Víme, čím žil Jablonec před 100 lety - červenec, srpen 1914

, autor: archiv JM

Sto let – to jsou přibližně tři lidské generace. Vybrali jsme pro vás z oblíbeného deníku Gablonzer Tagblatt, čím žil Jablonec před sto lety.

1. července 1914, číslo 144, strana 1

Tryzna v Sarajevu. 30. června byli arcivévoda Ferdinand a jeho manželka Žofie nabalzamováni a uloženi do drahocenných kovových rakví. V 18 hodin se vydal pohřební průvod do Metkovic na nádraží. Všechny ulice a náměstí, kudy průvod procházel, byly obsazeny vojskem. Rakve byly naloženy do zvláštního vlaku, který se v 19 hodin vydal na cestu.

Smutek v Dalmácii. V 6 hodin ráno vyložili námořníci rakve z vlaku a odnesli je na válečnou jachtu Dalmat, kde již čekal dalmatský místodržící hrabě Attens. Jachta dopravila rakve na křižník "Viribus Unitis". Podél břehů stálo obyvatelstvo okolních obcí, muži a ženy drželi v rukou hořící svíce a poklekli, když je jachta míjela. Křižník pozdravil mrtvé salvou 19 výstřelů. Na křižníku byly rakve uloženy do provizorní kaple, nádherně vyzdobené květinami. Ve 21 hodin se křižník vydal do Terstu.

Sirotkové. Na zámek Chlumec u Třeboně dorazila smutná zpráva již v neděli večer. Hraběnka Henrietta Chotková, Žofiina sestra, sdělila dětem nejprve, že se rodičům stalo neštěstí. Teprve včera se děti dozvěděly pravdu a propukly v neutišitelný pláč. Jejich smutek sdílí celé okolí.

Vražedníci. Sarajevo, 30.6.  Oba atentátníci se chovají nadále cynicky, svého činu nelitují. Na většinu otázek odmítají odpověď, přiznávají však, že petardy dostali z Bělehradu. Gymnazista Princip působí dojmem inteligentního člověka.

Pomsta na Srbech. Sarajevo vypadá jako po pogromu. Po včerejší demonstraci jsou všechny srbské obchody, byty a domy demolovány. Město bylo poté obsazeno vojskem, které se vrátilo z manévrů. Očekává se vyhlášení stanného práva.

1. července 1914, číslo 144, strana 5

Jablonec nad Nisou. V úterý odpoledne se sešlo obyvatelstvo na smutečním shromáždění.

3. července 1914, číslo 146, strana 3

Kolik arcivévodů má Rakousko? Včetně císaře Františka Josefa je jich 33, z toho 16 mladších 31 let. Žádný jiný vládnoucí rod v Evropě nemá tolik mužských potomků. Nejblíže trůnu stojí 26letý arcivévoda Karel, císařův prasynovec, který má se svou manželkou, princeznou Zitou z Parmy, malého synka Franze Ottu.

5. července 1914, číslo 148, strana 1

Vídeň 4.7.  Rakve s Ferdinandem a Žofií byly uloženy do hrobky zámeckého kostela v Arstettenu.

Ve stejnou dobu dlel císař František Josef s celým dvorem, generalitou a štábními důstojníky na mši v kostele v Hofburgu.  Císař byl na zpáteční cestě do Schönbrunu nadšeně zdraven obyvatelstvem.

14. července 1914, číslo 155, strana 1

Nepokoje v Bělehradu vyvolala náhlá smrt ruského vyslance von Hartiga – prý po požití šálku otráveného čaje na rakouském vyslanectví. Jeden bělehradský list tvrdí, že měl u sebe důležitý dokument, který poté zmizel. Jsou obavy, že dojde k excesům proti rakouské kolonii a vyslanectví.

14. července 1914, číslo 155, strana 5

Proseč nad Nisou. Otevření lesního divadla s 5 000 místy. Divadlo nechal postavit pan Rudolf Hübner z Jablonce na jižním svahu prosečského hřebene. První představení – veselohra z vesnického prostředí- bylo přerušeno notnou dávkou deště. Bouře však brzy přešla a 1 800 diváků odcházelo spokojeně domů.

14. července 1914, číslo 155, strana 10

Vídeň – ze soudní síně. Urážky zvražděného následníka trůnu se dopustil český sociální demokrat Johann Skála 28. 6. v hostinci na Mariahilfstrasse, když nad atentátem vyjádřil své uspokojení. Jeden z hostů přivolal strážníka, který opilého výtržníka zatkl. Soud mu udělil jeden měsíc vězení.

