Počasí a příroda

Přírodní podmínky v Jablonci v roce 2003.

LEDEN roku dva nula nula tři přinesl nejen mrazivé počasí, ale i dny připomínající předjaří. Mráz a klouzačku střídaly slunce, obleva a déšť. Ptáci zmateně zpívali. Ani ÚNORové počasí krutou zimu nepřipomínalo. Uprostřed měsíce mráz polevil a ptactvo dál vyzpěvovalo jako na jaře. V následujících dnech svítilo slunce, takže se nenaplnila pranostika tvrdící, že: Vánice a metelice v únorový čas neopustí nás. Série prosluněných dnů způsobila, že ze střech padaly jako zralé hrušky mohutné rampouchy. Byl únor a přesto ulicemi tekly potůčky vody. Tálo tak vydatně, že již začátkem BŘEZNA vyrazily do terénu úklidové čety technických služeb a byla zahájena jarní očista ulic. V březnu si počasí vyzkoušelo ovšem i aprílové žertování, takže se naplnila pranostika - Na Řehoře hory hučí a sedláci doma čučí. Mezi kapkami deště se objevily v březnu i sněhové vločky. První APRÍLový čtvrtek začalo chumelit a během pár dní napadlo přes dvacet centimetrů sněhu. Na horách ležela čtyřiceticentimetrová sněhová pokrývka. Bílá nadílka překvapila italské studenty, kteří hostovali v Gymnáziu Dr. Randy, nepřekvapila však pamětníky. Prý se sníh sypal z oblohy i v dubnu před třiceti lety. Také tehdy byly nadšené hlavně děti a místo trhání sněženek stavěly sněhuláky. KVĚTEN zahájil svoji vládu letní teplotou. Den osvobození od fašismu oslavili mnozí opalováním a koupelí. Přehrada byla v totálním obležení. Prudce se ochladilo s příchodem Serváce, druhým ledovým mužem. Ani Bonifác nám nedopřál teplejší počasí. Následovala série bouřek, průtrží mračen, hromů a blesků. Letní dny vypukly předposlední květnový víkend. Naštěstí bylo volno, takže jsme nemuseli pracovat. Trochu jsme se lopotili na zahradě, kde všechno rostlo a kvetlo jako o závod. Všude rašilo plno mohutné a husté zeleně. Tropického počasí jsme si užili ještě poslední květnový pátek, do dalšího měsíce jsme vstoupili nohou mokrou deštěm. ČERVEN zahájil ve znamení letních teplot a pořádného dusna. Pobyt mimo stín se zdál občas nesnesitelný. Příjemné bylo rozvalit se u přehrady či se rozplácnout na ledovou dlažbu chodby. Druhou červnovou neděli učinila dusnu přítrž noční bouře. Obloha se otevřela bleskům, které se klikatě zrcadlily v oknech domů. Mohutné kapky rámusily jako krupobití, leckde i pár kusů ledu spadlo. Vyprahlé zahrádky žíznivě nasály životadárnou vodu, vzduch se pročistil. Nebylo všude stejně, na mnoha místech republiky řádilo tornádo. Co se ČERVENCE a počasí týkalo, nejnižší teplota byla 9.7., a to 18 °C. V úterý 22. července bylo nejtepleji - 29°C. S extrémními teplotami zaznamenanými v Jablonci v minulosti neměly ty letošní nic společného. Nejnižší teplota 2,2 °C byla naměřena 3.7.1970, nejvyšší teplota 36,2 °C připadla na 31.7.1994. Průměrná teplota u nás činila 16,2 °C, takže červenec rok 2003 byl v normě. Spíše jsme toužili po větším horku, což nám splnil vrchovatě srpen. SRPEN, osmý měsíc v roce, dal výraznou šanci slunci a vzal iluze, že nás osvěží přehrada se zeleně kvetoucí vodou.

Již počátkem měsíce zešílel teploměr z vedra a rtuť šplhala nad třicítku. Kdo nemusel nic dělat, ležel a doufal, že podvečery přinesou úlevu. Omyl!

Tropická vedra se rozhodla pobývat s námi v srpnu nejen přes den, ale i v noci. V pracovní dny jsme se snažili vyhnout rozpáleným ulicím a ploužili jsme se ve stínech domů. Léto zkrátka lámalo teplotní rekordy a ve svém závěru bylo považováno za jedno z nejsušších a nejžhavějších, a to vzhledem k rekordnímu počtu tropických dnů. V historii měření - což je od počátku dvacátého století, předčilo rok 2003 jen sucho v roce 1904. Navzdory předpovědi byl poslední víkend měsíce ZÁŘÍ příjemně teplý. V centru města byly zahájené Jablonecké podzimní slavnosti, takže náměstí se zaplnilo vůněmi staročeských dobrot a stánky s různým jarmarečním zbožím, pódium bylo plné účinkujících, hlediště zaplnili diváci. Smálo se slunce i organizátoři. I Václavové mohli oslavovat nejen svátek, ale také příjemné počasí, které nazýváme babím létem. To letošní se povedlo dokonale. Překonalo dokonce všechny naměřené teplotní rekordy, takže rok 2003 byl právem zapsán jako nezvykle teplý a suchý. ŘÍJEN se rozhodl, že nenaváže na září a otevřel zpočátku náruč plnou slunce. Vydrželo mu to dva dny, ten třetí začalo nefalšované podzimní počasí. Čili sychravo, mlha, déšť. Zvláště víkendové dny se předháněly, který bude více uplakaný. když ovšem vykouklo sluníčko, vyjímaly se v jeho paprscích podzimní barvy přenáramně. V polovině října už byl ráno na trávě šedivák a kaluže pokrývala tenká vrstva ledu. Předposlední říjnový víkend začalo sněžit. To naopak LISTOPAD ještě ve druhé půlce připomínal počasím a teplotami předjaří. Na teploměru bylo ráno pět nad nulou, přes den ještě více. Po sněhu ani památky. Zimu nepřipomínal ani poslední listopadový víkend naplněný sluncem a zpěvem ptáků. Sněžit začalo v sobotu 6. PROSINCE, ale dlouho to nevydrželo. Tání se střídalo s namrzáním, mokro se suchem. Den před Štědrým večerem bylo náhle pohádkově bílo. Kochali jsme se zachumelenou krajinou a užívali si vánoční svátky.

Vytvořeno 25.4.2006 10:14:41 | přečteno 1708x | Petr Vitvar