„Manžel stále mluvil o tom, že bychom měli mít následovníky a že je potřeba začít pracovat i s dětmi. Tak jsme v roce 1997 začali a já a Šárka Tomášková jsme se věnovaly dětem. Zázemí nám poskytla Základní škola v Arbesově ulici. Pár dětí do Šafránku jsme měli z vlastních řad a doplnili jsme je dětmi ze školy, protože zkoušky byly v rámci družiny,“ říká Jaroslava Václavíková, choreografka a vedoucí souboru Šafránek, a dodává: „Spolupracovala s námi Jitka Čičmancová a na klavír doprovázela Lída Hájková. V té době jsme vystupovali převážně v Jablonci nad Nisou v domovech důchodců, v mateřských školkách, dokonce i v čajovně, ale také v Lomnici nad Popelkou.“

Po pár letech se Šafránek přesunul do mateřské školky v ulici U Přehrady, kde působila maminka jednoho z tanečníků Káji Sýkory. „I tam jsme získali několik dětí pro Šafránek. Několikrát jsme se zúčastnili Bambiriády v Liberci, děti tančily na festivalu v Krásné Lípě nebo v Polsku, na Kristiánově, u přehrady, na Jizerce a také v Itálii na Mezinárodním dnu hudby,“ vzpomíná na místa, kde Šafránek vystupoval jeho vedoucí.

Zde už děti doprovázel na varhany Vlastik Stecker, který se už ale od roku 2018 na své svěřence dívá z muzikantského nebe. Také kapela folklorního souboru Šafrán hrála dětem při některých vystoupeních. Děti přicházely a odcházely. Během pětadvaceti let se v Šafránku vystřídalo přes sto dětí. Některé přešly do velkého souboru, některé odešly na studie mimo Jablonec a už se nevrátily. „Tři taneční páry jsme také během tří let vyslali na týdenní Taneční dílny pořádané Folklorním sdružením. Aby toho nebylo málo, deset let jsme pořádali letní taneční tábor. Spali jsme ve stanech, v ubytovně nebo také v tělocvičně na karimatkách. Většinou vařil manžel Aleš Václavík a děti měly službu v kuchyni. Během tanečního týdne se děti naučily nové tance, písničky a vypilovaly taneční kroky. Výuka probíhala dopoledne a po odpoledním klidu nastoupili manželé Iva a Pepa Kunovi s tradičním táborovým, trochu skautským, programem,“ vrací se k letním akcím Václavíková.

V poslední době jsou děti součástí tanečního programu dospělého souboru Šafrán. Vystupují v pásmu Velikonoce, Dožínky. „V adventním čase již několik let předvádíme Živý betlém, což je pásmo lidových koled převážně z Podkrkonoší. V celoročním programu mají své místo i masopusty, kde se sice moc netančí, ale s kapelou a maskami je vždy dobrá nálada. A může třeba i pořádně mrznout. Jinak Šafránek doplňujeme stále, teď už i našimi vnoučaty,“ zmiňuje choreografie děti jejich vedoucí.

Po nezaviněné pauze z důvodu pandemie se nyní Šafránek s vervou vrhli znovu do práce. V loňském roce se oba soubory zúčastnily pořadu Folklorika ve Starém Hrozenkově s pásmem Dožínky. A letos děti nacvičily pásmo Na řemesla. Jablonečtí měli možnost vidět děti na Velikonočních trzích a v červnu oba soubory tančily na Mezinárodním folklorním festivalu v Krásné Lípě. A právě před festivalem měly děti zkoušku nejen každý pátek, ale jednou měsíčně i v neděli. „Z kapely nejvíc dětem hrál Honzík Meloun s Mirkou Stružskou, na velké soustředění přišla hrát celá kapela. Výraznou oporou se dětem při nácviku nových tanců stala Radka Pourová spolu s Helenou Nyčovou. My, starší generace, už jen pokukujeme a občas poradíme. A tak to má být,“ je přesvědčena Jaroslava Václavíková.

„Závěrem bych chtěla poděkovat statutárnímu městu Jablonec nad Nisou za finanční pomoc po celou dobu trvání souboru Šafránek. Dále pivovaru Konrád a Nadaci Preciosa. A nesmím zapomenout na sdruženou obec baráčníků Mšeno-Jablonec n. N., kteří nám poskytují své prostory ke zkouškám nejen dospělých, ale i dětí,“ uzavírá choreografka FS Šafránek Jaroslava Václavíková. (end, jv)