italové protančili noc s Countryonem - Přijela a zazpívala Laura a její Ahmedi - Klíč od města sv. Florian opět vrátil starostovi - 14.10. Studenti a učitelé vystavují koberce i spodní prádlo - Studenti představují svá díla - 1.11. Kontroverzní film o útoku z 11. září promítá Junior - 2.11. Na Rampě hledají Superstar - V jabloneckém divadle vystoupí dnes slovenský zpěvák a zítra slovenský klávesista - Koncerty představí Müllera i Vargu - Jablonecké divadlo zaplní fotografie - 3.11. Dnes zahraje v divadle mistr kláves - 5.11. Fotografie zpříjemňují večery v divadle - Městské divadlo v Jablonci zve v neděli na pohádku - 11.11. Nisanka hostí folklorní soubory - Kino: Sto jedna chyb a dvanáct vražd - 12.12. Kina budou střediskem Eurocentra - 13.11. Dům česko-německého porozumění: V Rýnovicích vystavují dobrodruzi - 18.11. Divadlo nabízí vánoční koncerty - 19.11. Kino uvádí pozoruhodnou výpověď - 123 min. hrají v Jablonci na Rampě - V klubu se představí osobitá skupina, která se proslavila nespoutanými a živočišnými koncerty - Jablonecké divadlo patří tanci - konec ukázky. Teď už názvy výstav a pak k jednotlivým kulturním zařízením podrobněji.

MUZEUM SKLA A BIŽUTERIE: 23.9.2004 u příležitosti 100. výročí založení slavnostní otevření hlavní budovy muzea a nových stálých expozic Kouzelný svět bižuterie a Čarovná zahrada skla * 7.10-21.11. Asociace umělců medailérů ČR - 4. salón 03 * 4.9. Mariánská sklářská pouť v Kristiánově v Jizerských horách * 9.12.-6.3. výstava Paměť předmětů. Pod muzeum patřila GALERIE BELVEDER: stálá expozice historický empírový salonek a skleněný knoflík 19. století * 5.3.-4.4. výstava sdružení fotografů Euroregionu Nisa Kontakt * 15.4.-26.5. výstava Autorský šperk Eleonory Reytharové * 3.6.-22.8. z cyklu Otcové města Jablonce II - Karl R. Fischer - k této výstavě dne 15.7. komentovaná prohlídka se slovním doprovodem autorky výstavy Mgr. Jany Malé * 26.8.-27.10. Výmluvný hlas tichého svědka - Miloslav Kalík * 4.11.-16.1. Přírůstky do sbírky 2000-2004 - Sklo, bižuterie, medaile, kostýmní doplňky.

MĚSTSKÁ GALERIE MY: 10.2.-5.3. Fotografický cestopis Zdeňka Skořepy * 11.3.-9.4. Obrazy Tomáše Plesla * 13.4.-7.5. Vladimír Komňacký: Šperky a obrazy, Martin Pouzer: Šperky * 13.5.-11.6. Werner Schinko: Obrazy/Ilustrace/Grafika - výstava absolventa Uměleckoprůmyslové školy v Jablonci žijícího v Mecklenburgsku, u příležitosti jeho 75. narozenin. * 17.6.-23.7. Eef Zipper - Oheň, zem a voda... Hledání stop na Jablonecku - výstava obrazů a instalací nizozemské výtvarnice žijící ve Vídni. * 27.7.-27.8. liberecký malíř a grafik Alex Beran: Obrazy * 2.9.-11.9. Proměny města - evropská metropole Vídeň ve druhé polovině dvacátého století, spolupořadatel Spolek přátel města Jablonce. * 11.9. setkání s autorem výstavy, kokonínským rodákem žijícím ve Vídni a Mnichově Dr. Dietrem Kleinem. * 16.9.-15.10. Gustav Leutelt Básník Jizerských hor. Výstava o životě a díle nejvýznamnějšího spisovatele oblasti Jizerských hor ve dvacátém století doplněná díly umělců minulosti a současnosti. Součástí vernisáže vyhlášení literární soutěže na počest Gustava Leutelta. O kousek níž jedna z ukázek literární práce od autorky Markéty Mohrové. * 21.10.-19.11. Jan Hásek: Šperky/Medaile/Insignie/Drobná plastika - výstava pedagoga Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě. S podporou města Jablonce a nadace Preciosa. * 25.11.-14.1. u plíležitosti 60. výročí úmrtí jabloneckého krajináře - Rudolf Prade: Obrazy. V rámci projektu Jablonec 2004 a cyklu Návrat ke kořenům. * Na závěr slíbená ukázka z literární soutěže na počest Gustava Leutelta. Výstava o životě a díle tohoto nejvýznamnějšího spisovatele oblasti Jizerských hor ve dvacátém století se konala ve dnech 16.9.-15.10. v Městské galerii MY.