15. července 1914, číslo 156, strana 1

Petrohrad. Včera zemřel mnich a léčitel Rasputin na následky těžkých zranění, které mu způsobila jistá žena, která v něm viděla falešného proroka.

21. července 1914, číslo 161, strana 1

Karlovy Vary. Vídeňský kat Josef Lenk, který se pod cizím jménem v lázních léčil, dostal z Prahy příkaz, aby okamžitě odjel i se svými pomocníky do Sarajeva.

21. července 1914, číslo 161, strana 5

Frýdlant slaví 900 let od založení města. Od 18. do 20. července probíhaly oslavy, na které se četné spolky připravovaly po mnoho měsíců.  Hrála se hra Julia Krause "Z minulosti Frýdlantu", kterou vidělo 4 500 diváků, mezi nimi i hrabata Clam-Gallas, Hartig a Waldstein. Oslavy navštívilo 20 000 lidí.

25. července 1914, číslo 165, strana 1

Rakouské ultimatum Srbsku. Vyslanci v Německu, Francii, Velké Británii, Itálii a v Turecku obdrželi cirkulář, který měli předat příslušným vládám, v němž se oznamuje, že ve čtvrtek 23. 7.  byla v  Bělehradu předána nóta, žádající důsledné dodržování ujednání z 31. 3. 1909 o zahraniční politice Srbska, která nemá ohrožovat bezpečí a integritu Rakouska-Uherska. Srbsko však podporuje akce namířené proti Rakousko-Uhersku, což vyústilo v atentát. V 10 bodech žádá srbskou vládu o přímá opatření na svém území a vyšetření činů kompromitovaných srbských úředníků.

26. července 1914, zvláštní vydání, cena 6 haléřů

Pravděpodobná lokalizace války. Mobilizace srbské armády je v plném proudu. Počítá se s útokem přes řeku Drinu a s účastí Černé Hory proti jižní Bosně a Hercegovině. Omezí se válečné tažení jen na Rakousko a Srbsko? Vídeňská burza uzavřena. Srbské vyslanectví ve Vídni stěhuje svá akta. Srbské vojsko může čítat až 300 000 mužů, v druhém sledu 500 000 mužů. Většina důstojníků a mužstva již má zkušenosti z poslední balkánské války.

27. července 1914, zvláštní vydání

Vídeň. Podle nepotvrzených zpráv byl vyhozen do vzduchu železniční most mezi Bělehradem a Zemlínem.  Bělehrad nabízí obraz naprostého zmatku. Obyvatelstvo se bojí invaze Rakušanů a ostřelování města. Lůza začala včera drancovat obchody – zasáhlo vojsko. Davy občanů míří ke královskému paláci a žádají vyhlášení války Rakousku. Policie vodí dělníky z továren přímo do kasáren.

Praha. Byly mobilizovány armádní celky Graz, Praha, Litoměřice, Sarajevo, Agram a Pešť.

Jablonec. Mobilizace.  Opakuje se výzva k odvodu pro rezervisty, příslušníky domobrany a všechny muže schopné vojenské služby. Dostavte se všichni během 24 hodin ke svým útvarům. Cesta vlakem je zdarma.

Jablonec. Odvody koní se budou konat 29. 7. v obcích Dalešice, Jindřichov, Mšeno, Kokonín, Rýnovice a Paseky., 30. 7. ve městě Jablonec a 31. 7. ve všech obcích okresu Tanvald.

28. července 1914, číslo 167, strana 1 až 5

Jablonec – nádraží. Dnes odpoledne v 14.30 opouštěli rezervisté a domobranci Jablonec.  Před odjezdem pronesl vlasteneckou řeč předseda spolku vojenských veteránů Josef Noswitz. Na závěr zaznělo třikrát "Sláva císaři Františku Josefovi". Loučení se účastnilo mnoho tisíc lidí.

Petrohrad. Car se zlobí. Předevčírem řekl na válečné radě ministr války, že Rusko je připraveno na všechny eventuality. Car prý řekl: "Hodili nám rukavici. Já ji zvednu."

Jablonec – kino Fortuna (Oko). Jakkoli vládla včera pochmurná nálada, návštěva biografu byla dobrá. Hrál se prvotřídní film "Dětské srdce". V aktualitách se promítaly klipy z jablonecké plovárny, předvádění nové hasičské stříkačky a otevření lesního divadla v Proseči. Kino připravuje další báječné filmy.

29. července 1914, číslo 168, strana 1, 2, 3

Vídeň 28.7. Dnes bylo předáno srbskému království oficiální vyhlášení války, sepsané ve francouzské řeči, ve kterém se konstatuje, že Srbsko neuspokojilo rakouské požadavky, a proto sahá ke zbrani.

