Vít Němeček - Mám vůli věci měnit

, autor: archiv JM

Představujeme zastupitele města

Vít Němeček se narodil v roce 1962 ve Vysokém Mýtě, je absolvent studia Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Brno International Business School. V letech 1995–1997 působil jako jednatel a společník Nemocnice Tanvald, s. r. o. Od roku 2004 je ředitelem Nemocnice Jablonce nad Nisou, p. o. Členem ODS je od prosince 2005. V období 2010–2013 byl poslancem Parlamentu ČR, nyní je člen regionální rady ODS a Zastupitelstva Libereckého kraje. Jako jablonecký zastupitel působí od roku 2010, nyní je člen Rady statutárního města Jablonec n. N. Je ženatý a má dvě dcery.

Proč jste vstoupil do komunální politiky?

Je to taková standardní cesta. Není mi jedno, v jakém prostředí žiju, v jakém žije moje rodina, mé děti a moji přátelé. Chci měnit věci kolem sebe a tohle je jeden ze způsobů, jak to mohu změnit.

Čemu se v komunální politice věnujete?

Samozřejmě v první řadě zdravotnictví, systému lůžkové zdravotní péče. Ale zajímají mě i ostatní témata, rozpočet města i na úrovni kraje. Zajímám se o dopravu, bydlení i výstavbu nových bytů.

Jste lékař – chirurg, proč jste si toto povolání vybral?

Moje maminka je obvodní lékařkou. Starší bratr je lékař a v podstatě z toho mé povolání přirozeně vyplynulo. Mnoho dětí se vydá po cestě, kterou šli jejich rodiče, mají o daném povolání více informací. I já věděl, jak povolání lékaře funguje.

Je to do určité míry i poslání?

Je to povolání, nemám rád velká slova. Je to práce jako každá jiná, je to práce zajímavá a velmi zodpovědná. Staráme se o zdraví lidí, v tom se asi od jiných trochu liší.

Jste z Vysokého Mýta, jaký osud vás přivedl do Jablonce?

Do Jablonce jsem přišel v roce 1987. Bratr, který je ortoped, v Jablonci pracoval. Požádal jsem ho, zda by se nezeptal na volné místo ve zdejší nemocnici. Místo bylo. Jako chirurg jsem zde začínal a v roce 1998 udělal druhou atestaci. V roce 2004 jsem se stal ředitelem a v malé míře se své profesní odbornosti věnuji i nadále. To znamená, že jsem si ponechal klinické dny a zhruba třikrát do měsíce sloužím. Jednak je to zpestření mé kancelářské práce, jednak neztrácím kontakt s lidmi a mám lepší přehled o fungování nemocnice z pohledu lékaře.

Nejen prací živ je člověk, jak trávíte volný čas?

Označil bych se za pracovitého lenocha. Nemám problém si sednout k televizi, ke knížce a několik hodin tak pasivně odpočívat. Co se týká jiných aktivit, ač nevypadám, rád se pohybuju. Rád jezdím na kole, zejména po Jizerkách, loni jsem najezdil 1 900 kilometrů. S manželkou rádi chodíme na výlety, když je sníh, rád jezdím na běžky i na sjezdovky. Vše podle časových možností.

Která místa máte rád?

Nejraději mám Jizerky. Bydlím na Ostrém rohu a odtud to mám blízko. Vyjedu směrem do kopců, na Bedřichov nebo ke Kapličce a podle toho, jak se fyzicky cítím, nebo jak se mi chce, si vyberu trasu. Mám rád mnohá místa, rád jezdím kolem josefodolské přehrady, k Mariánským boudám, ke Knajpě, kolem Souše. Nebo se vydám na druhou stranu do Oldřichova v Hájích. Mám různé okruhy po našich horách, je to příjemný duševní i fyzický relax.

Jste velmi vytížený, jak obtížně na to hledáte čas?

Je pravda, že aktivit mám více, ale mám obrovské štěstí na lidi kolem sebe i spolupracovníky v nemocnici, a především na své dva náměstky a svoji asistentku. Ale platí to i na primářský sbor, vrchní sestry, vedoucí pracovníky HTS i na všechny zaměstnance naší nemocnice, neboť všichni pracují velmi dobře. Díky tomu mám možnost některé věci delegovat na jiné lidi. Co se týká politiky a rady města, i zde, myslím, v rámci koalice převažuje shoda. I když v mnohém nemáme stejné názory, jsme schopni dál komunikovat a věci vyřešit.

Do Jablonce jste přišel v roce 1987, jak se za ta léta město změnilo?

Pro mě to bylo nové město, přeci jen jsem přišel z roviny. Zde je vše buď do kopce nebo z kopce, a také díky tomu je město krásné. Navíc tady tehdy hodně pršelo, bylo mnoho sněhu, město bylo takové „šedivé“. Po revoluci i díky restitucím, privatizaci a ekonomickému rozvoji se město proměnilo do krásy. Získalo zpět svůj lesk, je barevnější, veselejší, více v souladu s přírodou, do kterého je zasazeno. Naše přehrada ho činí výjimečným. Výrazně se proměnila také nemocnice, která byla v době mého příchodu v zoufalém stavebně technickém stavu, podívejte se na její proměnu dnes.

Kde jsou podle vás nejslabší místa dnešního města?

Jako silné téma je podle mého dostupnost bydlení, je třeba zvelebit staré nevyužívané byty a především umožnit lidem, aby si stavěli nové. Dalším je doprava. Lidé jsou vždy s něčím nespokojeni a mnohdy je ta nespokojenost oprávněná. Naslouchám lidem a vnímám, že musíme řešit dopravu v okolí přehrady, dořešit tranzit Liberec – Jablonec – Harrachov či západní tangentu. Řešení existují, ale je mnoho překážek, je třeba mnoha peněz a mnoha jednání města se zástupci Libereckého kraje, Ředitelstvím silnic a dálnic i s ministersvy. Je třeba najít shodu a prosadit optimální stavební řešení, zpracovat projektovou dokumentaci, najít finanční zdroje a akci vysoutěžit.

Jaký je Vít Němeček?

Velmi nerad se hodnotím, zajímá mě to, co se kolem mě děje. Mám vůli věci měnit. Ale pokud se mám charakterizovat, tak bych k tomu použil jedno slovo – spolehlivý.

Jiří Endler

Vytvořeno 1.2.2021 9:36:18 | přečteno 255x | Petr Vitvar
Štítky: zastupitelé