Markéta Mohrová: MOC VĚTRU

Celý les dnes voněl po větru, který se proháněl mezi stébly vysoké trávy a objímal stříbrné kmeny hedvábných buků. Občas si odpočinul na vlhkém mechu, aby mi potom mohl ještě více cuchat lesklá křídla, která se vypínala k blankytnému nebi. Kam až jsem dohlédla byla nekonečná útulná zeleň korun stromů a polštářů mechu. Zamávala jsem křídly a vzepřela se proti vzduchu, chytila jsem se ho za pačesy a on mne vtáhl do nekonečného víru až nad koruny stromů. Už jsem si myslela, že se dotknu nebe, když jsem pochopila, že se ho dotýkám, že jsem přímo v něm. Není to báječné? Vznášela jsem se v nebi. Nechala křídla roztažená a pouze jsem se dívala. Cítila jsem všechen ten prostor pode mnou, všechen ten vzduch. Cítila jsem hluboká údolí, která rozevírala náruč jen aby mne pohltila. Já jsem se jim ale vytrhla a vznesla se s větrem výš. Zahlédla jsem stříbrné říčky, které se klikatily mezi stromy jako stužky stříbra, i jim jsme ale odolala a zůstala s větrem. Doletěli jsme až k Nové louce a dál k rašeliništím, zahlédla jsem bílé chomáče suchopýru, které se jako malé obláčky vznášely nad rezavou zemí. Prohlížela jsem si sama sebe, svá blankytná průsvitná křídla, která se za mnou míhala jako křišťálový závoj, své nožky kývající se bezvládně ve větru. Vše bylo nádherné, dokonalé. Cítila jsem se jako malinké semínko trávy, které se vzneslo ze stébla. Které neví, kam mu vítr dovolí spadnout, kam je unášeno. Na chvíli mne sevřel strach. Věděla jsem, že svými slabými křídly bych se tak silnému větru nedokázala vzepřít. ...ach, být tak pták! Vznášet se nad lesy a být svým pánem. Smět tak využít a ovládat vítr jako on! Kroužila bych u bílých mraků a potom se spustila k zemi, bez mávání křídel, bez snahy zpomalit svůj pád. proletěla bych čirým vzduchem a těsně nad mohutnými vlnami z korun stromů bych rozevřela křídla. Na chvíli jsem opravdu uvěřila, že jsem pták. Jen na chvilku jsem složila křídla. Nepadala jsem však, vítr mne nesl stále dál zamčenou ve své dlani. Opět jsem se rozhlédla po krajině. Skrývalo se v ní tolik života, tolik živého. Dýchající stromy, plachá zvířata, tišší motýli, uplakané řeky, to vše tu bylo pode mnou, zdánlivě křehký ekosystém přežívající miliony let. ...a já? Ne, já nejsem ničím. Jsem pouhou muškou. Jednou z těch, co vám sedají na kabáty. Jednou z těch, které zamáčknete palcem u nedělní snídaně v zahradě. Jsem pouhé nic s párem křídel. Vítr se mnou prudce smýkl k zemi. Koruny stromů se začaly blížit. Snad mi nastavovaly své listy ve snaze mne zachytit a uchránit před smrtelným pádem kamsi do šera lesa. Vítr mi ale mezi nimi rozevřel cestičku. Proletěli jsme jí s větrem spolu, vtáhl mne do tmavého lesa a postrkoval mne před sebou. Tolik jsem se děsila pevných stříbrných kmenů, které se okolo mne míhaly tak rychle! Třpytivě chladné kapky deště, které se zachytily v pavučině mezi stromy, se zachvěly v ranním světle. Bílá lanka napnutá mezi kmeny buků v divokém větru zpívala a čekala s rozevřenou náručí. - Muška prolétla vzduchem. Náruč z bílých vláken sevřela její tělo a svázala její blankytná křídla, která byla moc slabá na roztrhnutí lepkavých lanek. Kapky rosy spadaly na zem, jako by celá pavučina plakala nad muškou zmítající se v bílé pasti. - Ach, být tak ptákem!