Berlín 28.7. Telegrafní spojení Žitava – Liberec bylo včera v Hrádku nad Nisou přerušeno a odmontováno. Telegrafní styk v celém Rakousku-Uhersku je omezen a smí být prováděn pouze otevřenou řečí - a to v německém, francouzském, anglickém nebo italském jazyku, v Uhersku i maďarsky. Vede se pouze přes Drážďany a Vratislav (Breslau) a podléhá kontrole.

Jablonec a okolí. Vzhledem k budoucí válce probíhá mnoho svateb – jedná se hlavně o legitimizaci nemanželských dětí, které tak mohou přijmout otcovo jméno. (Budou moci případně pobírat sirotčí důchod, pokud otec padne…)

30. července 1914, číslo 169, strana 2

Vídeň – Bad Ischl. František Josef píše manifest "Mým národům", ve kterém vyjadřuje politování nad postojem Srbska a důvěru v oddanost lidu a vojska.

31. července 1914, číslo 171, strana 1, ranní vydání

Redakce oznamuje, že vzhledem k posledním událostem (a cenzuře) se bude Tagblatt vydávat dvakrát denně, cena se zvýší jen nepatrně. Ranní noviny budou přinášet aktuality, těžiště zpráv a inzeráty budou ve večerníku.

Večerní vydání. Vyhlášena všeobecná mobilizace, zahrnuje i muže ve věku 38-42 let.

1. srpna 1914, číslo 172, strana 1, 2

Mobilizace v Německu a Rusku! Panika v Paříži – obchod kolabuje – mizí zásoby i veškeré kovové mince.

Jablonec. Ve večerních hodinách se koná spontánní vlastenecký průvod.

Vzhledem k odvedeným zaměstnancům se mění tramvajový jízdní řád.

4. srpna 1914, číslo 175, strana 1, 2

Německé oddíly obsadily Čenstochovou a Kališ v ruské Haliči.

Francouzské oddíly překročily německou hranici.

Prvních 117 srbských válečných zajatců dorazilo po železnici do Vídně.

6. srpna 1914, číslo 177, strana 1

Rakouské dělostřelectvo útočí na Bělehrad.

Turecko uzavřelo Bospor a Dardanely.

8. srpna 1914, číslo 172, strana 1, 2

Statečné chování našich vojsk na ruské hranici.

Britský křižník Amphion najel na minu – potopil se - 121 mrtvých.

V Jablonci byla podle vzoru Vídně zahájena sbírka snubních prstenů a šperků pod heslem "Gold gab ich für Eisen! – Zlato jsem dal za železo.

Angličané přepadli německou kolonii Togo v Africe!

14. srpna 1914

Redakce rekapituluje válečné události - jak si státy vypovídaly válku:

  • 28.7. Rakousko x Srbsko
  • 1. 8. Německo x Rusko
  • 3.8.  Německo x Francie
  • 4.8. Německo x Belgie
  • 4.8. Anglie x Německo
  • 6.8. Rakousko x Rusko
  • 6.8. Srbsko x Německo
  • 7.8. Černá Hora x Rakousko a x Německo
  • 13.8. Francie x Rakousko
  • 13.8. Anglie x Rakousko

19. srpna 1914, číslo 190, strana 4

Jablonec. Dámy z Červeného kříže hledají ubytování v rodinách pro lehce raněné vojáky a důstojníky. Dosud se přihlásilo 30 rodin, hledá se dalších 20.

24. srpna 1914, číslo 195, strana 1

Porážka Francouzů u Met – 10 000 zajatců.

26. srpna 1914, č. 197, s. 1

Vítězství Rakušanů nad Rusy u Krasniku. 3 000 zajatců a bohatá kořist.

27. srpna 1914, č. 198., s. 1, 7

Sarajevo. Nad vrahy následnického páru dosud nebyl vynesen rozsudek.

Nad dopisy čtenářů (Postkasten). Odpověď na dotaz, co se stane s padlými vojáky. Vojáci jsou pohřbíváni v uniformě. Odebere se jim pouze poznávací známka, cennosti a zbraně.

29. srpna 1914, č. 200, s. 1

Rakouský a německý císař si navzájem udělili nejvyšší vojenská vyznamenání.

30. srpna 1914, č. 201, s. 1

Velká porážka Rusů v jižním Prusku. Katastrofální zničení anglické armády u St. Quentinu. Další bitva v Haliči je v plném proudu.

Christa Petrásková

Vytvořeno 9.7.2014 9:47:14 | přečteno 1959x | Petr Vitvar